,,Tak....kam půjdeš pracovat příště?" Zeptal se mezi sousty.
,,Do Canterlotu. Ráda bych tam vzala i holky...." Dodala Beky opatrně. Lucky vypískla nadšením, když to uslyšela.
,,Ano! Ano! Pojďme do Canterlotu!" Mouse se jen pousmála, a přikývla.
,,Jak to chceš udělat?"
,,Práci bych si našla na brzy ráno, a po obědě byla s nimi. Ony by zatím byly v hotelu. Nebo...s tebou...." Dodala tišeji. Apo se na chvilku zamračil.
,,Nikam nejdu." Řekl stroze.
,,Ale notak, bude to změna prostředí....Prospěje nám to..." Přemlouvala ho. Apo chvilku mlčel.
,,Tak dobře....Pro tebe a holky...." Zavrčel nevrle.

,,Mitnighte, Shadow, večer jedeme na náštěvu k Celestii. Bude oslava narozenin Sunny," oznámila Aurora. Shadow byl zprávou nadšen.
,,To je skvělé! A jak dlouho tam budem? A co si na sebe vezmeme? A co-"
,,Brácha, sklidni se..." Snažil se nevyprsknout smíchy nad jeho reakcí Mitnight.
,,Oblečete se samozřejmě společensky. Sako, frak....Že zlato?" Otočila se na Nightmara.
,,Jo, ano....Sako...." Odpověděl spěšně.
,,A co dárky?" Zeptal se Mitnight. ,,Musíme jí něco dávat?"
,,Myslím si že perlový náramek neurazí. A vy obstaráte nějaké kytice. Domluveno?"
,,Ano matko," odpověděli jednohlasně.

Lucky se pousmála, a hodila sněhovou kouli po Mouse. Ta se ale uhla, a oplatila jí útok. Pegaska zvolila novou strategii. Vyletěla do vzduchu, nalezla malý mráček a popohnala ho křídly nad sestru. Pak do něho kopla.
,,Hej! To není fér!" Ozvala se Mouse zpod laviny sněhu co se na ni spustil z mraku. Lucky se jen zasmála, a přiletěla za ní.
,,Děvčata! Běžte si balit!" Ozval se náhle vcelku strohý, silný hlas. Pegas, jemuž patřil, se u nich za chvilku objevil.
,,Běžte si zbalit věci. Večer odjíždíme," řekl znovu zase monotólně. Klisničky přikývly, a rozběhly se domů. On ještě vzal košík dřeva z kůlny, a taky se vrátil domů.
,,Mám si vzít svetr?" Zeptala se Lucky.
,,Budem potřebovat deštník?" Ozvala se Mouse. Nakonec začaly klást otázky jednu přes druhou, až z toho šla Beky hlava kolem.

,,Přivraveni na teleportaci?" Zeptala se Aurora. Chlapci přikývli. Aurora se chytla Nightmarova kopyta, a společnou magií se teleportovali před Canterlotský zámek. Ale nastalo jisté neštěstí, jelikož portál kterým vypadli se objevil mírně nad zemí, a oni spadli na hromadu velmi nešikovně. Aurora byla zavalena svým manželem, Shadow s Mitnightem se zas váleli na zádech Nightmara. Chlapci lehce seskočili na chodník.
,,Sakra!" Nightmare se rychle zvedl a pomohl Auroře na kopyta.
,,Nezlomil jsem ti nic zlato?" Zeptal se starostivě. Aurora si jen urovnala kouzlem pomačkané šaty.
,,Kupodivu ne, drahý. Ale těžký jsi požehnaně," dodala s náznakem smíchu.
,,Hele...kde máme kuf-" Ty se teleportovaly opožděně, a popadaly na Nightmara.
,,Sakra..." Zasyčel jen, a jal se je posbírat. To už k nim šli nějací sloužící, aby je přivítali a dovedli je k Celestii. Takže se za chvilku ocitli v trůním sálu.
,,Auroro, Nightmare!" Luna k nim ihned šla. Byla nadšená že je zase vydí. S Aurorou se lehce obejmuly, a s Nightmarem si potřásla kopytem.
,,A vy dva...Vy jste ale vyrostli!" Pousmála se na Mitnighta a Shadowa, a taky si s nimi potřásla kopyty. Byli trošku zmatení, Luna byla nějak z jejich přítomnosti až moc nadšená.
,,My tě taky moc rádi vidíme Luno. Kde máš sestru, a jejího?" Luna se krátce zasmála.
,,Ještě něco dodělávají. Tak za hodinku se začně, postupně ještě přijdou ostatní hosté. Zatím...si můžem povídat. Neviděli jsme se roky..." Pousmála se, a odvedla je do menšího sálu který jí patřil. Dala jim kávu, Mitnight trošku bručel že dostal děckou.
,,Tak...Jak se vám daří, Nighty a Auroro?"
,,Vše je v pořádku. A jak tobě?"

Hosté se již začali sjíždět. Sály i zahrada se postupně zaplňovali poníky, jak vznešnými tak i obyčejnými. I Nightmare s jeho rodinou se za doprovodu Luny vydali do hlavního sálu, kde se konala slavnostní řeč. Sunny byla nervózní. Už zase byla našñořená, podobně jako při vystoupení, a čekala až se zvedne opona. Až ji matka zavolá na jeviště a všichni na ni budou civět. Ani nevnímala její proslov, dokud jí služka nenaznačila a by vyšla na pódium.
Ozval se potlesk, a hlasité blahopřání. Pak jí Celestie přistrčila mikrofon.
,,P-přeji dobrý večer všem, a děkuji vám ž-že jste se sem dostavili.....'' pokračovala v nacvičené řeči. Potom odešla z pódia, a snažila se přežít nával poníků.
Mitnight hodnotil situaci. Aurora si povídala s Lunou. Nightmare se zatím cpal jídlem, jako vždy. Shadow jistě zmizel někde v zahradě. On je tu teď teoreticky sám. A může dělat co chce....Rychle odběhl z dosahu pohledů rodičů.
Sunny se konečně podařilo utéct novinářům. Došla na zahradu, kde byla za á celkem tma, za bé míň poníků. Oddechla si, a došla ke svému oblíbenému záhonu květin.
,,Princezno?" Ozvalo se náhle. Lekla se že je to další novinář, otočila se a jala se už bezhlavě utéct, ale silně narazila do nějakého poníka, až spadli na zem.
,,Omlouvám se!" Vyjekla, a instiktivně zavřela oči, čekajíce pokárání, jelikož očekávala že vrazila do dospěého. To se ale nestalo. Ba se ozvalo slabé uchechnutí. Otevřela tedy oči.
,,Jste v pořádku princezno Sunny?" Zeptal se projistotu hřebec, ona jen lehce přikývla, v němmém úžasu. Něco jí říkalo že ho zná. Krom toho, tohle nebyl klasický poník. Černá hustá srst, zakulacené uši, drápky na kopýtkách...A moc hřejivý úsměv odhalující tesáčky. Sunny z něho opatrně slezla, a upravila si šaty. Postavil se, a pousmál se znovu na ni.
,,Rád bych se představil. Jsem princ Shadow Clowes, pocházím ze Severního království. Je mi ctí vás znovu poznat, princezno Sunny," pousmál se. Sunny si s ním potřásla kopytem.
,,Já vás též ráda poznávám. My jsme se již setkali?" Zeptala se.
,,Ano, ale byli jsme malá hříbata....Tak....Jak se vám daří, princezno?"
,,Stačí Sunny, Shadow." Pousmála se. ,,A mám se dobře, a ty?"
,,Také se mám dobře. Neukázala by si mi zbytek zahrady?"
,,S radostí," řekla a společně se vydali hlouběji.