,,Kvůli Zhongovi si skupina A dá padesát dřepů a lehů!" oznámil jsem skupině po své pravici. Odpovědí mi samozřejmě bylo nespokojené zamručení a i nějaké nadávky.
,,Hele, hele, má vina to není."

,,Díky, fetko." řekl naštvaně Renjun a na Chenleho, který byl vedle něj, se zamračil.

,,Promiňte, hoši." všem ze své skupiny se omluvil, ale kluci byli stejně pořád naštvaní; ale jak je znám, za chvíli je to přejde. Teda doufám... Přeci jen se tohle týká Chenleho, který mezi nimi není moc oblíbený.

,,Chenle?" promluvil na něj znova Renjun. Chenle k němu natočil hlavu a lehce kývl hlavou, že poslouchá (samozřejmě u toho nezapomněl dělat svůj trest, jako ostatní).
,,Slyšel jsem, že tohle všechno děláš kvůli dítěti."

,,To je pravda." souhlasil s tím Chenle a opět se začal dívat před sebe a ne na Renjuna, aby se mohl víc soustředit.

,,Jsi si jistý, že je to dítě tvoje?" lehce se uchechtl, což opět není vtipné, ale Renjun tímhle rád provokuje.
,,Prý, tvůj přítel, to dělal kde s kým. Je to uznávaná děvka mezi muži." zasmál se na plno.

Chenle přestal dělat svůj trest, otočil se na Renjuna a vyloženě po něm skočil. Hned na to se ti dva začali mlátit hlava nehlava.

,,Hej!" přiběhl jsem k nim, abych rvačku mohl utnout.
,,Přestaňte, sakra!" chytil jsem Chenleho a snažil se ho od Renjuna dostat dál. Naštěstí mi pomohli ostatní, takže během pár vteřin byli ti dva od sebe.

,,To není pravda!" křikl po něm Chenle. Renjun na to nic neřekl, pouze překroutil očima.
,,On není žádná děvka, to jsou pouhé pomluvy, které rozšířily idioti, jako ty!" plivl po něm.

,,Ty fetko hnusná!" tentokrát chtěl zaútočit Renjun, jako první, ale kluci ho podrželi, aby nemohl nic udělat.

,,Dobře vy dva." začal jsem.
,,Mohli by jste se uklidnit? Potřebujeme pokračovat v tréninku." na oba jsem se tazávě podíval a oba přikývli.
,,Bezva, teď se přesuneme do lesa." zavelel jsem a vydal se k lesu. Ostatní mě následovali a stále od sebe drželi Renjuna a Chenleho.

Když jsme šli po jedné vyšlapané cestičce, zastavil jsem a otočil se ke klukům.
,,Oheň se rychle blíží a vy nemáte kam utéct." na všechny jsem vážně pohlédl, abych jim dokázal, že je další část tréninku.
,,Máte pouze pár sekund na to, si ve hlíně vykopat menší jámu, výklenek chcete-li, a rychle se přikrýt vaší nehořlavou dekou."

Kluci kývli a hned začali makat. Vykopali si ve hlíně jámu, vytáhli svou deku a rychle si lehli do hlíny přikrytí.

,,Oheň je tady!" řekl jsem nahlas.
,,Vaší povinností je zabořit hlavu do studené hlíny, proto jste kopali tu jámu. Dokud dýcháte jste v klidu." oznámil jsem jim a koukl na Renjuna, který hned pochopil a začal mezi kluky chodit a šustit jejich lesklým povrchem deky, aby se aspoň trochu přiblížil realitě.

,,Když vás oheň obklopuje, je to příšerný rachot." chodil sem a tam a šustil a šustil.
,,Cítíte se, jak kdyby jste byli v pekle. Je vám příšerné vedro a jediné na co myslíte je, jestli to vůbec přežijete."

,,Dneska jste si vedli skvěle." usmál jsem se na svůj tým.
,,Sice až na tu menší rvačku mezi Chenlem a Renjunem." podíval jsem se na ty dva, kteří jen jemně kývli hlavou.
,,Můžete jít domů."

Kluci se hned odebrali ke svým skříňkám se převléct. Někteří se šli ještě osprchovat. Ani se jim nedivím, já sám jsem celý spocený a ulepený. Také se budu muset jít umýt, jinak mě Jaemin nepustí dovnitř našeho společného bydlení.

Po umytí jsem se oblékl do čistého oblečení a odešel. Jelikož jsem u nás na stanici zůstal jako poslední, zamkl jsem a poté nasedl do auta a vyjel domů.

,,Ahoj, zlato." usmál se na mě Jaemin, když jsem vystoupil z auta. Úsměv jsem mu oplatil a políbil ho, on mi polibek oplatil.
,,Jak to dneska šlo?" společně jsme šli do domu.

,,Lépe než jsem čekal." řekl jsem upřímně.
,,Všichni nováčci jsou velice zkušení. I ten Chenle, který dřív bral drogy." pousmál jsem se.

,,To jsou skvělé zprávy." zavřel za námi dveře.
,,Mám hotovou večeři, dáš si?" koukl na mě a nadzvedl obočí.

,,Ovšem." přikývl jsem.
,,Mám veliký hlad, že bych dokázal sníst celého koně." uchechtl jsem se.

Jaemin se zasmál.
,,Jdu ti to nachystat." šel do kuchyně a já usedl ke stolu.
,,Tady to máš." dal přede mě talíř s nádherně vonící večeří.

,,No páni." vdechl jsem úžasnou vůni a následně spokojeně vydechl.
,,Voní to opravdu úžasně." ihned jsem se do toho pustil.

,,Brzdi." napomenul mě Jaemin.
,,Nebo se tím jídlem udusíš." zasmál se. Já ho ovšem ignoroval a pokračoval v jídle, které jsem během chvíle snědl.

,,Bylo to naprosto výtečné." pochválil jsem mu to, opřel se o záda židle a spokojeně zamručel.

,,To mě těší." talířek i s příborem dal do dřezu a sedl si ke mně.
,,Zítra zase odcházíš?" optal se mě.

Natočil jsem k němu hlavu.
,,Zítra mám volno. Pokud teda nezavolají, že někde hoří." odpověděl jsem.

,,Chápu." kývl a chytil mě za ruku, kterou následně zmáčkl.

,,Renjun a Chenle se dneska poprali." vydechl jsem a na svém místě se narovnal.

,,Opravdu?" nadzvedl obočí.
,,Kvůli čemu?" staral se a po ruce mě začal hladit.

,,Renjun řekl o Chenleho příteli, se kterým má dítě, že nejspíš není jeho, protože údajně spal s každým." odpověděl jsem mu a opět si povzdechl.

Jaemin nevěřícně zakroutil hlavou.
,,To od Renjuna nebylo moc hezké." poznamenal.
,,Jisunga já znám. On by tohle nikdy neudělal, to si vymysleli ostatní." dodal.

Podíval jsem se na něj.
,,Ty znáš Chenleho přítele?" překvapilo mě to; tohle jsem vůbec nevěděl.

,,Ano, pracuje se mnou v krámku." pousmál se.
,,Je to naprosté zlatíčko a dítě je určitě Chenleho. Nikdy to s nikým jiným nedělal, přiznal se mi.  pověděl mi víc o Jisungovi.

Jenom jsem přikývl.
,,Jdeme si už lehnout?" změnil jsem téma.

,,Jistě." Jaemin souhlasil, zvedl se a šel do ložnice. Já mu byl hned v patách.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Po delší době vás otravuji s další kapitolou !!

Nebudu lhát... Na tenhle příběh jsem celkem pyšná 😊 ( vím, že samochvála je špatná, ale pšš 😂😇 )

Doufám, že se kapitola líbila a budete nadále pokračovat ve čtení ❤❤

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere