"I think my reward is my family"

11 Července 2017

Sarah a Morpheus čekali na Melione a Toma aby mohli jít pro Héru a Zeuse. „Jsi v pořádku?" Morpheus svou přítelkyni opatrně oslovil. „Neboj už jsem v pořádku" ujistila ho Sarah a lehce se na něj usmála. Morpheus se zamračil, tušil že rozhodně není v pořádku a že to skrývala. „O čem myslíš že s ním chtěla mluvit?" Sarah se na něj podívala. „Tak nějak tuším ale ještě uvidíme" uklidnil jí Morpheus a políbil jí na čelo. Sarah tiše přikývla a sklonila hlavu k zemi, jak moc by si přála aby ten rozhovor mohla slyšet.

Melione vzala Thomase stranou do pokoje. „Já vím že je to asi směšná otázka ale musím se zeptat. Afrodite a Ares, zabil je Justin doopravdy?" zeptala se Melione. „Hned na hradě Olymp" souhlasil Thomas a povzdechl si. „Pro bohy je jediná šance reinkarnovat se" dodal a Melione něco napadlo. „Pokud se reinkarnují znamená to že jejich duše musí někam jít" kdyby to šlo tak se jí nad hlavou rozsvítí žárovka. „A teď tě zastavuju" Thomas zamával. „S největší pravděpodobností jsou v nebi a rozhodně se nevloupáme do nebe a neukrademe jejich duše" pronesl Thomas.

„No máme někoho kdo by nám mohl pomoct" namítala Melione. „Zbláznila jsi se" zkonstatoval Thomas a Melione se široce usmála. „S tím názorem budu muset souhlasit" Melione se otočila aby viděla Audrey stát ve dveřích. „Zrovna ten člověk se kterým jsem chtěla mluvit a ještě Raphael" Melione se usmála. „Ne" zamítla Audrey. „Ale no tak je to pro Sarah!" vykřikla Melione. „Uvědomuješ si že musíme ukrást duše které se připravují k reinkarnaci?" zeptala se jí Audrey. „To dokážeme!" vykřikla Melione a Audrey se podívala na Thomase.

„Snažil jsem se jí to říct" vysvětlil Thomas. „Jo očividně je stejně tvrdohlavá jako zbytek její rodiny" utrousila souhlasně Audrey. „Sežeň Raphaela. Nejprve půjdeme se Sar a Morpheusem dostat ven Héru a Zeuse a potom půjdeme krást duše!" vykřikla nadšeně Melione. „Třeba do ní dostanou rozum Héra se Zeusem" nabídl Thomas. „Mám takový divný pocit že se k ní spíš přidají ale zkusit to můžeš" povzdechla si Audrey. Melione a Tom se vydali k Sar a Morpheovi. „Je vše v pořádku?" zeptala se jich nejistě Sarah když viděla šílený úsměv ve tváři Melione.

„Ano vše v pořádku neboj se, teď jdeme pro Zeuse a Héru" souhlasila Melione a vydala se k autu. „Proč přesně se usmívá jako psychopat?" zeptal se Morpheus. „Dostala šílený nápad který se očividně chystá uskutečnit ať už kdokoliv z nás řekne cokoliv" vysvětlil Tom. Všichni nastoupili do auta, Thomas řídil k Valakovu sídlu. „Zaútočí na nás někdo?" zeptal se nejistě Morpheus. „Ne všichni teď už poslouchají mě" ujistil ho Tom. Všichni společně vešli předními dveřmi do sídla a rozhlédli se okolo sebe, na první pohled to bylo děsivé.

„Dobře Héra a Zeus jsou v žaláři" pronesl Tom a přešel ke schodům. „Dobře" souhlasila Melione a chtěla se tam vydat ale Tom jí zastavil. „Zbláznila jsi se? Možná tu na nás nikdo nezaútočí ale pořád není chytrý abys ty nebo Sarah šli první" napomínal jí Tom. „Má pravdu, jeden z nás jde první, vy dvě veprostřed a jeden z nás jde za vámi" souhlasil Morpheus. „Jdu první" rozhodl Tom a začal scházet schody. Melione šla za ním, Sarah je hned následovala a Morpheus šel jako poslední. Všichni čtyři prošli okolo cel až k té poslední kde seděl pár.

Tom celu otevřel, no spíš zničil zámek ale to všichni ignorovali. „Zeusi, Héro" Sarah se na ně usmála a pevně je obejmula. „Co se stalo?" zeptala Héra. „Valak je mrtví, vyhráli jsme" vysvětlil Morpheus. „Díky bohu, bál jsem se" Zeus se na ně usmál. „Ostatní z Olympu?" ptala se Héra. „Medůsa, Ascelpius, Epione, Ares a Afrodite jsou mrtví" Melione věděla že Sarah to říct nedokáže. „Artemis, Hádes, Ben a Jed jsou v pořádku" dodal Morpheus. „Je mi to tak moc líto Sarah" vydechl Zeus a pevně dívku obejmul.

Sarah se v jeho náručí už déle udržet nemohla a hlasitě se rozplakala. Melione otřásla zima a její hlavu zasáhla bolest a letmý záblesk. Díky tomu zavrávorala. Morpheus a Tom ji okamžitě drželi. „Mel co se děje?" zeptal se Tom. „Já si nejsem jistá" vydechla Melione. „Zkus nám popsat co se děje" žádala jí Héra. „Bolí mě hlava, a objevují se divné záblesky ze kterých nejde nic dostat" vysvětlovala Melione. Tom jí chvíli pozoroval a přemýšlel. „Čím jste jí vymazali Azrael z hlavy a vzpomínek?" zeptal se a podíval se na Sarah.

„Nebylo to úplně vymazání, jenom potlačení z uvědomění si, a částečná eliminace vzpomínek, a udělali jsme to lektvarem" vysvětlila Sarah. „Ale proč?" nechápala. „Azrael se jí snaží něco říct" pochopil to Zeus který s tímhle měl už mnoho zkušeností. „Myslím že ano" souhlasil Tom. „Ale co?" nechápala Melione. „To zjistíme" ujistil jí Morpheus. „Jak?" vyzvídala Melione. „Musíš zavřít oči, jít až do svého nitra a soustředit se na spojení s Azrael, vyčerpá tě to tak jako před chvíli takže jí drže kluci" pronesla Héra a oba dva muži okamžitě přikývli.

„Držím tě" ujistil jí tiše Tom a políbil jí na čelo. Melione se usmála, zavřela oči a hledala ve svém nitru tenké spojení s Azrael. „Melione popisuj nám co uvidíš" žádal jí tiše Zeus. Melione pocítila bolest. „Ženu, vidím ženu" vydala ze sebe Melione. „Mel dokážeš nám jí popsat?" zeptala se Sarah. „Špinavě blond vlasy, velké hnědé oči plné bolesti, je zraněná" Melione cítila čím dál větší bolest. Stisk na jejím těle zesílil čím víc slábla. Zeus se zamračil, někoho mu to připomínalo. „Vidíš něco dalšího?" zeptal se jí opatrně Thomas i když by byl raději aby toho nechala.

„Valakovu kancelář, a jeho knihovnu" vysvětlila Melione, její nohy se konečně podlomili a ona se sesunula k zemi. Thomas jí držel tak pevně že nemohla svým tělem narazit na zem. „Jsi v pořádku?" zeptal se jí Tom. „Ano, jenom to bolelo víc než jsem si myslela" souhlasila Melione. „Ta žena musí být uvězněná za knihovnou" pochopila to Héra. „Jděte tam" rozkázala jim Sarah. Tom pomohl Melione na nohy. „Nemáme nikoho kdo by jí mohl vyléčit, Melione přece říkala že je zraněná" namítal Morpheus. „Půjdu s vámi, Epione mě naučila léčit" pronesla Héra.

Melione přikývla. „Pojďte zavedu vás do kanceláře" pronesl Tom a vedl je do patra do Valakovy kanceláře. Morpheus se podíval na knihovnu. „Dobře jsou to tajné dveře takže nějak fungovat musí" pronesl Morpheus. „No asi začneme vytahovat všechny knihy dokud nenajdeme tu pravou" Tom se zasmál. Takže se všichni společně vrhli ke knihovně odkud začali vyhazovat všechny knížky. „Lidi?" Melione je opatrně oslovila. „Ano?" Héra se na ní podívala. „Je tu tlačítko, na stěně hned vedle knihovny" pronesla a stiskla červené tlačítko díky kterému se knihovna otevřela.

„Takže jsme ty knihy vyhodili zbytečně" reptal Morpheus. „Sejf" vydechl Tom. „Asi je blbý nápad zeptat se jestli neznáš heslo?" Héra se na něj podívala. „Ani jsem netušil že má tajné dveře" Tom pokrčil rameny. „Co zavolat Sarah jestli to nemůže zapálit?" napadlo Melione. „Nemůžeš prostě všechno zapálit" Morpheus se na ní podíval. „Možná by to šlo otevřít Valakovou holí" Tom přistoupil k sejfu. „Tady" vydechla Melione a přejela prsty po znaku V. Tom nechal zhmotnit Valakovu hůl a opatrně přiložil znak k prohlubině.

Sejf se díky tomu začal otevírat. Morpheus chytil dveře aby se znovu nezabouchli, byli docela těžké. Héra zatím opatrně vešla do sejfu životní velikosti a viděla ženu kterou před lety dobře znala. Melione a Tom vešli hned za ní. „Valerie?" Héra ženu oslovila. „Héro našli jste mě, kde je?" zeptala se zraněná Valerie a Héra věděla na koho se ptá. „Valerie jsi tu už spoustu let. Tohle je tvůj syn Thomas, dneska je naprosto dospělý" vysvětlila Héra a ukázala na Toma. „Celou tu dobu jí tu držel" vydechl Tom a Melione ho pevně chytla za ruku a stiskla jí."

„Nenechal jí zabít protože nebyla tvoje spřízněná duše a nechtěla se podřídit. Ale protože jí našla" vydala ze sebe Melione když Héra uzdravovala Valerii. „Ale proč ji tu držel?" nechápal Tom. „Chtěl Eve, a máma mu byla prakticky k ničemu, proč by jí nezabil?" ptal se Tom. „Pro situaci jako je tahle" Melione mu to nechtěla říct. Tom se na ní nechápavě podíval. „Pro moment kdy by jsi ho přestal poslouchat. Co je lepší donucovací páka než tvoje matka mučená a držená v zajetí?" zeptala se ho Melione a dala mu ruce na ramena aby mu pomohla se uklidnit.

„Nerada to říkám ale Melione má pravdu" pronesla tiše Valerie když za pomocí Héry vyšla ze sejfu. „Dostaneme tě odsud pryč" vydechl Tom a pevně svou matku obejmul. Melione se lehce usmála a všichni se společně vydali k autu kde byla Sarah a Zeus. Melione tak nějak věděla že po tomhle odloží jejich plán na vloupání se do nebe a krádež na dobu neurčitou. Tom bude potřebovat čas s jeho matkou a Valerie bude potřebovat vše vysvětlit a přivítat se zpátky ze všemi které tenkrát opustila, byla si jistá že Hádes jí uvidí obzvlášť rád.

20 Července 2017

Bylo to devět dní od doby kdy zachránili Zeuse, Héru ale i Valerii. Valerie trávila čas hlavně s Tomem ale dostala se i do podsvětí. Mezi ní a Hádesem proběhlo mnoho slz, a omlouvání se ze strany Hádese. Následně také proběhla facka ze strany Valerie za to že se vůbec omlouvá když to udělala z vlastní vůle. Hádes měl obrovskou rudou stopu ruky na obličeji což vyústilo v smích od Lucifera, Melione i Toma. Tom a Hádes se následně taky seznámili, hlavně tím že Tomovi vyprávěl trapné historky o Luciferovi.

Lucifer následně vyhrožoval že pokud nepřestane tak že se odstěhuje z pekla a vydědí ho. A dneska měl nastat ten osudný den. „Kdy jsem se do toho dostal?" zeptal se Lucifer když společně stáli před nebeskou bránou. „Pronesla jsem, jdu do nebe, ty jsi zaječel za těma kurvama sama nejdeš, následně jsem ti vysvětlila co jdeme dělat, ty jsi pronesl slyšel jsem slovo vloupání se a krádež jdu do toho, a teď jsme tady" Audrey se na svého přítele podívala. „Oh, jo to si pamatuji" souhlasil Lucifer zatím co Melione pobaveně kroutila hlavou.

Raphael stál v čele celé skupiny a společně vešli do nebe. „Co to sakra?" Michael je okamžitě viděl. „Michaele, jenom jdeme navštívit" bránil se Raph. „Rafe, když jsem naposledy požádal Audrey aby došla jenom si promluvit poslala mě k Luciferovi, což nebyl zrovna příjemný zážitek a následně prohlásila že dobrovolně jí sem nedostane ani zlatý prase. Ty jsi tady byl naposledy když jsi se opil a řetězy se přivázal k nebeským sloupům. Lucifer tu byl naposledy aby křičel na Audrey že má přestat posílat lidi k němu jako běžnou věc.

Melione a Tom jsou tu poprvé. Takže se omlouvám za svůj skepticizmus k tvé odpovědi" pronesl Michael. „Alespoň jsem to zkusil" Raphael pokrčil rameny. „Tak proč tu doopravdy jste?" zeptal se jich Michael a všichni si vyměnili pohledy. „Jdeme vás okrást" pronesl na jistotu Lucifer. „Lucifere!" všichni ho pohoršeně okřikli. „To je... Vlastně něco čemu věřím" souhlasil Michael a všichni se na něj podívali. „Proč věříš tomu ale ne tomu že jdeme na návštěvu?" zeptala se uraženě Audrey. „Za prvé všechny ty důvody co jsem už vyjmenoval.

Za druhé už vás nějakou tu dobu znám" vysvětlil Michael. „Vezmeš nás k Yahwemu že ano?" zeptal se Raphael. „Co jdete ukrást?" zeptal se Michael. „Duše Arese a Afrodite než budou reinkarnováni" vysvětlila Melione. Michael se na ně díval. „K Yahwemu?" zeptal se Tom. „Zlatý dveře ale to už víte" pronesl Michael. Všichni se povzdechli a přesunuli se ke zlatým dveřím které se otevřeli. Hned jakmile vešli dveře se zase zavřeli. „Na naši obranu, kdyby nás neviděl Michael tak nám to projde" zahlásil okamžitě Lucifer a Yahweh se na něj pobaveně podíval.

„Vlastně jsem vás čekal už několik dní, ale potom mi řekli že jste našli Valerii a potřebovali s ní čas" pronesl Yahweh. „Co to má znamenat?" nechápal Raphael. „Porazili jste Valaka, všichni společně, a za to dostanete odměnu" vysvětlil Yahweh. „Máma, to vy jste dali Melione ty záblesky" došlo to Tomovi a Yahweh s úsměvem přikývl. Yahweh dal ruku do vzduchu kde se mu objevili dvě záře. „Ares a Afrodite dostávají druhou šanci, to je odměna pro Sarah" vysvětlil Yahweh a záře následně zmizeli. „Děkujeme" vydechla tiše Melione.

Yahweh vzal do ruky papír a přešel k Audrey. „Tohle je Luciferova odměna" pronesl ale s pohledem stále na Audrey předal Luciferovi papír. „Milost pro Zanea" vydechl Lucifer. Audrey se na něj otočila a prudce mu papír vytrhla z ruky jen aby se přesvědčila. Hned jakmile ta slova viděla rozplakala se a prudce Yahweho obejmula. Yahweh se zasmál a když se od ní odtáhl něco jí předal do ruky. Malou lahvičku s čirou tekutinou. „To je odměna pro tebe, jsem si jistý že zjistíš co s tím udělat" Yahweh na ní lehce mrkl a Audrey lahvičku sevřela v ruce.

„Teď jděte domů" Yahweh se na ně lehce usmál. Všichni vyšli z kanceláře. „Víš k čemu ta lahvička je?" zeptal se Raphael a podíval se na Audrey. Audrey lahvičku pozorovala a po tvářích jí stékali slzy. „Audrey" Tom jí opatrně oslovil. Audrey k nim ke všem konečně zvedla pohled a lehce se na ně usmála. „Myslím že vím k čemu to je" Audrey přikývla a lahvičku pevně sevřela zatím co se usmívala. „Myslím že moje odměna je rodina" vydechla Audrey a usmála se na své přátelé. Jakmile mu to došlo se Lucifer usmál a pevně jí obejmul.