Dveře baru se za námi zavřeli a my vstoupili do temné noci, pokryté hvězdami. Tady v Salemu bylo nebe vidět o něco líp než v Portlandu nebo Seattlu. Teda, v noci v Seattlu jsem ještě nebyl. Moc dlouhou jsem ale hvězdám pozornost nevěnoval, jalikož jsem se cítil slabý a bylo mi totálně na nic a do toho trapně.

Bože, před Levim! To je na umření nebo na zabití či na sebevraždu.

Levi mě podpíral, ruku jsem měl přehozenou přes jeho ramena. Levi byl o něco nižší než já a i tak pro něj bylo těžké vláčet mé hadrovité tělo a tak jsem se aspoň částečně snažil mu tuto práci ulehčit.

Do toho jsem vdechoval jeho vůni a byla tak... příjemná, omamná, ovíjela mě a noční vánek jí občas zesílil. Tohle byla snad jediná věc, která byla na celé situaci fajnová.

,,To je divný. Alkohol jsem přece dneska nepil..." vyslovil jsem svojí myšlenku, která se mi po pár minutách omamného čichání vkradla do hlavy.

Slyšel jsem jak se Levi tiše a ironicky zasmál.

,,Irské kafe je alkohol. Obsahuje whiskey." Aha, tak teď to bylo jasné.

,,Mám alergii na alkohol," Oznámil jsem mu, aby pro příště věděl, že alkohol pít nesmím. A vůbec, bude nějaké příště?

,,Proč teda pracuješ jako barman?" bylo evidentní, že Levi schledával celou tuhle situaci zábavnou a já s ním musel souhlasit, i když mi bylo ještě pořád trošku blbě, ale dokázal mě tím rozptýlit od mého nynějšího stavu.

,,Protože za to dostávám dost peněz," nejjednodušší odpověď, kterou jsem dokázal vyslovit. Jinak tam taky pracuju kvůli tomu, abych poznával zajímavější lidi a rozvíjel své komunikační dovednosti. Pro budoucího novináře to jsou bezcenné zkušenosti.

Naše kroky pomalu mířili k nejbližšímu hotelu a brada mi málem upadla na zem, když jsem viděl název vysoké viktoriánské budovy.

,,Hej, Levi, neříkej mi, že zůstaneme tady," a hlavou kývnu směrem k jednomu z nejluxusnějších hotelů Four Seasons.

,,Můžu si to dovolit, tak proč ne," tiše jsem polkl a rozhodl se s ním nedohadovat, protože sílu jsem na to teď vůbec neměl. Budu mu to muset nějak vrátit.

Když jsme vešli dovnitř, Levi mě usadil na svosktný elegantní krémově béžový gauč. Nařídil jednomu z pracovníků, aby mi donesli vodu (já mluvit nemohl, páč jsem byl zrovna zaneprázdněný zíraním na tu krásu) a sám odešel k recepci. Postřehl jsem jen to, že ho recepční evidentně poznala a Levi objednal nějaký pokoj.

Kdo by ale řekl, že to sakra bylo královské apartmá?! Nevěděl jsem jestli se v tu chvíli mám cítit skvěle, kvůli tomu, že budu spát v takovém skvostném královském pokoji s mužem mého srdce nebo naopak, jestli se mám cítit hrozně kvůli tomu, že jsem ještě před necelou půl hodinou zvracel do záchodové mísy v jednom z městských barů.

,,Takový pokoje se sakra rezervují pro svatební noci!" křikl jsem, když mi Levi pomohl dojít do koupelny.

Levi se na mě s menším překvapením podíval, i když mi bylo jasné, že to jen hraje.

,,Už si nějakou svatební noc měl, že mluvíš tak jistě?" Teď jsem se na něj překvapeně díval já, protože takovou otázku jsem vůbec nečekal.

,,To by mě totiž zklamalo..." koketní úsměv se rozrostl po jeho rtech a to donutilo i mě se usmát.

,,Byl jsem v takovém pokoji jako mládenec (pozn.autorky: něco jako „drůžička"), když se moje matka vdala za jednoho ze svých dalších ctitelů." Opřel jsem se o prostorné umyvadlo, do kterého by se vešly dva naše, které jsme s Arminem měli doma a začal jsem ze sebe schazovat obelčení, než jsem nezůstal s odhleným vrškem.

Umyl jsem si obličej, abych se aspoň částečně zbavil toho nepříjemné ho pocitu a zároveň si vypláchl pusu a nos. Hned jsem se díky tomu cítil líp. V zrcadle jsem pozoroval Leviho, že stojí opřený o rám dveří, ruce skřížené na hrudi a pohled upírá někam do strany, byl jsem konec konců na půl svlečený a věděl jsem, že mě periferním viděním stejně vidí.

,,To přece neznamená, že v tom pokoji trávili svatební noc, ne? Nebo si snad byl u toho?" Vítězoslavný úšklebek se mu mihl na tváři a jeho oči se setkali s těmi mými v odraze zrcadla. Musel jsem se zasmát, protože tím mě na dobro dostal, ale teď jsem toužil po sprše.

,,Nebyl jsem u toho, ale je to logické a pokud neodejdeš z koupelny, bude logické, že mě uvidíš v tom, v čem mě matka příroda stvořila," otočil jsem se k němu čelem a začal si pomalu rozepínat kalhoty.,,Nebo se se mnou budeš chtít osprchovat?" dodal jsem spíš víc jako vtip, i když jsem vlastně chtěl, aby se tak stalo.

Levimu se zablesklo v očích a svůdně pozvedl jedno obočí a já to čekal, že bude souhlasit. Cítil jsem to v kostech!

,,Nestěžoval si jsi ještě před chvilkou, že to tu vypadáte jak pokoje pro svatební noci?" Zmátlo mě to, tak jsem nahnul hlavu na stranu a svráštil obočí s pobaveným úsměvem. Levi se ale ve dveřích otočil a pak na mě přez rameno koukl.

,,Tak z toho přece nebudeme svatební noc dělat, ne?" odešel a zavřel dveře. A já ně zíral. Půl minuty... Minutu... Dvě... Co? Cože? Vážně? V tomhle jsem Leviho opravdu, ale opravdu nechápal. Jasně mi vyjádřil, že má o mě zájem a já samozřejmě o něj. Tak proč se to nikam nehne? Možná není připravený jít dál... ale kuš! Určitě není panic! A se svým postavením ve společnosti už určitě dřív někoho měl! Ale taky jsme si neřekli slova typu, že spolu budeme chodit a tak... Sakra, měl jsem v tom všem opravdu zatracený zmatek.

Vlezl jsem pod sprchu a nechal jsem křišťálově čisté kapky, aby ze mě smyly celý dnešek, takže když jsem vylezl, cítil jsem se dobře. Slabost ještě byla, ale při pomyšlení na jídlo, se mi sevřel žaludek, naznačuje, že na to teď opravdu nemá náladu.

Opustil jsem prostory koupelny s ručníkem na mokrých vlasech a dalším sněhově bílým ručníkem okolo beder.

,,Můžeš jít do sprchy, už je volná," zněl jsem v pohodě, nezlobil jsem se na něj. Nechtěl jsem se tím prostě zabývat. Zítra (nebo dneska ráno) na to budeme mít času dost. A já se ho zeptám. Stoprocentně!

Levi se na mě díval. Cítil jsem, jak mě zbavuje obou ručníku, jak se mě svým pohledem přímo dotýká, ale když šel ke mně, byl už vyrovnanější s pobaveným úsměvem na rtech.

,,Kdyby si mi to neoznámil, tak bych si toho vážně nevšiml," oznámil mi ironicky a zmizel ve dveřích koupelny. Začínal jsem si vážně lámat hlavu s tím, jak tohle zvládá. Nebo si se mnou možná jen hraje? Teď jsem opravdu nevěděl a měl jsem v tom opravdu, ale opravdu šílený zmatek.

Až moc pozdě mi došlo, že jsem si veškeré oblečení nechal v koupelně a tak jsem seděl na posteli s ručníkem jako v Adamově rouše, okolo beder a díval se na obraz na zdi, i když, to spíš víc byla výmluva. Tupě jsem zíral před sebe a přemýšlel. O Levim.

Když jsem uslyšel, že se dveře koupelny otevřely, neodkázal jsem odolat tomu, abych se na něj nepodíval a tak jsem otočil hlavou a k mému zklamání tam stál v županu, ale když jsem se zadíval pořádně, byly mu vidět aspoň klíční kosti. Ach, Bože...

,,Župany ti nesluší, zvlášť takhle velký," oznámím mu s pobaveným úsměvem s hlavou stále otočenou přez rameno.

Levi si chvilku urovnával svůj župan než na mě pohlédl a lehounce se usmál.

,,Ho? Tak to by ses na mě asi neměl, takhle krkolomně dívat, ne?" Kousl jsem se do rtu, abych zadržel smích a abych zároveň mohl normálně odpovědět.

,,Mně se líbí se na tebe dívat i v takovém županu," poznamenám upřímně. Kdo by se nerad díval na tak krásného muže? S jeho krásnou se nemohl srovnat ani Apolon proboha!

,,V tom případě tvoje první poznámka ztrácí jakýkoliv význam," a zase mě dostal! Tentokrát jsem se opravdu začal smát a zatímco jsem se skoro válel na posteli v křečích, stihl si Levi obléct tričko a pyžamové kalhoty.

,,Kde jsi vzal oblečení?" zeptal jsem se ho s neskrývaným překvapením a už si začal myslet, že je tohle něco jako pokoj, kde se plní všechna přání... Omyl! Jinak by se mi moje přání osprchovat se s Levim už splnilo.

,,Kdo by si pomyslel, že jsi na tolik nevšímavý, aby si přehlédl i moje firemní auto před hotelem," Levi si dál dorovnával tičko a neustále poodhaloval o něco víc své klíční kosti. Sakra, až budu mít možnost zakousnu se do nich!

,,Nechal jsem si ho dovést," dovysvětlil jednoduše a hodil mi můj komplet.

,,To je pro tebe, mělo by ti to sedět," od vzrušení po překvapení a nakonec zoufalství. Rukou jsem si zajel do vlasů a tiše sykl.

,,Ach jo, tohle všechno ti budu vracet celý život..." zoufale jsem pronesl a zakýval nevěřícně hlavou. Radši jsem se na něj ani nedíval, aby mě neuvedl do většího zoufalství nebo nervozity.

,,Nemusíš mi to vracet," ironicky jsem si odfrkl a spustil ruku z mokrých vlasů na koleno.,,A i kdyby, kdo říká, že penězi?" Pomalu jsem se otočil a moje rudá barva zatím nabírala na intenzitě.

,,Baví tě to?" zeptal jsem se rozačitě.

Bylo evidentní, jak moc ho to bavilo, takže to spíš víc byla řečnická otázka... Na kterou jsem ale chtěl slyšet odpověď.

,,Kdyby mě to nebavilo, už bych dávno přestal,"logické, ale stejně mi to nahánělo barvu do obličeje, že nešlo nějak zakrýt to, nakolik jsem byl v rozapcích.

,,Fajn, tak když to máme vyjasněné, tak dobrou!" schoval jsem se pod přikrývku, než mi něco došlo.

,,Em, a kde budeš spát?" vykoukl jsem z přikrývky a všiml si, jak Levi zalézá pod příkrývku hned vedle mě. I když sousloví „vedle mě" se dalo definovat jako „půl metru ode mě" díky té ohromné postely s nebesi.

,,Řekl bych, že vedle tebe a jen tě upozorním, že takhle noc není svatební," zabořil jsem obličej do polštáře a němě jsem křikl. Bože můj! On mě tímhle zabije!

,,Fajn, dobrou Levi," zhasnul jsem lampičku na své straně a to samé učinil Levi, když pronesl: ,,Sldké sny, pane Jaegere." Tiše jsem zasténal. Tuhle noc přežiju stěží.

} =�6��t�