"If you chose to die rather than stay with us, then you know my answer"

5 Června 2017

Rose to začínala nenávidět. Luciferovi ani Audrey se nepovedlo jí sehnat papíry na reverz a to hlavně protože už před tím utekla, takže právě teď byla už druhým týdnem uvězněná v nemocnici. Nejhorší pro ni bylo že všude okolo sebe viděla duchy a ona z toho začínala už doopravdy bláznit. Nemohla se ani pořádně vyspat protože na ní duchové neustále mluvili a ona z toho naprosto šílela. Takže ano rozhodla se pro druhý útěk. Sundala ze sebe všechny hadičky a potichu se oblékla. Rose otevřela okno nemocnice a rozhlédla se okolo sebe.

Nebylo to tak vysoko takže by si neměla zlomit žádnou končetinu. Rose prolezla oknem a seskočila do trávy která byla před oknem. Nic si nezlomila jenom si trochu nadřela. Rose se vydala na cestu a přemýšlela. Kdysi byli obyčejní lidé, kteří si užívali života, ale dneska byli pouze lidé, co předstírali smích a štěstí. Rose se vydala na místo kde to kdysi chtěla skončit Ellie, podle toho co jí řekli. Rose si povzdechla a sedla si do turka. Ne nechtěla spáchat sebevraždu, jenom tady byli duchové z nějakého důvodu klidnější, možná protože se už se smrtí smířili.

„Je tu větší klid" za ní se ozval hlas. Rose sebou cukla a podívala se na Audrey. „Věděla jsem že tě tu najdu. Lidé co spáchají sebevraždu jsou se svou smrtí smíření a proto je tu klid" vysvětlila Audrey a sedla si vedle ní. „Jak se cítíš?" zeptala se jí Audrey. „Ne moc dobře, nemůžu kvůli těm duchům spát, cítím jako bych šílela" vysvětlila Rose a Audrey jí obejmula okolo ramen. „Zjistíme jak to takzvaně vypnout, bude to lepší slibuji" Audrey se na ní lehce usmála. „Děkuji" vydechla Rose a podívala se na koleje které byli pod mostem.

„Chceš jít za Alecem a Izz a mluvit s nimi?" zeptala se Audrey a Rose se na ni podívala. „Izz většinu ví ale Alec, co když mě bude nenávidět?" vydechla Rose. „Jestli tě miluje odpustí ti, pochopí to" přislíbila jí Audrey. „A pokud ne tak to není osud" Audrey se lehce usmála netušíc že se jistá žena se jménem Faith mlátí do čela. Audrey se zvedla na nohy a natáhla k ní ruku. Rose se chytla a nechala se zvednout na nohy. Společně se obě dvě dívky vydali na cestu k sídlu lovcům. Audrey tam nebyla od doby kdy Zayn a Adam zemřeli a při pohledu na to místo jí bodlo u srdce.

Sarah i Audrey vešli a hned se setkali s Izz která seděla v křesle. „Takže hádám že jdeme na to?" zeptala se Izz. „Tak nějak musíme, věci se začínají zhoršovat" souhlasila Sarah. „Jdu zavolat Aleca" souhlasila Izz a odešla. Izz se nakonec vrátila z Alecem. „Cítím bolest, žal, smutek" vydechla tiše Audrey k Rose. Rose přikývla. „Alecu než nás zabiješ poslouchej nás" požádala Izz a Alec se na ní podíval a lehce se usmál. „Něco se stalo. Rose měla autonehodu díky které se to posralo a ona odemkla všechny své schopnosti" vysvětlovala Audrey.

„Banshee schopnosti?" nechápala Izz. „Sonický křik který už ale měla, stejně jako předvídání smrti, vylepšený sluch, telepatie, astrální vnímání a projekce, dotek smrti, super síla, elektromagnetické rušení, nezranitelnost a terakineze, to se rovná zemětřesením a dalším věcem, a je tam také větší spojení s duchovním světem díky tomu vidí mrtvé lidi a má s nimi spojení" vysvětlovala Audrey. „Jo není to zrovna super pocit a ty drž hubu!" Rose se prudce otočila aby čelila Zaynovi a Adamovi kteří se společně chechtali.

Audrey, Izz i Alec se na ní překvapeně podívali. „Rose? Kdo tentokrát?" zeptala se Audrey a Rose si frustrovaně povzdechla. „No můžeš asi hádat kdo mě pořád otravuje. Zayn a Adam" utroustila Rose. „Adam?" ptala se Audrey. „Ano právě teď se na mě velmi dobře baví!" vykřikla Rose a ohnala se aby je mohla praštit ale ruka jimi projela. „Právě jsi je chtěla praštit?" vyhrkla Audrey. „Jestli nebudou držet hubu tak ano" odsekla Rose. „Dobře, dobře vraťme se o minutu zpátky. Zayn?" zeptala se šokovaně Izz a obě dvě dívky si povzdechli.

„Je to osina v zadku ale ano" souhlasila Rose. Zayn se pokusil opřít o její rameno ale propadl. „Nemůžeš se mě dotýkat myslela jsem si že jsme si to ujasnili v nemocnici!" vykřikla Rose. „Tohle budu muset snášet ještě hodně dlouho že jo?" zeptala se Audrey. „Mám ti říct abys si nasrala" vydechla Rose. „To byl Adam že jo?" ptala se Audrey a Rose přikývla. „Takže dokážeš vidět i mluvit s mrtvými" snažil se to pochopit Alec. „Řekni něco co ví jenom Zayn" vyhrkla Izza. „Ew!" vykřikla Rose když to od Zayna slyšela a Izza se na ní zvědavě podívala.

„O co jde?" ptal se Alec. „Má pihu ve tvaru kansasu na pravé půlce a znovu ew!" vykřikla Rose. Izz se zhroutila na židli. „Zayn je tady, něco takového by jí mohl říct jenom ten kretén" vydechla Izz. „Dobře proč nám to říkáte?" nechápal Alec. „Protože jsme zjistili pravdu kterou jsme netušili" povzdechla si nakonec Audrey. „Je mi to líto" vydechl Zayn. „Lítost nic nezpraví, nestáli jsme ti za to abys zůstal a tím to končí" odsekla Rose která to všechno vstřebala a byla na něho naštvaná. „A pane bože" povzdechl si Zayn a sedl si na pohovku.

„Co to znamená?" nechápala Izz. „Ukázal jsi mi tu vzpomínku, můžu jim to nějak ukázat taky?" Rose se podívala na Zayna. „Chytni je za ruce a soustřeď se na to abys jim tu vzpomínku promítla" vysvětlil Zayn. Rose k nim natáhla ruce a udělala přesně to co chtěli. Izz se pustila jako první a trhaně začala vzlykat. Alec se jí pustil, posadil se na pohovku a prohrábl si vlasy. „Nemůžete to říct Ellie" Izz se vzpamatovala jako první. „Podle Zayna musíme" namítla Rose. „Proč?" nechápal Alec, který absolutně ignoroval všechno co nedávalo smysl.

„Podle něj, abychom něco spravili, musíme to nejprve zlomit. Abychom jí pomohli, musíme jí zlomit a jestli tohle není ono, tak fakt nevíme co jiného" Rose pokrčila rameny. „Byl láskou jejího života" Audrey se podívala směrem a pokusila se ho propálit pohledem. „Nebudu říkat že se díváš špatným směrem" povzdechla si Rose. „Vypnula kvůli němu lidskost, kvůli němu lidskost zapne i kdybych jí měla zmlátit" dokončila Audrey. „Myslela jsem že Emma říkala zabít jí láskou ne jí do slova zabít" Rose se na svou kamarádku podívala.

„Jenom jí zmlátím" utrousila Audrey. „Zníš jako by jsi chtěla" smál se Alec. „Možná trochu podusit" Audrey pokrčila rameny. „To mě zamkla ve skleněné rakvi!" vykřikla Rose. „Udělala co?!" ozvalo se několik výkřiků od Aleca, Izz, Zayna i Adama. „Vy dva držte hubu jste mrtvý! A vy dva, jsem naprosto v pořádku" uklidňovala je Rose. „Takže vyřešit Rose a její schopnosti a zachránit Ellie" pochopila Izz. „A Kate s Davidem" dodala Audrey. „A Jasona, Melione a nejlépe porazit Valaka... Jo jsme v prdeli" Rose si povzdechla.

„Jason je na živu?" ptala se Izz. „Dlouhý příběh ale ano" souhlasila Audrey. „Chcete zabít Valaka? Zbláznili jste se?" zeptal se Alec. „Možná trochu" souhlasila Rose. „Pomůžu" pronesla Izz. „Na to jsme se neptali?" nechápala Audrey. „Já vím že ne, ale pomůžu vám pro Zayna, a protože je Rose moje kamarádka" vysvětlila Izz. „Dobře" souhlasila nakonec Rose když jí začal zvonit mobil. „Jo?" zeptala se. „Zvedáš hovory s jo?" zasmála se. „Sar? Myslela jsem si že jste ve snovém světě?" nechápala Rose. „Jo ale dostala jsem se na chvíli ven abych vám něco řekla" vysvětlila Sarah.

Rose položila mobil na stůl a dala hovor na hlasitý odposlech. „Setkala jsem se se sestrou Morphea, osudem alias Faith. Podle ní pro to aby mohlo být něco spraveno, musí to být nejdříve zlomeno, což už jsme věděli. Musí zažít utrpení, a bolest větší než kvůli které lidskost vypla. Kate duše není klíčem ke šťastnému konci, láska je, podle ní se její štěstí blíží dřív než si myslíte a Davidovo osvobození taky" vysvětlovala Sarah. „Ve větších hádankách by mluvit nemohla?" zeptal se Alec. „Ahoj Alecu ráda tě slyším" vyhrkla nadšeně Sarah.

„Dobře uvidíme se" pronesla Rose a zavěsila hovor. Rose frustrovaně zaúpěla a sesunula se na pohovku. „Bože někdo mě zabijte" vydechla Audrey. „Pomůžu, Ale Valaka porazit není jednoduché" pronesl Alec a všechny se na něj podívali. „Věděl jsem že to v sobě nakonec najdeš" Zayn se na Aleca usmál. „Jenom tak mimo záznam, ví někdo o tom že by New Orleans mělo krále?" zeptala se Audrey. „Ano upír" souhlasil Alec. „Jo našli jsme tam Ellie a potkali jsme ho" vysvětlila Rose. „Myslela jsem že jsi byla v nemocnici" namítala Izz.

„A dneska jsem už po druhé utekla, nemají zrovna top zabezpečení" Rose jednoduše pokrčila rameny. „Utekla jsi z nemocnice?! Můžeš být ještě stále zraněná!" namítal Alec a zhrozeně jí sledoval. „Jsem v pořádku" uklidňovala ho Rose. „Zhroutila jsi se nám v autě a začala jsi krvácet" připomněla jí Audrey. „Byla jsem v pořádku" Rose jí odmávala pryč. Alec se na ní díval, popadl jí za ruku a vedl jí bokem. Audrey se tázavě podívala na Izz. „Bojí se o ní, chce se ujistit že je v pořádku nic víc" Izz se na ní uklidňujíc podívala a Audrey přikývla.

„Slibuji že jsem v pořádku" pronesla Rose hned jak se z Alecem zastavili. „Měla jsi autonehodu, vidíš a mluvíš s duchy, zhroutila jsi se a začala jsi krvácet. Dvakrát jsi utekla z nemocnice. To se mi nezdá úplně v pořádku Rose" pronesl Alec a pohledem jí studoval jako by hledal škrábance na jejím těle. Rose se na něj lehce usmála. „Už jsem v pořádku, ze všeho jsem se úplně uzdravila. Upíří krev je víc než účinná" Rose se lehce usmála nad Luciferem který jí upíří krev donesl. „Jakmile se naučím ovládat svoje schopnosti, snad duchy konečně přestanu vidět.

A z nemocnice jsem utekla naprosto dobrovolně a udělám to kdykoliv znovu" Rose pokrčila rameny a Alec se pobaveně rozesmál. Rose chtěla něco říct ale cukla sebou. „Zayne přestaň!" vykřikla když viděla jak děsí lovce zapínáním a vypínáním mixéru. „Bože to jsi se smrtí vrátil do stádia pětiletého dítěte nebo co?!" ptala se pobouřená Rose. Rose si frustrovaně povzdechla a podívala se na Aleca. „Nevím jak, ale oživím tvého bratra a zabiju ho za to co budu muset snášet" pronesla na rovinu a Alec se rozesmál zatím co Zayn se na ní uraženě podíval.

„Je v pořádku?" zeptal se nakonec Alec o jeho bratrovi. „To je diskutabilní vzhledem k blbostem které dělá" pronesla Rose ale její úsměv odpadl. „Teoreticky ano ale podle něj nemůže dojít míru dokud Ellie nenajde klid v sobě což vzhledem ke všemu potrvá. A pokud se všichni dozví pravdu o jeho smrti, minimálně polovina z nás na něj bude fakt naštvaná což mu asi taky nepřidá. To horší pro něj bude že když to řekneme Ellie asi jí to zlomí ale jakmile se vzpamatuje bude ho nenávidět" vysvětlovala Rose. „A ty mě nenávidíš?" zeptal se Zayn.

Rose sebou cukla a podívala se na něj. „Nutili tě abys zemřel nebo to byla tvoje vlastní volba? Protože pokud to byla tvoje vlastní volba, pokud jsi si vybral zemřít místo toho abys s námi zůstal, znáš moji odpověď" odsekla Rose. Zayn si povzdechl a přikývl. Rose se podívala na Aleca. „Nemusíš se bát jsem v pořádku, musela jsem být dva týdny v nemocnici" ujistila ho nakonec. „Dobře měli bychom zpátky je tu spousta věcí které musíte o Valakovi vědět a ani jedna z nich není dobrá" pronesl Alec. „Musím se zeptat, jak velká je šance zachránit lidi které vězní?" zeptala se Rose.

Alec se na ní podíval. „Tuhle odpověď znát nechceš, protože jsem si jistý že ti lidé jsou tví přátelé" pronesl Alec a Rose na těžko polkla ale nakonec přikývla. Společně se vydali zpátky za Audrey a Izabelle které na ně čekali. „Všechno v pořádku?" zeptala se jich Izz. „Ano Zayn se jen rozhodl děsit lovce tím že bude zapínat a vypínat mixér" souhlasil Alec a Izz s Audrey se rozesmáli. „To zní jako Zayn kterého jsme znali" souhlasila Audrey když skončila se smíchem. „Dobře můžete nám teď říct něco o Valakovi?" zeptala se Audrey.

Všichni se posadili na pohovky zatím co Alec a Izz si vyměnili pohledy. „Valak je démon který je tu už po mnohá staletí, ale nejvíce se angažoval za druhé světové války s Aliasem někoho naprosto odporného koho možná znáte z dějepisu" vysvětloval Alec a Rose se zamračila. „Znám pár jmen" souhlasila Rose. „Josef Mengele" Izz vydechla to jméno a Rose rozšířila oči. „Dělal pokusy na lidech. Tu hůl kterou měl Valak získal nelidskými experimenty už před tím než byla druhá světová válka" vysvětloval Alec. „A co s tou holí dělá?" nechápala Rose.

„Dostává do lidí toxin který je pomalu zabije nebo je označuje písmenem V jako své budoucí oběti" vysvětlil a ukázal na stále rudé znamení písmena v na hrdle Rose. Rose se toho instinktivně dotkla a zamračila se. „Jak ho zastavíme?" zeptala se Audrey. „Za prvé zničit tu hůl a za druhé zabít ho, bodnout ho do srdce božskou čepelí, což není tak jednoduché. I bez jeho hole je opravdu nebezpečný démon který vás může zabít, a přiblížit se k němu na takovou dálku aby jste ho bodli je téměř nemožné" dokončil Alec a Rose se podívala na Audrey.

„Seženu božskou čepel" souhlasila Audrey. „Jak?" nechápala Izz. Audrey se s úsměvem postavila na nohy a roztáhla křídla. „Jsem na půl anděl na půl démon, jsem strážný anděl. Seženu božskou čepel" vysvětlila Audrey. „Nejprve musíme sehnat Davida, Kate a Ellie. Kate bude jediná která může zničit hůl a na porážku Valaka a záchranu Jasona a Melione musíme být všichni" namítala Rose. „Můžu Kate pomoct, lovci stínů mají spoustu věcí o duších" nabídla se Izabelle. „Jo to je ten problém. Nevíme kde je, dobrovolně se vydala Davidovi" vysvětlila Audrey.

„Což může být kurva problém" vydechla Rose. „Ale na druhou stranu Ellie je v kobce zavřená, takže alespoň jednoho z nich máme" Audrey se snažila znít pozitivně. „David je bez lidskosti, Kate je nikdo nevíme kde a bez duše, Ellie je sice v kobce ale stále bez lidskosti, Emma a Enzo loví duchy za záměrem najít Jasona. Jason je unesený, to stejné Melione. Sarah z Morpheem řeší sračky ohledně snového světa. Lucifer musí uklidňovat svého otce který kvůli Melione chce zničit celý svět. Alex, Andy a Jake jsou sice v sídle a snaží se dostat Ellie ale moc se jim to nedaří.

Já vidím zatracený duchy, a očividně jsem mentálně nestabilní a jediná normální a v pohodě jsi asi ty" pronesla Rose. „To je moc informací zároveň" smál se Alec. „Zvládneme to, všechny je sem dostaneme a zvládneme to" uklidnila svou kamarádku Audrey a Rose se na ní pochybovačně dívala. „Dobře budu ti věřit" souhlasila nakonec Rose. „Dobře jdeme potkat ostatní co vám zbyli" Izz se nadšeně usmála. Takže ano získali dva nové spojence, ale právě teď? Co jim to doopravdy pomůže když ztratili téměř všechny které měli?

5 Června 2017 Valakovo sídlo

Melione seděla tiše ve své cele a sledovala Jasona a Crystal. „Dostaneme se odsud někdy?" zeptala se tiše Melione. Jason se na ní podíval. „Naši přátelé nás najdou, nenechají nás za sebou to ti slibuji" Jason se na ní lehce usmál a ona přikývla. Dveře žalářů se začali otevírat a dovnitř vešel Thomas. Otevřel celu Melione a znovu k ní natáhl ruku. Melione se podívala na Jasona který téměř okamžitě přikývl. Melione se nechala zvednout na nohy a nechala se vést do jeho pokoje. Thomas za nimi zavřel a ihned si frustrovaně povzdechl.

„O co jde?" zeptala se nejistě Melione. „Můj otec, požaduje abychom se vzali. Očividně si myslí že jako reinkarnace Azrael tě musíme dostat a spoutat za každou cenu" vysvětloval Thomas. Melione vytřeštila oči. „Máme se vzít?!" vykřikla Melione a rozhodila rukama. „Za pět dní" souhlasil Thomas. „Pět dní?!" vyhrkla pobouřeně Melione. „Pochybuji že tě tví přátelé do pěti dnů najdou a zachrání" pronesl nakonec Thomas. „Takže se vezmeme" povzdechla si Melione. „Ale proč? Proč to dělá?" nechápala nakonec Melione.

„Jsi reinkarnací Azrael, jsi pro něj nebezpečná, nebezpečnější než si sama myslíš. Myslíš že sis nechala vymazat vzpomínky? Částečně ale to důležité zůstane, a proto nás poznáváš, to tě pro něj dělá ohromně nebezpečnou, chce tě donutit mlčet za jakoukoliv cenu. Myslí si že když se vezmeme donutí tě mě milovat nebo že dokážu já abys mlčela. Jsi nebezpečná bohyně, ovládáš stíny, smrt a temnou hmotu" vysvětloval Thomas a Melione na těžko polkla. „Když neřeknu ano zabiješ mě?" zeptala se tiše Melione a Thomas se na ni zaraženě podíval.

„Donutila jsi mě vidět a zjistit pravdu o mém otci a o tom co udělal. Pokud řekneš ne, ode mě se ti úhony nedostane, ale nemohu se postavit na tvou stranu" vysvětlil Thomas. „Proč ne?" ptala se Melione. „Bez Valaka nemám nikoho a nic Mel. Bez Valaka jsem sám" Thomas od ní odvrátil pohled. „To není pravda, budeš mít mě, Hádese a Lucifera. A seznámím tě s mými přáteli, nenecháváme jeden druhého za sebou, už nikdy by jsi nemusel být sám" Melione k něm přistoupila o trochu blíže a viděla v jeho očích bolest, smutek, žal ale i naději.

„Proč? Proč by jsi to ty nebo tví přátelé i po tom všem dělali?" nechápal Thomas. „Protože víme jaké je to přijít ze zla, od nepřátel, zlomení, víme jaké to je. Stáváme se jeden pro druhého rodinou a jeden druhému vždycky podržíme záda ať se stane cokoliv. Nikdy bychom tě nenechali za sebou. Stal by jsi se naší rodinou, jedním z nás a vždycky bychom tu byli pro tebe, v těch nejhorších a nejtemnějších dobách" vysvětlila Melione a lehce se na něj usmála. Viděla tu naději a doufala že to pro něj opravdu mohlo něco znamenat.