,,Řeknu ti všechno, Zayne. Všechno, co chceš. Dám ti cokoli chceš, ale ji necháš na pokoji,'' promluvil tiše Nejvyšší a já si promnula čelo, protože jsem se do něj nehezky uhodila. Zayn se hrdelně zasmál a pak si nás oba se zájmem prohlédl.

,,Hmmm, vážně?'' optal se a promnul si zarostlou bradu. ,,To ale nebude ta pravá legrace. Chtěl jsem ti způsobit další jizvičky. A... taky mám teď tu holku a ta pro tebe znamená zjevně hodně.'' Procházel se okolo křesla, na kterém byl Nejvyšší svázaný, a v hlavě si nejspíš něco rozmýšlel.

,,Zayne. Můžeš mě zabít. Můžeš mě zničit, zesměšnit, mučit, ale neubližuj proboha nevinný holce.'' Nejvyšší ho skoro prosil a já si až teprve teď pořádně uvědomovala, jak moc mě ten dvoumetrový muž miluje. Nemohla jsem dovolit, aby mu ublížil.

,,Přemejšlel jsem, víš? A došlo mi, že tvoje smrt by mě nijak neuspokojila. Mrtvej už si byl a nic mi to nepřineslo... Za prvý, chci ten diamant. Za druhý, chci, aby všichni věděli, že ty seš nula, že si vyvrhel. A za třetí... se mi tady Lydie moc líbí. Asi bych si dal i říct...'' To poslední řekl naschvál, aby Nejvyššího ještě víc naštval, protože ten trhl oběma rukama a jeden pás se mu silou povedlo uvolnit.

,,Nedotkneš se jí!'' zakřičel celý bez sebe a já se s námahou vyškrábala na nohy. Musela jsem být teď silná a odhodlaná kvůli němu.

,,No tak, byl to vtip. Vždyť je to snad ještě dítě, ne?'' Naklonil hlavu do strany a popadl mě zase za předloktí. Pistol mi přiložil na otlačený a zarudlý spánek a Nejvyšší se okamžitě přestal vrtět. ,,Všechno teď půjde podle mejch pravidel,'' zašeptal výhružně. ,,Kde je ten diamant?'' Nejvyšší se k překvapení nás všech pobaveně zasmál a zaklonil hlavu dozadu.

,,V Londýně,'' odvětil pohotově a Zayn zatnul vzteky čelist.

,,Nedělej si ze mě prdel a vyklop to!'' Chytl mě hrubě pod krkem, až jsem se zajíkla, a Nejvyšší ihned nasadil vážnou tvář.

,,Je v Londýně. Před pár týdny Niall odjel a dal ho tam podle mýho příkazu. Je ve větrací šachtě na starým parkovišti. V tý velký budově, kde jsme se zbavili Růžovýho spolku,'' řekl pevně a já se zatvářila nechápavě. O něčem takovém jsem od něj ještě neslyšela. ,,Růžovej spolek byl naší největší konkurencí, takže jsme se ho logicky museli zbavit. Ušili jsme na ně boudu. Já jako šéf Pěti prstů jsem Masimovi, šéfovi Růžovejch, navrhl, že bychom mohli stvořit nejnebezpečnější gang, kterej kdy v Londýně byl. Sraz byl na Starým parkovišti, kam taky všichni Růžoví dorazili. Nás bylo pět a jich sedm, takže jsme poprosili pár dalších gangů, s kterejma jsme měli uzavřenej mír, a ty nám pomohli se jich zbavit. Bylo to sice svinský, ale když chceš bejt nejlepší, musíš se naučit srát na city,'' vysvětlil mi Nejvyšší a já od něj odvrátila blazeovaný pohled, protože takových věcí už jsem měla po krk. ,,Už nechci bejt nejlepší, Maličká. Nikdy,'' prohlásil otevřeně přede všemi a mně se rázem zrychlil tep.

,,Ach, to je fakt sladký! Co se nám to z tebe stalo, Nejvyšší? Že by budoucí taťka od šťastný rodinky?'' utahoval si z něj Zayn a pak pokynul Louisovi, aby mě chvíli držel on. Zayn došel k Nejvyššímu a pak se ohlídl zpátky na mě. ,,Bude se ti líbit i takhle?'' optal se mě a strhl mu masku. Nejvyšší poníženě trhl hlavou do strany, ale Zayn mu ji silou zase vrátil na to samé místo. ,,Podívej se, jaká zrůda to ve skutečnosti je, Lydie. Pořád ho chceš bránit? Vážně se ti takhle líbí?'' vyptával se mě a já se pro sebe usmála, protože nikdo z nich ještě nevěděl, že přesně takhle jsem ho milovala nejvíc. Louis se se znechucením díval do zdi a Niall to pozoroval s lítostí, protože věděl, že přesně takhle se cítil Nejvyšší nejzranitelněji.

,,Miluju ho. A pravdou je, že s ním i každou jizvu, kterou má. Vlastně... nesnáším tu masku i roláky, co pořád nosí. Nejradši bych se na něj takhle dívala každý den,'' odpověděla jsem klidným a vyrovnaným tónem a dívala se přitom na Nejvyššího, který už s větším sebevědomím zabodl své zelené oči do mě.

,,To je hnus,'' reagoval Zayn. ,,Je to jako v tý pítomý pohádce Kráska a Zvíře, až na to, že ty se hezčím nikdy nestaneš,'' pronesl jedovatě k Nejvyššímu a já se sotva držela, abych mu nevytrhla tu pitomou pistoli z ruky a neudělala to, po čem většina v téhle místnosti toužila. Překvapilo mě, kolik vzteku jsem v sobě měla.

,,Co dál, Zayne?'' přerušil ho Nejvyšší a Zayn se uchechtl.

,,Chci, abys seděl, ty hajzle. Chci, abys do konce života shnil ve vězení,'' zašeptal nenávistným tónem a já kroutila nesouhlasně hlavou, i když jsem tím nic nezmohla.

,,Fajn. Pojedu s tebou do Londýna, kde ti přesně ukážu místo, na kterým se diamant nachází. Pak až ho budeš držet v ruce mě můžeš předat poldům. Klidně si svolej celej Londýn a přesně takhle se všema jizvama mě zesměšni, ale jí neublížíš,'' stanovil podmínky Nejvyšší a já se rozbrečela. Vrtěla jsem opakovaně hlavou a nechtěla uvěřit tomu, že se tohle vážně děje.

,,Hmmm, přijde mi to docela snadný. Ani jsem na tobě nemusel zanechat žádný stopy. To vážně chceš jen tohle?'' optal se ho pochybovačně a Nejvyšší se kousl zamyšleně do rtu, aby si dobře rozmyslel své další podmínky.

,,Vlastně ne. Dnešní večer i noc chci strávit s ní,'' smlouval a Zayn s přimhouřenýma očima přehodnocoval, zda je to dobrý nápad a jestli má Nejvyššímu vyhovět.

,,Fajn. Ale ne v tom tvým skromným příbytku,'' rozhodl a zase se zasmál tím svým otravným jedovatým smíchem.

,,Okay, ale necháš mě si obstarat psy,'' zkusil to ještě Nejvyšší, ale s tím už Zayn bohužel nesouhlasil.

,,Máš v tom svým kutlochu určitě dost krámů, mezi kterejma by se našly nějaký zbraně. Mám tě prokouknutýho, takže na tvoje psy seru. Je mi jedno, jestli pojdou!'' vyplivl ostře a Nejvyšší si otráveně povzdechl, a kdyby měl volné ruce, určitě by si frustrovaně prohrábl vlasy, jak to dělával.

,,Do prdele, chceš snad mě. Ty zvířata za nic nemůžou. Klidně ti předám všechno, co mám, ale nech mě, ať je obstarám!'' rozzuřil se Nejvyšší a tím hádku utnul, protože jeho autoritativní tón by přesvědčil každého. Dokonce i samotného Zayna.

,,Okay. Budu mít pistol u hlavy tvojí šukací panenky. Jestli něco nepůjde podle mejch pravidel, víš, co ji čeká?'' Zaynův levý koutek rtů vystřelil se škodolibostí nahoru a já zadržela dech, když mi zaryl nehty do měkkého masa na předloktí.

,,Jo, kurva že vím,'' ucedil Nejvyšší a dožadoval se, aby ho odvázali. Louis vytáhl z kapsy další pistoli, která vypadala podobně jako ta Zaynova, ale protože se v takových věcech nevyznám, netušila jsem, zda je to ta samá. Namířil s ní na Nejvyššího a pak ho konečně zbavili těch nepříjemných kožených pásů. Od začátku, co jsme sem přišli, jsem měla vážně strach, že ho Zayn umučí, dokud z něj nedostane všechny potřebné informace, ale aspoň v tomhle nám to štěstí s Nejvyšším přálo... Při pomyšlení na to děsné video, kde umučili Rica, jsem musela několikrát polknout, aby se mi do krku nenahrnula žluč. Nejvyšší mohl být totiž na jeho místě.

,,A co s tímhle?'' Ukázal Zayn na Nialla, který se pořád ještě nedobrovolně válel na zemi, a Nejvyšší pokrčil rameny.

,,Nech ho v Norsku,'' navrhl, ale poznala jsem na něm, že nepočítá s tím, že by to Zayn opravdu udělal.

,,Nene. Ten pojede taky,'' zašklebil se Zayn a v hlavě si už nejspíš promýšlel, co s ním provede. Niall se na moment s otázkou v očích zadíval na Nejvyššího a ten nenápadně kývl. Nejspíš jsem si toho všimla jen já, protože Zayn se na něco koukal do mobilu a Louis se snažil Niallovi rozmotat aspoň nohy, aby mohl jít po svých.

Všichni jsme tedy zamířili do lesa a Nejvyšší šel se svázanýma rukama v čele, aby nás vedl. Já šla se Zaynem za ním a snažila se moc nevrtět, protože mě vždycky stiskl ještě silněji a hrana pistole se mi zaryla do jemné kůže na spánku. Louis šel s Niallem, který byl celý špinavý od zaschlé krve a sotva chodil, protože měl několik hodin nohy na těsno svázané k sobě, že se mu odkrvily.

Z chaty se ozýval psí štěkot a vytí a Nejvyšší zanadával, protože si nedosáhl do kapsy pro klíče. Zayn zašmátral v té své a vytáhl malou kudlu, kterou lanko na jeho zápěstí přeřezal. Naschvál ho přitom řízl do hřbetu ruky, ale Nejvyšší ani necekl. Obdivovala jsem jeho trpělivost.

,,Tak dělej. O něco se pokus a v příští minutě budeš mít na rukou její krev.'' Zavřela jsem oči a ošila se, protože měl momentálně svou dlaň položenou na mém boku. Bylo mi to nepříjemné a Nejvyššímu se zjevně Zaynovy ruce na mém těle také nelíbily. Něco zavrčel a otevřel dveře. Scar i Dolor okamžitě vyrazili ven směrem k Zaynovi a cenili své lesklé špičáky za doprovodu agresivního štěkotu. Ten se lekl a postavil si mě jako živý štít, až jsem se musela tiše zasmát.

,,Dost!'' zahřměl Nejvyšší a oni se zklidnili. Stále ale výhružně vrčeli a pozorovali Zayna i Louise. Dolor stál sice jen na svých zbylých třech nohách, ale vypadal stejně silně jako před nehodou.

,,Zasraný čoklové,'' ulevil si Zayn a Nejvyšší si je zavolal k sobě. Nepřestávali se dívat na Zayna, a když příliš zatlačil na můj spánek a já zakňourala, vystartovali a málem ho povalili na zem. Naštěstí v tom zmatku nestiskl spoušť, ale za to nahlas zanadával. ,,Udělej něco, kurva! Nebo je zabiju!'' křičel a Nejvyšší je chytl za obojky na krku a stáhl k sobě. Musel se pokrčit v kolenou, aby na ně ze své dvoumetrové výšky dosáhl.

,,Nemaj rádi, když někdo ubližuje těm, co maj rádi. To jsem já, Niall i Lydie. Chovej se k ní jemně, nebo ti utrhnou prdel dřív, než zmáčkneš tu zkurvenou spoušť,'' varoval ho Nejvyšší a Zayn znejistěl. Okamžitě to ale překryl falešným úsměvem a popohnal ho, ať je odvede. Nejvyšší se však zatvářil bezmocně, protože nikoho jiného kromě Nialla neměl, aby se o Scara s Dolorem postaral.

,,No tak to máš blbý, budeš je tu muset holt nechat,'' řekl s nezájmem Zayn a hned na to se ozval tátův hlas z dálky. Volal mé jméno a zněl vyděšeně.

,,Ah, tati, ne,'' zakňourala jsem zoufale, protože jsem na něj úplně zapomněla.

 ,,Ale, ale... kdopak to tu je?'' zeptal se mě se zájmem Zayn a já ztuhla. ,,Že by něčí papínek?'' 

,,Nech ho být. On nic neudělal,'' zašeptala jsem prosebně, ale nebyl by to Zayn, aby se toho okamžitě nechytl.

,,On snad ví, že tady s Netvorem randíš?'' vyptával se a já sklopila oči k zemi, abych mu naznačila, že odpovídat nehodlám.. Doufala jsem, že tátu nechá být, protože ten opravdu za nic nemohl. ,,Asi by se mu to moc nelíbilo, co?'' pokračoval Zayn a já si představila tátův zklamaný a znechucený obličej, kdyby se dozvěděl pravdu. ,,Nechám ho, ale jednou se to stejně dozví a ty pro něj budeš obrovským zklamáním.'' Nejvyšší se po jeho slovech napnul a já ho uklidnila pohledem, že všechno bude dobré, i když jsem sama věděla, že ve větší šlamastice jsem se snad ještě nikdy neocitla. Tátův hlas utichl a já doufala, že se vydal zpátky domů a ne do lesa. ,,Tak co bude, do hajzlu? Nemáme na to celej den!'' Nejvyšší si povzdechl a klekl si ke psům na zem, aby se jim mohl dívat do očí. Psi si poslušně sedli a pozorovali svého pána, kterému bezmezně věřili.

,,Je mi to líto, kluci. Nemůžu vás vzít s sebou. Nemůžu, protože do prdele tamhleten pákistánckej zmrd mě chce poslat do vězení a já bych se o vás stejně nemohl starat. Kurva, asi mi nerozumíte, ale je důležitý, abyste mě teď poslouchali,'' promlouval k nim frustrovaně a Zayn se tomu tiše pochechtával. Já a Niall jsme to se smutným pohledem sledovali, protože Scar s Dolorem pro Nejvyššího znamenali opravdu moc. ,,Dám vám volnost, ano, kluci? Prostě... můžete jít, kam chcete. Můžete si běhat po lesích a po loukách, můžete lovit podělaný králíky nebo veverky, ale nesmíte hledat pána, ano?'' mluvil k nim a oni na něj zírali, jako by rozuměli sotva polovině toho, co řekl. ,,Zmizte!'' poručil jim nakonec a oni naráz zakňučeli. Odvrátil od nich pohled, naposledy je podrbal na hlavě a pak povel zopakoval. Scar se jako první se smutnýma černýma očima rozběhl někam do hloubi lesa a Dolor ho s kulháním následoval. Sledovala jsem, jak se ta dvě velká černá stvoření, která mě kdysi dovedla až k Nejvyššímu, ztrácejí mezi stromy.

,,Tak, užili jsme si další dojemnou chvilku, při který ti zmizel jeden zmrzačenej a druhej zdravej čokl. Teď už se konečně začni chovat jako chlap a pohni tou svou zjizvenou prdelí. Zbejvá ti jen několik hodin s tvou–‚''

,,Lydii. Říkej jí už do prdele Lydie!'' přerušil ho Nejvyšší a vyvaroval nás tak další nechutné přezdívce, kterou mě chtěl Zayn obdarovat. Ten se tomu jen zasmál a popohnal Nejvyššího zase dopředu, aby ho měl na očích. Za pár chvil se z lesa ozvalo hlasité žalostné psí vytí.