XXVI. Kapitola

Cítil jsem, že už nezbývá moc a já budu.
"G-Gordy...ahh!...Já...už bu-budu..." vzdychal jsem. Jako by ho to motivovalo k lepšímu výkonu, ještě více zrychlil a já než jsme stihl cokoliv duchaplného udělat, udělal jsem se do něj a prudce oddechoval. Za malou chvilku po mě na mém břiše přistála i jeho nadílka a já ho musel chytit, protože mi vyčerpaně sklouzl do náruče.
"Mám tě..." usmál jsem se a uložil ho vedle sebe. Párkrát jsme ho pohladil, když mi došlo, že tiše oddechuje. Usmál jsem se, zakryl ho dekou a políbil na čelo. Poté jsem se oblékl, nezapomněl ze sebe otřít jeho smetánku, a šel přichystat Shadieho na cestu do města, kde brzy najdu Isaacovi novou rodinu. Teda....doufám, že najdu.

Poslední, co si pamatuju bylo, jak jsem se na Oriho svalil a pak už jsem upadl do hlubokého a bezesného spánku. Spalo se mi krásně, dokud nezmizelo teplíčko, ke kterému jsem se tak hezky tulil. Ovšem i tak jsem se jen nespokojeně zavrtěl, zamručel jsem a spal jsem dál. Probudil jsem se ale po chvíli. Ori vedle mě,jak jsem čekal, neležel, tak jsem se pokusil vstát. Vstávalo se mi ale těžko, protože mě bolel zadek od našeho řádění. Ale i tak jsem vstal, oblékl jsem se a vydal jsem se za Orim. Otevřel jsem dveře ven a vydal jsem se za Orim, který se staral o Shadieho.
,,Ahoj." pozdravil jsem ho jen a skočil jsem kolem jeho krku.

Než se Gordy vzbudil, stihl jsem dojet do města, vyzvednout Isaaca a dojít s ním za řezníkem. Zpočátku mi mistr řezničiny nechtěl věřit, že by skutečně tohle párátko zvládlo samo vykuchat klidně i sele, ale jakmile mu to Isaac nadšeně předvedl, byl ohromen. A když jsem se zmínil, že by si Isaaca mohl nechat jako syna nebo alespoň učně, hrdě souhlasil. 
Když jsem se loučil, Isaac mi skočil kolem krku a pevně mi ho sevřel. Trochu jsem se lekl, ale když mi došlo, že tu není Gordy, který by mohl potencionálně žárlit, objal jsem ho také.
"Děkuju...konečně mám rodinu...." zašeptal mi do ucha a pustil mě. Zářil jak sluníčko.
"Tak jdi..." usmál jsem se a popostrčil ho ke dveřím, kde se ho hned ujala řezníkova žena, jež se hned synek zalíbil. Věděl jsem, že oba po dětech dlouho toužili, ale Nejvyšší jim asi nepřál. Nebo k nim chtěl dovézt malého Isaaca.

,,Jak dlouho jsem spal?"zeptal jsem se Oriho, když už jsme byli na cestě dovnitř. Tam jsem nám namazal chleba tvarohem, který Ori přivezl z města.
,,Kde je vůbec Isaac?"zeptal jsem se zvědavě, zatímco jsem ujídal ze svého chleba. Ori mi začal povídat o tom, jak odvezl Isaaca ze školy k řezníkovi a ten si ho vzal do rodiny. Byl jsem strašně dojatý. Byl jsem moc rád, že má i Isaac svou rodinu. Zamilovaně jsem se na Oriho podíval, skočil jsem mu do klína a začal jsem ho líbat.
,,Jsi úžasný." zašeptal jsem do polibku a přitulil jsem se k jeho hrudi. Jak já ho miluju... říkal jsem si v duchu.
,,Co budeme teď dělat?" zeptal jsem se ho a pohladil jsem ho po hrudi.

"Já bych o něčem věděl..." políbil jsem ho a zamumlal svůdně.
"Jsme doma sami...a myslím, že máme něco rozdělaného..." šeptal jsem mu do ouška. Nějak mě nabudil dopoledne, takže jsem měl v úmyslu další kolečko. Přeci jenom...tohle není špatné. Pochopil a hned mi dlaněmi zajel pod triko, kde mi ihned nahmatal bradavky, ale věnoval se i mým svalům. Já jsem ho jen opatrně zvedl do náruče a odnesl do ložnice, kterou jsem zavřel kopnutím nohy. Usadil jsem se do postele a nechal ho pečovat svými zoubky o můj krk, zatímco se mi mezi nohami tvořil malý, ale rychle se zvětšující kopeček.
Během pár minut už letělo moje i Gordyho triko bůh ví kam na zem, hned za nimi i moje i jeho kalhoty. Tak hbitý jsme byli ve svlékání. Jakmile mě měl před sebou pouze ve spodním prádle, které mi už stejně bylo dosti malé vzrušením, olízl se a zajiskřilo se mu v modrých očkách jako hvězdičky.

Ori si mě odvedl do postele a my si začali divoce hrát. Už po chvíli byly naše trička pryč a já mohl bez omezení rukama bloudit po jeho tele. Sundali jsme si kalhoty a já ho začal rukou dráždit přes látku trenek. Začal jsem ho líbat a on se svýma rukama přesunul na můj zadek a ten různě mnul, dokud do něj nevstoupil jedním prstem. Jako odměnu jsem mu hlasitě zasténal. Věděl jsem, že se nemusím vůbec krotit, tak jsem to vůbec neřešil a vycházel jsem mu vstříc svým pozadím, zatímco jsem ho dál zuřivě líbal.

"Ty jsi dneska nějaká hravá kočička..." poňoukal jsem ho nadrženě a krotil se ve svých stenech. Zatím se budu krotit, pak je pustím ven. Tahal jsem ho zuby za ouška, pořád mu šimral ocásek a nadšeně poslouchal jeho vzdychající doprovod. Něžně jsem ho kousl i do krku a opatrně do něj vklouzl i druhým prstem, aby byl co nejdřív připravený na můj vpád.
"Moc tě miluju..." zašeptal jsem mu do ouška a opatrně ho vysvlékl i z té poslední vrstvy oblečení, co mě ještě dělila od jeho nádherného zadečku. Gordy pouze vzdychal, švihal ocáskem sem a tam a ještě se proti mě vypínal, jako by už byl nedočkavostí bez sebe. Ale já ho nejdřív trochu potrápím. Chytit jsem ho za jeho ocásek, omotal si ho opatrně kolem ruky a za něj ho trošičku zatahal. Ne moc, jenom spíš mírně popotáhl, takže se umístilo jeho pozadí přesně na mojí bouli v gatích. Spokojeně jsem zabrumlal a trochu ho proti sobě přirazil.

Konečně do mě vtrhnul i druhým prstem a já jen nadrženě sténal.
,,Ah! Ori! Už si mě vem!" ječel jsem, protože už jsem ho chtěl zase cítit v sobě. Ale on nevypadal na to, že by se mu chtělo už jít do mě. Jen do mě přidal třetí prst a dál mě dráždil. Tak jsem se rozhodl, že to vezmu do svých rukou. Co nejrychleji jsem sebou škubnul, ať ze sebe dostanu jeho prsty, strhnu mu jeho trenky a začnu pomaluj dosedat na jeho obrovský stojící penis. Já jsem sténal jako divý, protože se mi to moc líbilo a díky našim hrátkám z rána jsem necítil žádnou bolest. Ori ale stále držel své steny a mě se to vůbec nelíbilo. Tak jsem ho nechal skoro ze mě vystoupit a prudce jsem na něj dosednul. V ten moment Ori slastí vyjekl a přestal se bránit svému slastnému sténání.


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top