"He Is Innocent In All This"

20 Května 2017, Neznámé místo

Thomas nebyl zrovna dvakrát spokojený táborník v jeho zatraceném vlastním domě, ale co teď asi mohl dělat? Jeho otec se rozhodl že budou věznit a možná i mučit lidi, jednou z nich byla reinkarnace Azrael. Po tom všem co udělal Azrael, a co donutil Jasona udělat Azrael začínal mít pocit že toho možná už nechce být součástí, ale teď už asi couvnout nemohl. Každopádně jeden ze stráží mu řekl že s ním Melione chce mluvit o samotě, v soukromí bez toho aby jí někdo dýchal za krkem tak jako minule, což pro něj bylo velkým překvapením.

Moc se mu jít nechtělo ale hned po první konverzaci z Melione měl podivný pocit. Měl pocit že by jí neměl nechávat za sebou. Když se ho zeptala jestli jí bodne do zad tak jak to udělal s Azrael zranilo ho to. Nezabil Azrael, nechtěl jí zabít, nikdy by to nedovolil. Měl Azrael rád, možná jí nemiloval tak jak by měl ale měl jí rád. Chtěl jí zachránit ale došel pozdě. Možná že tentokrát to bude z Melione úplně jiné. Thomas sešel do žalářů a přešel k její kleci. Jason na něj lehce kývnul ale stále kontroloval Crystal, ani sám nevěděl proč jí tam Valak dal.

Thomas se postavil před její celu. Melione tentokrát neseděla, ne stála u mříží přímo před ním. V očích už neměla strach, v jejích očích bylo odhodlání, klid a... Důvěra. Proč přesně by mu důvěřovala? „Chtěla jsi se mnou mluvit" pronesl Thomas. „O samotě, v soukromí" Melione si stála pevně za svým. „Výborně" Thomas otevřel celu a natáhl k ní ruku. Svou ruku měl stále v kožené rukavici, od Azrael nikdy nikomu nedovolil aby se někdo dotkl jeho kůže. Melione neváhala ani na vteřinu a pevně se chytla jeho ruky.

Thomas se lehce pousmál a vedl jí do jediné místnosti kde mohli být naprosto v soukromí. Jeho pokoj, nikdo ani jeho otec tam nemohli vejít. Thomas poukázal na jednu ze dvou židlí které byli u jeho stolu. Melione se posadila a on hned naproti ní. „O čem přesně jsi chtěla mluvit Melione?" zeptal se jí Thomas. „Dostala jsem modlitbu od Lucifera a Hádes. A je tu něco co potřebuješ vědět" pronesla Melione a Thomas nad ní nadzvedl obočí. „Tvoje matka se jmenovala Valerie" začala Melione a Thomas se na ní šokovaně podíval, jeho otec o jeho matce mluvil nerad.

„Byla ochránkyní podsvětí a osobním strážcem Luciferovy mámy" pokračovala Melione. Valak kdysi přepadl podsvětí za záměrem unést Eve, Valerie předstírala že je Eve a nechala se unést místo ní" mluvila Melione. Thomas se zamračil, pokud byla jeho matka unesená, nikdy by si jeho otce dobrovolně nevzala. „Valak zjistil že Valerie není Eve hned po tvém narození a zabil jí" vysvětlila Melione. Thomasovi se sevřel hrudník a prudce vstal od stolu. „Hádes a Eve tě hledali roky ale nikdy tě nemohli najít" Melione se zvedla taky.

„Samozřejmě že ne, Valak má schopnost udělat všechno a všechny neviditelnými" souhlasil Thomas. „To je ten problém. Valak byl JENOM démon, nic z těchto schopností neměl. Tyhle schopnosti ukradl Valerii. To V kterým označuje lidi nemá znamenat Valak ale Valerii" namítala Melione a Thomas se na ní podíval. „Nevěřím tomu" nechtěl tomu věřit. „Máš magii. Tak si teď a tady udělej přede mnou test DNA" pronesla Melione a Thomas se na ní šokovaně podíval. „Proč?" nechápal Thomas a Melione si povzdechla, tohle vysvětlovat nechtěla.

„Můj otec chce abych se ti pokusila pomoct, abych se tě pokusila zachránit. Takže si udělej ten test a jestli to dokáže že to není pravda tak alespoň budu vědět že není co zachraňovat" Melione byla možná tvrdá ale potřebovala ho donutit k testu. Thomas jí ale prokoukl prakticky okamžitě. „Jenom mě chceš rozzuřit abys dokázala svou pointu" pronesl Thomas a Melione zaúpěla. Thomas si povzdechl a sundal z jedné své ruky svou rukavici. Melione se dívala na jeho ruku. „Co se stalo?" zeptala se nejistě Melione.

Melione viděla jeho zjizvenou a částečně i spálenou ruku. „Bojoval jsem za někoho koho jsem měl rád" Thomas pokrčil rameny a začal kouzlem dělat test DNA. „Mýlila jsem se" promluvila Melione a Thomas se na ní nechápavě podíval. „Měl jsi jí rád, opravdu ano" pronesla a Thomas od ní odvrátil pohled. „Nebyla to tvoje spřízněná duše, ale měl jsi jí rád. Nenechal jsi jí zabít, právě naopak, snažil jsi se jí zachránit, kvůli tomu máš ty jizvy a popáleniny" pronesla Melione a Thomas bolestivě zavřel oči, nenáviděl že měla pravdu.

„Udělal to Jason, nebo Valak?" zeptala se opatrně Melione a Thomas sebou cukl. Thomas zavrtěl hlavou. „Jason je v tom všem nevinný" pronesl Thomas a Melione se na něj nechápavě podívala. „Udělal to Valak, od toho momentu jsem proti němu už nikdy znovu nebojoval, věděl jsem co by mi udělal" vysvětlil Thomas. Melione k němu opatrně přistoupila. „Věřila ti ze svým životem a neobviňovala tě" pronesla Melione. Thomas se k ní překvapeně otočil aby viděl že stojí pouze kousek od sebe a ona se mu dívala přímo do očí.

„Od toho momentu kdy jsem konečně zjistila kdo jsi a viděla jsem ti do tváře, něco ve mně mi říkalo že ti mám věřit. Můj táta mě požádal abych tě zachránila, a já věřím v to že je tu něco co můžu zachránit, nehledě na tom co ten test říká" vysvětlila Melione a Thomas se lehce usmál. „Jsi výjimečná žena Melione" pronesl Thomas a Melione se zasmála. Melione se mu podívala do očí a měla divný pocit. Thomas k ní natáhl ruku kterou měl stále zahalenou v rukavici a lehce jí zastrčil pár neposedných pramenů vlasů za ucho.

Melione se zatajil dech a srdce se jí rozbušilo. V ten moment je ale přerušilo zapípání kouzla. Melione trhla hlavou a odvrátila se od něj. Thomas rychle stáhl ruku a vydal se ke kouzlu. Vyšel z něj papír který vzal do ruky. Hned jakmile papír přečetl Thomas položil papír zpátky na stůl. „Tome?" zeptala se Melione a Thomas sebou cukl, nikdy mu nikdo neřekl přezdívkou. „Měla jsi pravdu" pronesl jednoduše Thomas a předal jí papír. „Je mi to líto" Melione o tom nepřemýšlela ani na minutu a pevně ho obejmula. Thomas byl zaskočený.

Už dlouhou dobu ho nikdo neobejmul, ale byl to příjemný pocit takže jí obejmul nazpátek. Jejich kůže se nedotýkala ale Thomas cítil podivné mravenčení po celém jeho těle. „To je v pořádku, zatím zůstaň tady, budeš tu v bezpečí, já musím mluvit s otcem" pronesl Thomas. Melione se na něj starostlivě dívala ale nakonec přikývla. Thomas odešel z pokoje. „Nikdo nesmí vstoupit do mého pokoje" pronesl ke strážím kteří ihned přikývli. Thomas se vydal k Valakovi. „Otče mohu s tebou mluvit?" Thomas ho oslovil a Valak zvedl hlavu od papírů.

„Jistě" souhlasil. „Můžeš mi znovu říct o mé matce?" zeptal se nejistě Thomas a Valak se široce usmál, teď už ale Thomas viděl jak moc falešné to je. „Tvoje matka byla překrásná, vlídná a bojovnice" pronesl Valak. „Její jméno bylo Stephanie" dneska už věděl že to byla lež. „Měla někdy nějaké schopnosti?" Thomas předstíral že je zvědavý. „Bohužel ne, byla jen člověk, ale i přes to byla bojovnicí" Valak vysvětloval a Thomas na těžko polkl. „Co chceš dělat z Melione?" Thomas se rozhodl co nejrychleji změnit téma.

Nechtěl slyšet jak jeho otec lže o jeho matce jako by to nic nebylo, nenáviděl to. Nechápal jak se vůbec může odvážit mu lhát přímo do očí. A tak se pokusil zeptat na Melione zjistit jestli by jí mohl nějakým způsobem pomoct. „Nejprve jí přivedeme na naše myšlení" pronesl Valak a Thomas přikývl ale potřeboval vědět víc. Tohle dokáže Melione docela snadno hrát, je to trochu blázen, to už stihl poznat. „A potom si jí vezmeš a zplodíte spolu potomka" vysvětlil Valak a Thomas začal všude okolo sebe prskat jako nějaká nemocná kočka.

New Orleans

Vlad a Andy se podívali na Rose. „Jsi si jistá že je tady?" zeptal se Vlad. Ani jeden z nich si nevšiml jak se Rose podívala do boku. Zayn se na dívku usmál a přikývl. „Je tady jsem si tím jistá" souhlasila Rose. Rose samozřejmě nevydržela v nemocnici a utekla. Problém byl v tom že viděla mrtvé lidi. Zayn byl neustále u ní ale viděla Jaceho, Amy a spoustu dalších neznámých lidí. Chystala se to řešit ale až po tom co najdou Ellie. „Dobře tak jí jdeme najít" pronesl Andy a společně se všichni tři vydali do výru slavnosti která v New Orleans zrovna probíhala.

„Rozdělíme se" pronesl Vlad. Rose i Andy přikývli a všichni se vydali jinými směry. „Nevíš kde přesně by mohla být?" zeptala se tiše Rose. „Můžu to zjistit ale musím na chvíli zmizet, zvládneš to?" zeptal se Zayn. „Jdi" souhlasila Rose. Zayn zmizel a Rose procházela davem. Zkoušela se vyhýbat každému ale přece jenom do pár lidí narazila. Když se snažila uhnout otřela se o muže ze špinavě blond vlasy a pocítila podivný nával. Cítil se jako horor a smrt. Rose vykřikla a upadla na zem. Muž se zastavil a podíval se na ní pronikavě modro zelnými očima.

„Jste v pořádku slečno?" zeptal se a natáhl k ní ruku. Rose na těžko polkla ale chytla se jeho ruky a nechala si pomoct na nohy. „Ano omlouvám se, jen nejsem zvyklá na tolik davů" vysvětlila ihned Rose. „A co přesně vás tedy dovedlo do New Orleans?" nechápal muž a usmál se. „Kamarádka, někde by tu měla být" vysvětlila Rose. „Chcete pomoct hledat? Žiju v New Orleans celý život znám to tu" nabízel se muž. Rose za sebou slyšela plácnutí ruky do čela a bylo jí jasné že to byl Zayn. „Vlastně ne vím kde je, ale mockrát vám děkuji" Rose se usmála.

„Samozřejmě" muž přikývl a s posledním pohledem od Rose odešel. Rose se otočila aby viděla Zayna. „Nebudu nic komentovat, zavolej kluky je v baru" vysvětlil Zayn. Rose rychle napsala klukům SMS a vydala se k baru. Nemusela ani čekat když k ní oba dva přistoupili. „Dámy první" pronesl Vlad když otevřel dveře od baru. Rose vešla jako první a ihned se zděsila. Bar byl plný mrtvých, krvavých lidí a Ellie byla uprostřed toho všeho. „Ellie" Andy dívku oslovil. Dívka s tmavě hnědými vlasy zvedla hlavu jen aby viděli její krvavá ústa.

„Sakra" zaklela Rose. „Ten blond chlap ze kterým jsi mluvila jde sem" pronesl Zayn a Rose se na něj zmateně podívala. „Proč jde sem?!" vyhrkla. Nejenom kluci ale i Ellie se na ní zmateně podívali když mluvila se vzduchem. „Jak to mám asi tak vědět?! Jsem duch neumím číst myšlenky!" křičel na ní nazpět Zayn. „No shit Sherlock!" vykřikla Rose. „Rose co to kurva?" ptal se Vlad. „Vysvětlím jindy teď sem někdo jde!" vykřikla Rose. Andy očividně zpanikařil a začal kopat do mrtvých těl. „Co to kurva?" ptal se Zayn zatím co Rose se velmi hlasitě smála.

Když se Rose uklidnila začala křičet na Andyho o tom jak je idiot zatím co Ellie se hlasitě smála. Zrovna ten moment si muž vybral aby vešel do baru. Zrovna když Rose začala Andyho mlátit. Všichni se zastavili a sledovali ho. „Potřebujeme tu úklid" na někoho zavolal a podíval se na ně. „Kamarádka?" zeptal se Rose a ukázal na Ellie. „Zrovna když má lidskost a nesnaží se mě zabít" připustila Rose. Muž přikývl a rozmazal se za Ellie které zlomil vaz. Rose a Andy vykřikli. „Dobře když máme z krku Ellie, Rose co to kurva?" zeptal se znovu Vlad.

„Od doby kdy jsem měla tu autonehodu vidím mrtvé lidi" vysvětlila Rose. „A přesně proto jsi měla zůstat v nemocnici" Andy si povzdechl. „Zayn je tu s námi, to on mi řekl kde je Ellie" pokračovala Rose. „Dobře tohle vyřešíme potom a že je co řešit. Ale kdo je on?" Andy ukázal na muže. „Nevím, narazili jsme do sebe a já spadla, zeptal se mě co tu dělám, řekla jsem že hledám kamarádku ale nic víc o něm nevím" Rose pokrčila rameny. „Kdo jsi?" vyzvídal Andy a podíval se na něj. „Jsem král New Orleans, Sebastian" představil se muž.

„A co jsi zač?" ptal se Vlad. „Hybrid upíra a vlkodlaka" vysvětlil Sebastian. „Dobře já a Andy jdeme dát Ellie do auta" vysvětlil Vlad a vzal Ellie do náručí. Rose vzala mobil a volala. „Audrey? Máme Ellie" pronesla do telefonu. „Ještě že tak, dobře dojeďte domů" pronesla Audrey a zavěsila hovor. Rose se otočila na Sebastiana. „Díky za tvoji pomoc" Rose se na něj usmála. „Nemáš za co" Sebastian vytáhl kartičku z kapsy a podal jí Rose. „Kdyby jste potřebovali pomoct můžeš zavolat" Sebastian se usmál a upíří rychlostí zmizel.

Rose se lehce usmála a potom zahlédla Zayna jak se culí. „Nepodváděj mého bratra" chechtal se. „Naser si Zayne, naser si" nadávala mu. „Zrovna jsi ho potkala" bránil se Zayn. „Nezamilovala jsem se do něj! Byl to milý člověk nic víc ty kreténe!" křičela Rose když přicházela k autu. Andy a Vlad jí pozorovali a smáli se. „Mrtví lidé tě serou?" Andy se chechtal. „Nehorázně" souhlasila Rose a propálila Zayna tím nejhorším pohledem jaký uměla zatím co on se jen culil. Všichni tři společně nasedli do auta a vyjeli domů, byl čas aby se vrátili.