XVIII. Kapitola

Bylo hezké, že se začal starat, ale viděl jsem, že ho moc nemusí. Snad se s ním nějak skamarádí. Byl bych za to rád, protože si myslím, že Isaac může být hodný kluk. Dal jsem si s ním čaj a šel jsem se podívat za Orim, jestli nepotřebuje pomoct. Zezadu jsem se k němu přikradl a zezadu ho objal.
,,Nechceš pomoct?" zeptal jsem se pobaveně.  

"To je v pořádku, děkuju...měl by jsi odpočívat, přeci jen...ráno jsi se sotva postavil." usmál jsem se a otočil se k němu. Riskoval jsem, že nás Isaac, jak mu Gordy říkal, uvidí, ale ten polibek mi za to riziko stál. Spojil jsme naše rty a pohladil ho po zádech a nenápadně sjel k pozadí, které jsme ale raději nijak neošahával, pro případnou bolest.
"Asi...tu výpravu posunu, ale každý den asi budu muset být déle venku, kvůli zásobám. Ve škole to nějak zvládnete, ne?" pohladil jsem ho po vlasech.

,,Jo zvládneme!" odsouhlasil jsem a nechal jsem jeho ruku na svém pozadí.
,,Miluju tě." zašeptal jsem a zabořil jsem svou hlavu do jeho hrudi. Můj Ori! Nedám! Zase jsem ječel v duchu.
,,Myslím, že to nebude problém... Mohl bych zase pomoct s rybařením." nabídl jsem se nadšeně. Minule mě to opravdu hodně bavilo a i mi to šlo.


"Jo, to by bylo fajn....Jsi zlatý." usmál jsem se a hladil ho. Pak mi došlo, že budu muset naštípat dřevo. To bude zase něco...nemám to sice rád, ale mrznout nemusíme, blíží se zima a v noci by mohlo být chladno Isaacovi.
"Zvládl bys uvařit večeři?" zeptal jsem ho.
"Potřeboval bych naštípat dříví." dodal jsem rychle na vysvětlenou.  Kývl a dál se nechal hladit.
"To okno se pokusím brzy opravit...teď udělám to dřevo." šeptl jsem, vzal si poslední polibek a pustil ho.Zaběhl do chaty a já si jen s povzdechem šel pro sekeru a špalek, abych mohl štípat dříví.

Chvíli jsem se ještě nechal hladit, ale pak jsem začal chystat večeři a to konkrétně chleba s tvarohem. Rychlé a jednoduché. Pousmál jsem se. První jsem nachystal Isaacovi a donesl mu to. Civěl na to, jako na zlato. Poděkoval a hned se začal ládovat. Pak jsem nachystal mě a Orimu a vynesl jsem to ven, abych mohl pojíst s ním, ale když jsem ho viděl, jak seká to dřívi, už jsem jíst nemusel. Byl nádherný. Měl odhalenou hruď a svaly se mu při sekání napínaly. Nemohl jsem se toho pohledu nabažit. Vzpamatoval jsem se až po nějaké chvíli a podal jsem mu jídlo.
,,Dobrou chuť!"pousmál jsem se a hleděl jsem na jeho odhalenou hruď.


"Děkuji..."šeptl jsem udýchaně a jednou si kousl do chleba. Pak jsem se zase sekerou rozmáchl a rozštípl poleno na dvě části, až od sebe odletěli dobré dva, dva a půl metru daleko. Gordy na mě fascinovaně zíral. Otřel jsme si pot z čela a protáhl se, abych mohl pokračovat.
"Chceš to zkusit?" otočil jsme se na něj a vyplázl provokativně jazyk. Zakýval hlavou a přešel ke mě. Dal jsem nové polínko na špalek, aby měl do čeho štípat, poté jsem ho pustil před sebe, dal mu do rukou sekeru, ale musel jsme mu pomáhat, protože jí neunesl. Pomohl jsem mu jí zvednout nad sebe a praštit do polínka, které ovšem bylo pouze lehce naštípnuto. Znovu jsem mu pomohl zvednout sekeru a znovu praštit. Zase jenom malá prasklinka. Asi až po pátém seknutí jsme to nedobytné poleno udolali společnými silami.
"Ukážu ti, jak se to dělá..." šeptl jsem a byl umanutý se mu předvést v celé své síle. Poodešel a já si připravil výrazně silnějšího poleno. Rozmáchl jsem se a s ohromnou silou udeřil do polena. Lesem se ozvala ohlušující rána a poleno bylo rozlomeno ne na dva kusy, ale rovnou na tři, které se rozletěli všemi možnými směry nedbajíc na přitažlivost země.

To poleno nešlo rozštípnout! Ječel jsem v duchu, ale jakmile se napřáhl Ori a udeřil svou ohromnou silou, obrovské poleno se rozletělo na tři části.
,,Páni!"vyjekl jsem ohromeně, ale ne zas tolik nad jeho sílou, ale nad jeho krásou, které byl naprosto plný. Krásy měl prostě na rozdávání. Usmíval jsem se, protože tohle nevidí jen tak někdo. Vyskočil jsem a Oriho jsem objal.
,,Ty můj siláku." zašeptal jsem a políbil ho. Jeho rty byly slané od potu, ale i tak jsem si polibek dokonale vychutnal.


"Děkuji..." šeptl jsem a konečně si snědl svou večeři. Byl jsme utahaný, ale hotový s dřevem.
"Asi si půjdu lehnout...jsem trochu utahaný. Ale nejdřív se umeju." zívl jsme si a protáhl. I přesto, že jsem byl upocený, na mě visel.
"Teď se budeš muset taky umýt, jsi celý od mého potu..." zašeptal jsem a v hlavě se mi zrodila myšlenka. Nebyla sice zrovna revoluční nebo alespoň slušná, ale pro mě dokonalá.
"A co kdyby ses umyl se mnou...?" nadhodil jsem a ušklíbl se. Jo, stal se ze mě závislák na malém chlapci s kočičíma ušima a ocáskem, ale řekněme si, kdo ne, že? Hlavně, když to je Gordy...Spokojeně jsem se usadil na špalek a čekal na odpověď mého miláčka.

Když mi řekl, že se budu muset umýt, nic jsem nenamítal, ale když jsem se dozvěděl, že by se Ori koupal se mnou a že bych ho viděl, jak ho pánbůh stvořil, jsem se na koupání moc těšil.
,,Rád se umyju s tebou." pousmál jsem se a zčervenal. Sedl jsem si na Oriho a zašeptal:
,,Nechceš mě tam odnést?"


"Pokud nás neuvidí tvůj nový kamarád, tak s radostí..." šeptl jsem a políbil, ale musel jsme ho sesadit, abych Isaacovi přichystal spaní. 
Seděl stále u stolu na tom stejném místě a mlčel. Bylo mi to trochu trapné.
"Přichystám ti spaní..." řekl jsem klidně. Kývl a zachvěl se strachy.
"Nemusíš se mě bát, já ti nic neudělám. Předtím jsem si myslel, že mě nebo Gordymu chceš ublížit." upozornil jsem ho, že já nejsem hrozba - pokud teda bude poslušný a nebude dělat problémy. Kývl a zvedl oči. Připravil jsem mu u krbu spaní z kožešin a rozdělal oheň, aby mu bylo teplo.
"Dobrou noc." šeptl jsem a zanechal ho jeho spánku. Venku jsem se uculil na Gordyho a došel k němu. Zapadalo akorát Slunce, když jsme ho k sobě přitáhl a něžně políbil. Dlaněmi jsem mu stáhl triko a odhodil stranou, aby se mu nepletlo při koupání.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top