On byl trochu jako havran. Taková černá ovce rodiny. Chtěl od života něco víc, než ostatní. Možná kvůli tomu lhal, byl hrubý a drzý. Ale i krásný. Podle ní byl rozhodně krásný.

Ona byla trochu jako růže. Krásná, ale s trny. A tyhle trny nezraňovaly jen její rodinu a přátele, ale hlavně jeho. Toho, který ji do všeho zatáhl. Díky němu už viděla svět takový, jaký je ve skutečnosti. A kvůli tomu se stala nebezpečná, nejvíc právě pro něj.

~-~-~-

Už to byl rok. Dlouhá doba, ale ona na něj nemohla zapomenout. Rudovláska protáhla z cigarety a po chvíli vydechla kouř. I přes to, že věděla jaký vliv to na ní má, znovu potáhla. Šla po ulici, jediné, co ji svítilo na cestu byl měsíc.

Zahnula za roh a jakmile spatřila osobu několik metrů před sebou, strnula. Dívka se nejdříve polekala, že se jedná o nějakého úchyla. Když se však vedle osoby rozsvítila světla od auta, bylo poznat, o koho se jedná. "To není možné," zašeptala rudovláska a v očích se jí začaly objevovat slzy.

Myslela si, že se už nikdy nevrátí. Že jí nechal v tomhle zpropadeném městě do konce života samotnou. Celé měsíce na něj za to byla naštvaná, a proto netušila, zda-li ho teď má obejmout nebo mu začít nadávat.

Černovlásek se k ní vydal pomalým krokem, jakoby se bál její reakce. "Ahoj, promiň že-" nestačil kluk doříct a rudovláska ho rychle objala. Bála se, že je to jen přelud, který za chvíli zmizí a zbyde jen nesnesitelně bolestná vzpomínka. Rozplakala se, když se jí dvě pevné paže obtočily kolem jejího pasu. "Tolik si mi chyběl," snažila se mu říct mezi vzlyky a tiskla se k němu co nejvíce to šlo. "Musel jsem tě vidět," utěšoval ji, "Ale musím zpátky. Mám spoustu práce a možná se to naposled co-" "Jdu s tebou," přerušila ho dívka a setřela si slzy z tváří. "Nejdeš, je to nebezpečné," zavrtěl hlavou černovlásek. "Nebezpečnější je mě tu nechat samotnou," povzdechla si a vytáhla další cigaretu.

"Jsi blázen, když jsi s tím nepřestala. A ještě větší bláznovství je chtít jet se mnou," řekl a sledoval, jak si rudovláska zapálila. "A ty snad ne? Kam až tě to svinstvo dohnalo?" zasmála se hořce dívka a potáhla. "Asi máš pravdu," povzdechl si kluk a zadíval se do těch krásných zelených očí, "Jsme jenom dva blázni v tomhle zkurveným světě," "Nejspíš jo," pokrčila dívka rameny a natáhla se pro polibek. "Musíme jet, kontakt nepočká," oznámil rychle černovlásek a otevřel dveře spolujezdce. Ona kývla, típla cigaretu a nastoupila.

Oni se už nevrátí...

-----

425 slov

Text do soutěže od : Nelssie-G

Téma : Havran a růže

Love y'all <3
Elessa