Vzbudila jsem se ve 22:30. I hned jsem se koukla na mobil a zapla fnaf. Včera ve 23:50 jsem tam měla 1. noc. Konečně se mi zapnulo. Koukla jsem se na jakou noc to ukazuje pokračování a vida 2. noc. Slišela jsem mámu jak jde nahoru. Lehla jsem si pod peřinu a dělala, že spím. Máma jen vešla rozsvítila a zhasla. Co odešla jsem se koukla na mobil kolik je 23:59.
Zase jsem omdlela...

Zase kancelář... Už jsem věděla co mám dělat. První se pohnul můj nejneoblíbenější animatronik Bonnie. Hlídala jsem jeho pozici.*Fajn musím hlídat baterii a pozici Foxyho* řekla jsem si pro sebe... Slišela jsem foxyho písničku a hned jsem zavřela dveře. Díky bohu v čas akorát jsem uslišela klepání.

*3:49 a 50% to je dobrý* řekla jsem si pro sebe, ale všimla jsem si Chiky zavřela jsem dveře a posvítila jsem...

*5:58 a 12% to doufám dám...* řekla jsem si. Počítám sekundy a bojím se.*Co když příjde Freddy, Foxy, Chika nebo bonnie* řekla jsem si. Najednou jsem slišela zvonek na 6:00... Zase jsem omdlela...

Probrala jsem se v pokoji. Koukla jsem se na budík 6:01. Připravila jsem se do školy. Akorát přišla naštvaná máma ,,Šiny!!"
,,Ano?" řekla jsem ospale.
,,Kde jsi byla po půlnoci?!"
,,Já spala" pokusila jsem se to zamluvit protože by mi na 100% nevěřila.
,,Byla jsem se tady v 03:03 a ty nikde!"
,,Já byla v posteli!"
,,Nelži!"
,,Nelžu!"
,,Jak chceš dokud mi neřekneš pravdu tak máš domácí vězení a odevzdáš mi mobil, jasné?"
,,Ano, mami"
,,Po škole mi odevzdáš mobil!"
,,Ano, mami"
,,Teď jdi do školy"
Kívla jsem na souhlas a šla jsem.

Ve škole jsem si sedla na své místo a málem jsem usnula, ale naštestí mě strčila Jil, když přišla, se slovy:,,Vyspala jsi se?"
Podívala jsem se na holku s modrými vlasy, bílou blúzou, černými kalhotami a bíločernými botmi. Vlasy měla sepnuté do culíku červenou stužkou.
,,Už zase ne Jil"
,,Co to bylo tentokrát?"
,,Druhá noc"
,,A...?"
,,Zkus hádat"
,,No... Vypadáš jako mrtvá"
Udělala si ze mně srandu
,,Ale no tak... Jil"Pokárala jsem jí mírně...
Akorát okolo mě prošla Marie. Můj úhlavní nepřítel. Holka se sťíhlou postavou fialovími vlasy, fialovou blůzou, fialovími kalhoty a fialovímy boty. Vlasy mněla na volno. Každý kluk se za ní ohlížel. Až na jednoho...
Ten jeden byl totiž Sam. Sam Alone...
Každá holka ze třídy až na mě a Jil ho úplně zbožnovala...
Marie slišela mé mírné pokárání a hned to okomentovala:,,Co to chudáčkovi Jil děláš?!"
,,Dej si odjezd Marie" řekla jsem.
,,Nedivím se že se s tebou baví jen proto že jí to přikázali rodiče..."
Po těch slovech si sedla na své místo vzadu.
Koukla jsem se na Jil s otázkou:,,Je... Je... Je to pravda?"
Zarazila se,,Ano napřed, ale jsi moje BFF, ne?"
Přemohl mě vztezk... Utekla jsem na záchody vlezla jsem někam a zamkla jsem se... Začala jsem brečet. * proč mi lhala* napadlo mě... Slišela jsem zvonění, ale nevšímala jsem si ho. Po nějaké době pro mně přišla máma a odvedla mě domů...

Doma se mně zeptala: ,,Co se děje zlatíčko?"
,,Ona mi lhala" řekla jsem mezi slzami.
,,Aha... Musíš se uklidnit... Brzi budou vánoce" řekla mi.
*ano je sice 12.12.2018 ale tohle budou ty nejhorší vánoce vůbec* řekla jsem si pro sebe.
,,Pokusím se..." řekla jsem a pokusila jsem se uklidnit.
Máma mi podala kapesník a já se konečně uklidnila. Najednou zazvonil zvonek hlavních dveří. Máma se šla kouknout kdo to je. Otevřela dveře a já jen slišela konverzaci:
,,Ahoj, kdo jsi"
,,Dobrý den, já jsem Šinin spolužák... Smým jí vidět"
,,Jistě"
Po chvíli vztoupil do obíváku Sam Alone.
,,Ahoj Šiny."
,,Ahoj Same"
,,Je mi líto co se stalo ve škole tak jsem ti přišel vyjádřit svou soustrast... Přinesl jsem ti řůže... Ty víš kdo mi řekl, že máš ráda červené růže"
,,Ano, to mám. Jsou jako Foxyho barva" vyhrkla jsem a uvědomila jsem si to až po chvíli. Zatvářila jsem se proviněně...
,,Ty... Ty hraješ FNAF? Já myslel, že holky FNAF nehrajou?"
,,Jo hraju... Asi protože nejsem jako ostatní"
,,Ty jsi lepší než oni... Nebude ti vadit když ti dám na vánoce dárek?"
,,Ne"
V té chvíli jsem slišela jak mu zvoní mobil. Naznačil mi jestli chvíli počkám. Kívla jsem na souhlas a on to zvedl.
,,Haló? Ah ahoj Rede co je..."
,,Jo za chvíli tam jsem"
Típl to a podíval se na mně...
,,Promiň musím jít... Ahoj"
,,Ahoj"
Řekli jsme si a on odešel. Koukala jsem se za ním než přišla máma...
,,Tady se někdo někomu líbí"
,,Co ne"
,,Jen jsem ti chtěla říct že zítra do školy nepůjdeš"
,,Dobře, dobrou noc"
,,Dobrou, Šiny"
Šla jsem do pokoje a vlezla jsem si pod peřinu... Přemýšlela jsem o Samovi...
*On... On se mi líbí... Co?" řekla jsem si pro sebe a hned tu myšlenku zahnala.
Koukla jsem se na mobil 17:13. Zapnula jsem si FNAF. A na pokračování byla 3. Noc...
Přišla za mnou máma ve 20:23 ,,Ahoj Šiny... Já vím, že je pozdě, ale chtěla jsem ti říct ať dnes nikam nechodíš... Dobrou"
,,Dobrou, mami"
Řekla jsem a máma mi položila na stoleček u postele ty růže od Sama.
Vzpomněla jsem si, že mi je předal až přímo potom co odcházel. Všimla jsem si, že je něco schované v tom největším chumlu růží. Vyndala jsem to... Byl tam dopis od Sama...
Vzala jsem ho a rozevřela bylo tam napsáno toto:
|~Šiny jestli tohle čteš tak se sejdeme| |něco ti řeknu... |
|Přijď sama.~ |
Nevěděla jsem co mám dělat, ale rozhodla jsem se jít!

Byla jsem pod mostem. Nikdo nikde a já začala být naštvana. Najednou jsem slišela hlas:,, Promiň zdržel jsem se"
,,Same proč tady?"
,,Bude to pro tebe šok, ale prosím nekřič"
,,Dobře"
Najednou se mi zjevil animatronik. Byl modrý s tirkysovími částmi. Vypadal jako modrá liška. ,,C... Co... Co jsi zač?"
,,Toho jsem se bál... Já jsem Blue... Jsem... Ano bude to znít divně... Jsem animatronik, který vznikl z duše středoškoláka. Byl jsem dán do obleku lišky..."
,,Jak... Jak jsi umřel?"
,,Já... Já nevím..."

Toto je druhá kapitola z knihy FNAF a já.
Shoda jmen je čistě náhodná.
Jak se vám líbí?
Napište do komentářů.
Tato kapitola má i s proslovem
celkem: 1046 slov
( se vším všady v téhle kapitole)