Hermiona Jean Grangerová

Když jsem diadém Heleny z Havraspáru našla, tak jsem se ihned rozeběhla do ředitelny za Brumbálem.

„Citrónová zmrzlina, Čokoládové žabky, Bertíkové lentilky tisíckrát jinak...“ hádala jsem heslo.

„Merline jaké vůbec dal heslo ten Brumbál...“ řekla jsem když v tom se chrlič začal otáčet. „Brumbál? To jako vážně?“ zasmálo se mé podvědomí.

„Našla jsem diadém Heleny z Havraspáru.“ řekla jsem.

„Dobrá, to je úžasné ale jděte se trochu bavit slečno. Vím že je důležité najít všechny viteáry a zničit je, ale bylo by podezřelé když byste se před Poberti a holkama z pokoje chovala takhle divně. Zvolněte to trochu.“ řekl Brumbál a u to na mě mrknul.

„Dobře pane řediteli.“ řekla jsem.

„A teď se vraďte do společenské místnosti Nebelvíru. Ať nikdo nemá podezření. Už je po večerce. No ten čas letí.“ řekl. A tak jsem se teda vydala do Nebelvírské věže. Řekla jsem heslo a šla na holčičí pokoj, kde jsem se převlékla do pyžama. A během chvilky usnula.

***

„Neporazíš mě, to dřív umřeš“ zasmál se mi Voldemort do obličeje. „Ne porazíme tě.“ řekla jsem. Poté se všude kolem mě objevila jakási mlha. A najednou jsem se ocitla v tajemné komnatě. Tam na zemi ležela jedna mladší Nebelvírka s deníkem v ruce. Poté se otevřela místnost, kde je Bazilišek. Začal se plazit mím směrem, když v tom přiletěl Brumbálův fénix Fox a hodil mi na zem klobouk. Nedostala jsem se k němu včas. Kousnul mě a já cítila jak mi jedno vstupuje do těla. „Nééé“ vykřikla jsem.

***

Lily Evansová

Probudila jsem se a šla si odskočit na WC, ale když jsem se vrátila Hermioně se zdál ošklivý sen protože sebou cukala a křičela. Ihned jsem ji šla probudit. „Hermiono vstávej! Je to jen sen.“ řekla jsem. Když se probudila zběsile dýchala a poté odběhla do koupelny ze které byl po chvilce slyšet že zvrací.

Hermiona Jean Grangerová

Když jsem se vrátila z koupelny, tak na mě čekala Lily.

„Jak ti je Herm?“ zeptala se.

„Až na to že jsem měla noční můru a bylo mi blbě.“ řekla jsem s úšklebkem.

„Hermiono a nejsi třeba no těhotná? Kdy jsi naposledy spala se Siriusem?“ zeptala se mě.

„Ne já a těhotná? To je blbost.“ zasmála jsem se. A poté jsem odpověděla i na druhou otázku. „Spala jsem s ním před měsícem.“ odpověděla jsem.

„Ale u merlina! Hermiono a dělala jsis už test?“ zeptala se mě.

„Ach... Lily máš pravdu, ne nedělala jsem si ho.“ řekla jsem.

„Tak já to zařídím ale teď už pojďme spát. Ty di spát ať nemáš kruhy pod očima.“ řekla Lily.

„Už stejnak neusnu.“ zašeptala jsem.

Když se Lily vrátila do postele a usnula, tak jsem se převlékla z pyžama do černých legín, vzala jsem si podprsenku, červené tílko a svojí šedivou mikinu. Vzala si hůlku, knížku a potichu se vydala do společenské místnosti Nebelvíru. Kde jsem si hůlkou zapálila krb a v křesle si začala číst.

***

Remus Lupin / Náměsíčník

Zrovna jsem šel dolů po schodech s knížkou v ruce do společenské místnosti. A v jednom křesle spala s otevřenou knížkou na obličeji Hermiona. Řekl jsem si že dojdu za Siriusem. „Siriusi vstávej..“ budil jsem ho ale marně. Když ho nejde vzbudit nemám na výběr. „Aquamenti“ a byl vzhůru raz dva.

Sirius Orion Black / Tichošlápek

„Náměsíčníku! Teď jsem celý mokrý. Za co to bylo?“ zeptal jsem se.

„Za nic. Jen jsem tě chtěl vzbudit a vzkázat ti že na tebe ve společenské místnosti tak trochu mimochodem čeká Hermiona. A vsadím se že už stihla usnout.“ řekl Remus.

Převlékl jsem se a upravil si svoje vlasy. Poté jsem vyšel z pokoje a šel do společenské místnosti. Když jsem tam došel zahlédl jsem jak v křesle Hermiona hezky spí s knihou na obličeji. Usmál jsem se, nad tím jak je roztomilá. Přišel k ní. Knížku jsem ji položil na noční stolek. Vzal ji do náruče a položil na gauč. A dal si ji tak aby se mi hlavou opírala o mojí hruď.

Když v tom přišla do společenské místnosti Lily Evansová.

„Siriusi jak je Hermioně?“ zeptala se Lily.

„Nevím proč?“ zeptal jsem se poněkud nechápavě.

„No dneska se ve dvě hodiny ráno probudila. Měla noční můru a bylo jí zase blbě od žaludku.“ řekla mi Lily.

„Jak zase?“ zeptal jsem se jí.

„No už to trvá přibližně tak měsíc. No a mě napadlo jestli nemůže být těhotná.“ řekla mi Lily.

„Ale však spala jen se mnou.“ řekl jsem nevědomky nahlas. Když jsem si uvědomil co to znamená, tak se mi rty roztáhly do úsměvu.

***

Hermiona Jean Grangerová

Sen

Viděla jsem stěnu na které bylo napsáno. 'Tajemná komnata je znovu otevřená. Nepřátele dědice pozor!' Zalapala jse po dechu. Poté z ničeho nic jsem viděla jiný napis a ten mě vyděsil ještě víc. 'Vzal jsem si jednu studentku, která dnes zemře.' tam bylo napsáno. Když jsem se podívala níž jsem viděla. 'Vím že půjdeš do tajemné komnaty Hermiono Jean Grangerová. A také vím co se stane. Protože budeš chtít stihnout jeden sraz s někým. Zapomeneš na chvíli na to důležité..to že pomalu umíráš!

V tom jsem se probudila. Ležela jsem na Siriusově hrudi.

„Jak dlouho jsem vůbec spala?“ zeptala jsem se ho.

„Dlouho, ale to chápu byla jsi unavená po té noční můře o které mi Lily říkala.“ řekl mi.

„Jo, přesně. A kolik je hodin.“ řekla jsem a zároveň se zeptala.

„Už je čas večeře.“ řekl mi. Už jsem se chystala že půjdu, když v tom mě vzal do náruče a šel se mnou do velké síňe. Když jsme tam přišli dal mě zpátky na zem a šli jsme jíst. Seděla s námi i Lily.

„Tak co už jste si to vyřešili to s tím jak Hermioně bylo ráno blbě?“ zeptala se Siriuse a mě. Já se jen mlčky podívala na ní pak na Siriuse a potom zase na Lily. Vstala jsem od stolu. Když jsem vyšla ze síně, tak jsem se jen tak procházela chodbami, když v tom jsem narazila na zeď, kde bylo napsané to z mého snu.

„Tajemná komnata je znovu otevřená. Nepřítele dědice pozor!“ bylo tam napsáno. A také tam byla Filchova kočka a byla zkamenělá.

Chtěla jsem od tamtud odejít. Jenže z jední strany začali přicházet zmijozelští. No a tak jsem se teda rozhodla že odejdu druhou chodbou. No jenže jako naschvál z druhé strany přišli Nebelvírští. Očima jsem vyhledala Poberti s Lily. Když se můj pohled střetl s tím od Siriuse, tak se rozešel ke mě a já zase k němu. Ihned jsem se k němu přitulila, protože mi to nahánělo husí kůži.

„Jestli jsem tě nějak naštval, tak se moc omlouvám.“ řekl ale nestihl říct všechno co chtěl, protože jsem ho umlčela polibkem.

„Neomlouvej se. Nemáš se za co omlouvat. Radši mi děj ruku kolem pasu.“ řekla jsem.

„Jsi v pohodě?“ přeměřil si mě Sirius starostlivým pohledem.

„Ano, jsem v pohodě. Až na ten nápis a také to že jsem mudlovského původu.“ řekla jsem. Sirius už na to nic neřekl, jen si mě víc k sobě přitáhl.

Poté přišli učitelé s Brumbálem.

„Všichni jděte na své koleje.“ řekl Brumbál.

Už jsme se teda se Siriusem otáčeli k odchodu, když v tom Brumbál zase promluvil.

„Všichni kromě vás slečno Grangerová.“ řekl Brumbál.

Tak jsem tam teda zůstala.

„Mám tu zůstat s tebou? A nebo mám na tebe někde počkat?“ zeptal se a u toho se na mě díval starostlivým pohledem.

„To je dobrý. Klidně jdi na kolej. A pro mě za mě kdyby se ti zdálo, že se nějak dlouho nevracím tak se pro mě můžeš vrátit.“ řekla jsem a ještě než odešel jsem ho políbila.

„Jakto že když se něco stane, tak tam jeste slečno Grangerová?“ zeptal se mě.

„Netuším pane.“ odpověďela jsem a hned, jakmile mi dovolil odejít jsem také odešla na kolej.

___________________________________

1324 slov

Tak lidičky je tu další kapitola. Co se vlastně stane mezi Siriusem a Hermionou? A co vše se stane s tajemnou komnatou? I když jasně! To je vypsáno ve hvězdách. 🤗💞

S láskou vaše Herm 🕊