Flashback - 2007

Před deseti lety

   Pět mužů v černém oblečení a kuklách, ve kterých bylo místo jen pro oči, se seskupilo u velké bílé dodávky.
Každý do ní postupně nasedl a šéf, celé téhle akce, vysoký pětadvacetiletý muž s vlnitými vlasy po ramena, rozložil plán na podlahu malého nákladního automobilu a ukázal na jeden z důležitých bodů.

,,S dodávkou zaparkujeme v malý uličce vedle centrální banky. Pinky,'' ukázal na teprve devatenáctiletého kluka s blonďatými vlasy a plachým úsměvem.
Pinky se mu říkalo proto, protože byl nejmladší a nejméně toho taky uměl. Jeho pravé jméno bylo Niall, ale nikdo ho tak neoslovoval. ,,Ty půjdeš se mnou, protože sám bys to akorát tak posral jako minule!'' řekl mu přísně a blonďáček sklopil pohled ke svým dlaním.
,,Zayn a Louis půjdou zezadu, abychom to měli obhlídnutý z obou stran.'' Ukázal nejprve na snědého muže před sebou a poté na menšího s rozcuchanými vlasy.
Tihle dva pracovali většinou spolu. Proto jejich druhá jména byla podobná. Digit, tak se říkalo Zaynovi, protože byl hned po vůdci nejvyšší hodnosti,  a Digitus, byl Louis, protože jeho schopnosti byly stejné jako u Zayna.
,,Center to bude všechno hlídat zevnitř!'' Tentokrát kývl směrem ke krátkovlasému chlápkovi s několikadenním strništěm a s laptopem na klíně.
Center se mu říkalo proto, že nehrál ani na jednu stranu, jelikož Zayn už dlouhou dobu usiloval o místo hlavy celého spolku a chtěl svrhnout vůdce, ale Center se nepřikláněl ani k jednomu. Jeho pravé jméno bylo Liam. Liam dokázal přes počítač divy a díky němu, tak byla půlka práce hotová. ,,Nejdůležitější je, abychom se všichni do deseti minut dostali nahoru na střechu. Tam je vstup do šachty, která vede přímo k trezoru. Heslo, stejně jako kamery a ostatní zbytečnosti, odstraní Center. My se jen musíme dostat dovnitř!'' Na všechny se podíval stylem, že to nehodlá vysvětlovat znovu. Všichni kývli, až na Zayna, ale na to si už každý zvykl.

  ┼  

   Všech pět mužů mělo představovat jednotlivý prst na ruce.
Palec, nejdůležitější z prstů, byl velitel, pán, vůdce, Nejvyšší či hlava skupiny. Jménem mu nikdo neřekl, protože nikomu nebylo známé. Většinou ho oslovovali jako pane či sire, anebo předešlými přezdívkami.
Ukazováček, jinak zvaný Digitum nebo Digit, byl Zayn. Druhá hlava a největší hrozba velitele.
K němu patřil prsteníček, jelikož ten nese podobný název. Digitus. To byl Louis. Přiživoval se na moci Zayna a stál vždy na jeho straně.
Prostředníček, střed celé ruky. Center, nebo-li Liam. Ten jen konal své povinnosti a nikomu nelezl do zadku. Všechny bral sobě rovnými.
A nakonec malíček, Pinky. Blonďatý ustrašený Niall, který vzhlížel ke svému pánovi. Poslouchal ho a byl mu vděčný, že ho vzal mezi své poručníky. Z celého spolku ho měl nejradši.

Bílá dodávka zastavila vedle tří vysokých topolů na kraji tmavé uličky.
Čtyři různě vysoké postavy se rozdělily do dvojic a vyšly svým určeným směrem. Každý měl u sebe dvě pistole, nůž, šperhák, mini vysílačku za uchem a záchytné lano s karabinou. Vůdce s Pinkym v závěsu se nenápadně proplížil k jednomu z postranních východů a šperhákem odemkl zámek.

,,Pane, kamery jsou v dolní části vypnuté, horní část zablokovávám. Máte necelých dvacet minut, než to kontrola zjistí. Naštěstí má většina personálů pauzu,'' informoval Center Nejvyššího, a ten si jen pro sebe něco zamumlal.
Vstoupili s Pinkym do přízemí, kde naštěstí nikdo nebyl, a zamířili k požárnímu schodišti. Společně se proplížili k výtahu, který byl přístupný jen personálu, a proto byl zaheslovaný, ale to byl pro Centra nejmenší problém. Jakmile zmáčkli poslední patro, Center výtah zablokoval novým heslem, aby se do něj nikdo, kromě Pinkyho a vůdce, nedostal.

Dorazili do nejvyššího poschodí, kam za nimi dorazil i Zayn s Louisem a vystoupali na střechu. Z druhé strany vedl totiž vchod do šachty. Všichni do ní postupně vlezli, ale ještě než pokračovali v cestě, Center je přerušil.

,,Pozor! Jedna kamera byla odblokovaná a někdo vevnitř už tuší, že tam jste. Někdo musí dovnitř do banky a zbytek půjde do trezoru. Jinak je to moc riskantní!'' Nejvyšší zaklel a Zayn se ironicky uchechtl.

,,Fajn, potřebujeme z toho udělat přepadovku. Louis a Zayn vniknou k lidem. Vezmete nějaký prachy, co Vám dají z pokladen. Musíte to tam jistit. Nikdo Vám nesmí uniknout. V nejhorším i střílejte. Já s Pinkym půjdu do trezoru a až dám vědět, dorazíte za náma. Pak už to bude na minuty.'' Opět se rozdělili a Zayn s Louisem vtrhli do hlavního sálu.

Zayn vytáhl samopal a Louis dvě příruční pistole. Všichni lidé v hale si lehli na zem a odhodili mobilní telefony. Ženy a muži za prosklenými pulty zvedli ruce nad hlavu. Oba dva začali vybírat všechny peníze z kas a stolků. Všichni přítomní byli vyděšeni k smrti.

Zatím vůdce s Pinkym dorazili do trezoru. Center zjistil heslo a Nejvyšší ho do zařízení opatrně naťukal.
Železné dveře se s trhnutím otevřely a oběma se vyskytl pohled na zlaté cihly, bankovky a malou vitrínu stojící uprostřed.
Ve vitríně se blyštil jeden z nejdražších diamantů na světě. De beers Centenary. Jednalo se o bílý kámen vážící skoro 55 gramů. Jeho hodnota je odhadována na neuvěřitelných sto milionů dolarů. (2 581 900 000,00 CZK). Byl nalezen v roce 1986 a musel být převezen z Ameriky sem do Anglie.
Vůdce se zasekl v pohybu a pokynul Pinkymu, aby začal do tašky skládat všechny cihly a peníze.

,,Zayne, Louisi, dostavte se k nám. Je tu skoro 274 karátů v jednom diamantu!'' sykl Nejvyšší do vysílačky a na to se ozval Center.

,,Pane, musí v tom bejt past, není tu k tomu žádné heslo!'' vykřikl varovně.

,,Všechno už musí bejt odkódovaný! Prostě to vezmeme sebou!'' vložil se do toho Zayn a za chvíli už stál vedle svého nadřízeného. Všichni byli tou nádherou uchváceni.

Venku se ozvaly policejní houkačky. Nespočet řvoucích sirén. Muselo se jednat rychle.

Policisté vyvedli všechny lidi zevnitř ven a obklíčili celou budovu. Věděli, že už ale mají předem vyhráno. Center totiž na něco zapomněl.
Jakmile se někdo pokusí ukrást diamant, spustí se odpočítávání. Pachatelé mají pět minut na to, aby opustili budovu. Po pěti minutách by mělo zařízení vybouchnout, ale jakmile už nikdo v budově nebyl, odpočítávání se zastavilo. Nikdo neměl v plánu zloděje zabít, ale v Anglii se takhle zločiny řešily jednodušeji.

O tomhle nikdo z pěti mužů nevěděl. A proto, když Nejvyšší otevřel vitrínu a jen letmo se dotkl drahého kamene, trezor se začal uzavírat za hlasitého houkání.
Pinky zpanikařil a zastavil se v pohybu. Center na všechny řval, aby okamžitě vypadli. Zayn s Louisem se jako první vzpamatovali a čapli Pinkyho za černou kapuci. Táhli ho ven z pomalu se zavírajících dveří a nebrali ohledy na svého nadřízeného.

4:49

Ten diamant rychle popadl a strčil ho do kapsy.
Jeho poručníci už byli před trezorem a chystali se banku opustit s taškou plnou peněz. Nejvyšší se jen tak tak dostal ven z tunové železné skříně, ale v poslední vteřině se mu noha zasekla ve škvíře mezi hranou brány a rámem.
Dveře se tak nemohly dovřít a tlačily mu na holý kotník. Sykl bolestí a pohlédl na Zayna před sebou.

,,Pomoz mi! Prosím!'' Hlas vůdce zněl naléhavě. Cítil, jak se mu chladný kov zařezává do kůže.

4:30

Zayn se ironicky uchechtl a popošel blíže.

,,A proč bych měl? Teď mám jedinečnou šanci ujmout se místa Nejvyššího!'' Ušklíbl se a s vítězným úsměvem se otočil na patě.
Kráčel hrdě směrem pryč a Louis ho následoval.
Jen Pinky, jehož oba táhli za sebou, se dožadoval, aby pánovi pomohli. Šil sebou a snažil se oběma vysmeknout, ale byl moc slabý. Zayn se naposledy otočil a dodal: ,,Rád jsem tě poznal, sire.'' Ironie v jeho hlase byla zjevná. 

4:05

Nejvyšší musel jednat. Měl pouhé čtyři minuty, aby utekl jak před zákonem, tak před svou vlastní smrtí.
Zatlačil silou do kovových vrat a povedlo se mu je na chvíli oddálit. Nestihl však nohu dát pryč.

3:39

Do dodávky zatím naskočili zbylí z pětice mužů a Center přimhouřil oči. Došlo mu, že se tu děje něco divného.

,,Kde je vůdce?'' zeptal se Zayna podezřívavě a ten se ušklíbl.

,,Momentálně se připravuje na pěkně horkou sprchu,'' oznámil mu a Center se zamračil. I když na ničí straně nebyl, nemohl nikoho nechat ve štychu.

,,Děláš si prdel?! Nemůžeme ho tam nechat, je to-,''

,,Už není!'' přerušil ho sebejistě Zayn. ,,Teď už jsem šéf já, a pokud nechceš, aby tě chytli poldové, tak nastartuješ to posraný auto a odjedeš pryč! Taky bych ti mohl ustřelit hlavu, kreténe!'' pohrozil mu a pro výstrahu vytáhl svou příruční pistoli. Center praštil do volantu, ale na příkaz nastartoval. Pinky se pořád vrtěl, protože mu Louis zacpával pusu a snažil se ho udržet v klidu.

,,Centre, vrať se! On tam umře! A on nesmí umřít!'' vykřikl konečně Pinky, když se z Louisova sevření vysmekl. Center ho ignoroval, ale v duchu mu dával za pravdu.

2:41

Konečně se mu povedlo dostat nohu pryč. Dopadl na studenou zem a třel si bolavý kotník. Nemohl uvěřit tomu, že ho tam jeho společník nechal naschvál. Ani Louis se mu nesnažil pomoct. Jen Pinky. Věrný malý Pinky. S námahou se zvedl a dokulhal k požárnímu schodišti. Naposledy se ohlédl za trezorem, protože se dveře přibouchly. Netušil, kolik má ještě času, ale do výtahu by to už nestihl.

2:30

,,Poručíku! Vevnitř ještě někdo je, i když už jsme viděli odjíždět dodávku s pachateli!'' zakřičel jeden z policistů na muže v koženém kabátě a poručík se zamračil.

,,Vypněte to! Nemůžeme přeci nechat explodovat celou budovu i s člověkem!'' Taky se rozkřičel a okolní přihlížející ani nedutali. ,,Všichni pryč! Všichni jděte pryč! Tady nemůžete zůstat!'' hulákal do narůstajícího davu lidí. Chvíli na něj jen nečinně zírali a pak se rozutekli.

,,Nejde to, pane! Někdo se naboural do systému a tím automaticky všechno zablokoval,'' oznámil poručíkovi a ten ho zlostně chytl za límec, i když policista za nic nemohl.

,,Do prdele! Tohle si nemůžeme dovolit! Ta budova je historická a je v ní živej člověk spolu s jedním z nejdražších diamantů na světě! Dělejte něco, sakra!''

1:50

Nikdo tam venku ale nic dělat nemohl. Nejvyšší se musel pouze dostat pryč. Jinak by za tuhle loupež mohl taky zaplatit životem. Kvůli pochroumanému kotníku těžce došlapoval ze schodů a pomalu se blížil k poslednímu patru, když zakopl, a musel se zapřít o zábradlí, aby pád ustál.

1:12

Rozdýchával to a postupoval dál. Divil se, že mu nikdo nepřišel na pomoc, dokonce ani poldové, aby ho mohli rovnou zatknout, ale byl vlastně i trochu rád, protože měl o starost méně. Sešlapoval schod po schodu a nezaobíral se časem. Netušil, že to tu za necelou minutu skončí v plamenech.

0:58

0:57

0:56

0:55

0:54

Karmínová barva se mu vsakovala do ponožky a zbarvovala se do tmavějšího odstínu.

0:49

0:48

0:47

0:46

,,Kurva!'' vykřikl, když došlápl špatně a v noze mu zaškubalo. Bolest to byla děsná, ale ještě děsnější byl pocit, že by tu mohl taky zhebnout úplně.

0:38

0:37

0:36

0:35

Konečně se dostal na konec schodiště a znaveně se opřel o nejbližší sloup. Nevěděl kudy se dostat ven. Rozhlédl se kolem sebe a zvolil první dveře, které se podobaly těm, jimiž se s Pinkym do banky dostali.

0:28

0:27

0:26

Musel je vyrazit, protože byly zamčené, a díky tomu si narazil loket na pravé ruce. Stiskl víčka těsně k sobě a tenhle menší problém neřešil.

0:20

0:19

0:18

Dokulhal k dalším dveřím, které už naštěstí odemčené byly, a ocitl se v prvním poschodí. Tady to už dobře znal.

0:15

0:14

Hlavním východem jít nemohl, chytli by ho. Zamířil tedy ke dveřím, kterými se do budovy dostal předtím.

0:10

0:09

0:08

0:07

Zaslechl hlasité pípaní, které ho na chvíli ohlušilo. Věděl moc dobře, co to znamená. Zatáhl za kliku, ale ještě než se dostal ven, ohlédl se za sebe.

0:03

0:02

0:01

0:00

Výkřik...

Plameny...

Krev...

A pach spáleného masa...

Zrození lesního netvora...

┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼ ┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼┼

♦ Tak... a můžeme začít s mým dalším příběhem. Bude to odlišné a bude to jiné, ale já doufám, že se vám to i přesto bude líbit♥

♦ Nechtěla jsem používat standardní oslovení ''HARRY STYLES'', to se k téhle story nehodí. Proto se tu ''Styles'' nikdy neobjeví, aspoň myslím :D. Možná jen Harry, ale zvykejte si, že to nebude prostě Harry, kterého znáte z mých jiných ff.

♦ Díky za přečtení♥ Koment potěší♥