#51

Do očí se mi draly slzy. Nedokazala jsem... Zachránit svého dědečka... Předloktím jsem si utřela mokré oči.

,,Zrůdo!"křikla jsem hystericky.

,,Děkuji za pochvalu."uchechtl se pán Agreste a vytáhl z kapsy brož. Cosi zamumlal a brož se zaleskla. Z dýmu, který brož vypouštěla se zhmotnil roj motýlu. Celý roj se na nás vrhl a pohltil nás. Oba jsme si kryli hlavy rukama, ale i přesto nás motýlí křídla fackovala.

---

,,Marinette vidíš tyhle dva šperky? To jsou mirákula Berušky a Kocoura! Jednoho dne-"

,,Sabino... Vždyť si to nebude pamatovat, jsou jí sotva dva roky!"

,,Mlč Tome! Jednoho dne, až ti propíchnem ouška, tak budeš mít v ouškách berušky. Až bude zle, pomůžou ti. A ten prstýnek dáš někomu speciálnímu-"

,,Sabino, vždyť to zapomene!"

,,Ale tyhle dvě jsou opravdu nebezpečná! Musíš ten prstýnek dát správné osobě, holčičko!"

,,Sabino, zakazníci čekají!"

---

Pohled mi padl na dva šperky, jenž jsem viděla jen skrz motýlí křídla. Zatajil se mi dech.

,,Děkuju mami!" špitla jsem a prodrala se ke skřínce s mirákuly.

,,Marinette!? Co děláš!?"křičel blonďák. Ten hlupák jeho otec zahalil motýli i mirákula, takže jsem je bez větších problémů, než byli otravní motylci, sebrala. Podala jsem Adrienovi prsten a sama si snažila vyměnit náušnice. Šlo to v téhle situaci opravdu těžko. Adrien na mě nechápavě koukal.

,,P-proč?"zeptal se, ale prsten si nasadil. Ze šperků vyšla jakási vlna energie a odrazila všechny motýli dál. Cítila jsem, jak se mi vrací síla a na očích kouzlem vytváří červená maska s puntíky. Koutkem oka jsem zahlédla i blonďákův nový look v podobě černé škrabošky, nového účesu a oušek. Zatím co mě se kolem pasu ušmudlaných kalhot houpalo yoyo, Adrien byl vybaven železnou tyčí. Adrienův otec na vteřinu překvapeně stuhnul, ale hned zas předstíral klid.

,,Že jste si z tolika skvostů vybrali zrovna tyhle dva."ušklíbl se a opřel se o hůl, jež patřila k jeho mirakulu. Blonďákovi si taky na tváři pohrával úšklebek

,,To víš..."ošahal si hlavu, aby zjistil co ke vlastně zač.,,Kočky jsou lepší než hmyz!"

Měla jsem chuť ho praštit....

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top