Aurora se vzbudila brzy. Slunce ještě ani nevyšlo na oblohu, a ptáci nezpívali. Trošku se lekla když vedle sebe nenašla svého manžela. Od balkónu uslyšela povzdechnutí, vztala a došla za ním. Opíral se o zábradlí a pozoroval mizející hvězdy.
,,Dobré ráno, drahý....Co tu tak brzy děláš?" Zeptala se.
,,Vzbudil jsem se a už nemohl usnout...." Odpověděl bezduše, a upřel prázdný výraz na obzor.
,,Děje se něco?" Jemně ho vzala za kopyto. Nightmare sebou trhl, a odpoutal se od výhledu.
,,Ne, nic se neděje. Co děti? Byla si už za nimi?"
,,Děti!" Uvědomila si klisna a rozběhla se k jejim pokojům.
,,Shadow? Midnighte?'
,,Ahoj mami.....To už bude snídaně?" Zeptal se rozespale Shadow. Mitnight byl už taky vzhůru a kartáčoval si u zrcadla hřívu.

  Sunny spokojeně spala ve své posteli s nebesy. Včerejší noc se vyvedla více než si myslela. Z blaženého spánku ji ale vyrušil budík. Vzala ho do magie a vyhodila ho z okna, a spala dál.

  Fialová jednorožka malátně vztala z postele, a jala se hledat budík.
,,Ach ne...zaspala jsem!" Vykřikla skoro, a rychle se začala chystat do práce. Nakoukla do kuchyňky, kde už Apokalips něco kuchtil u plotny. Pousmála se na něj.
,,Dobré ráno Apo."
,,Dobré..." Odpověděl chladně, a otočil se k ní.
,,Už budu muset do práce. Vzal bys pak děti a ukázal jim město?" Požádala ho. Hřebec se zamračil a protočil očima.
,,No...dobře, udělám to...." Řekl jen, vědíc že dohadovat se je k ničemu, a pokračoval ve vaření. Beky se odebrala do práce.

  Celestie už asi minutu klepala na dveře Sunynina pokoje. Nakonec to vzdala, a bez vyzvání do pokoje vztoupila, vzala spící dceru do magie a vyšoupla ji na chodbu. Klisnička se konečně vzbudila.
,,Co se děje mami...?"
,,Vždyť jsem ti včera říkala, že ráno máš být brzy vzhůru, že posnídáme s přátely!"
,,Aha!" Vzpomněla si, a hnala se do pokoje upravit. Celestie zatím došla do jídelny, kde už byl její manžel a hosté.
   Aurora už klábosila s Lunou, se kterou si dobře rozumněly, Mitnight se Shadowem se též v tichosti bavili, a Nightmare se nimral v jídle. Fénix dychtivě čekal na Celestii, protože s otráveným Nightmarem se do rozhovoru zapojovat nechtěl, a když konečně přišla, hned na ni zpustil.
,,Flurry Heart dnes přijede. Před chvilkou nám přišel dopis."
,,Och, aha....Její vlak se dost zpozdil, myslela jsem si že ani nepřijede."
    Do jídelny vztoupila Sunny.
,,Dobré ráno," pozdravila jak ji vždy matka učila, a sedla si k Shadowovi, který se hned na ni mile usmál.
,,Dobré...Sunny, po snídani proveď naše dva hosty po zámku, ano?" Řekla Celestie a kývla na Shadowa a Mitnighta. Sunny nadšeně přikývla. Luna vztala od stolu.
,,Musím jít něco zařídit. Zatím ahoj!" Usmála se naposledy na Auroru, a odešla. Ta přesunula pozornost na Nightmara, který se snídaně skoro ani nedotkl.
,,Není ti špatně, drahý?" Zeptala se starostlivě.
,,Ne, jen nemám hlad..."Odvětil, a radši se napil se svého šálku čaje.
 
  Bílý pegas se pomalu procházel po náměstí. Malé klisničky se proháněly okolo něho, jako dvě hyperaktivní fretky, a neustále se na něco ptaly. Apa pomalu přepadala migréna, a rozostřoval se mu zrak. Byl moc rád že narazil na příjemnou kavárnu, kde si mohl sednout a pozorovat ty dvě z okna, a jak chodí po náměstí. Aby byl upřímný, neměl rád děti. Byly pro něj moc hlučné, a takové rozlítané. On celkově neměl rád poníky, proto taky žil v srubu uprostřed ledové pustiny, odkud odcházel jen kvůli nákupu potravin, což ovšem také nebylo vícekrát než dvakrát do roka. Skoro nic nejedl, to dosvědčovaly ta žebra co mu byla vidět zpod kůže na hrudníku, a ty jizvy co se z nedostatku vitamínů nedokázaly nikdy zhojit.
,,Dáte si něco?" Přerušila tok myšlenek číšnice.
,,Šálek černého čaje, bez cukru, prosím..." Hlesl, a zadíval se zas z okna.
   Lucky zatáhla White do jakési postranní uličky. White Rat se nechtěla vzdalovat od strýčka, ale její průbojnější sestra tu velila. Pomalu tedy klusaly uličkou čím dál od náměstí.

  Mitnight, Shadow, Sunny a Flurry kráčeli jednou z mnohých chodeb Canterlotského zámku.
,,A tady jsou obrazy všech šlechticů z Canterlotu. Je to taková galerie." Řekla Sunny, když došli k dlouhé řadě obrazů.
,,Něco podobnýho máme taky doma. Ale je jich tam o hodně míň." Nechal se slyšet Mitnight. Flurry se zasmála.
,,My to máme doma taky. Doteď si pamatuju jak jsme musela pózovat pro malíře. Byla to příšerná nuda....A co vy dva vůbec doma děláte? Vždyť tam pořád máte zimu."
,,No...Já jsem dost doma, a čtu si. Venku je na mě až moc zima. Bohužel narozdíl od bráchy nemám tak úžasnou srst, a adaptaci k tomuhle prostředí..." Prohlásil Mitnight. Jeho bratr se až zlomyslně zasmál.
,,....Ale aspoň nevypadám jak chlupatá tlustá koule...." Doplnil Mitnight rychle, a zazubil se.
,,Co si řekl ještěrko....?" Zavrčel slabě Shadow, a Mitnight zase radši zmlkl.
,,A co tedy děláš ty, Shadow?" Zeptala se Sunny.
,,Procházím se po lese, čtu si, studuju."
,,Nebo jsi na počítači," doplnil ho Mitnight.
,,Ano. Když je venku vánice, tak jo..." Připustil.
,,Kde teď vůbec jsou naši rodiče?" Zeptal se Mitnight.
,,Myslím že šli do lázní."
,,Snad tam zůstanou dlouho. Aspoň bychom mohli na chvilku zmizet do města...." Navrhla Flurry s úsměvem.