Kapitola 4.

Chvíli jsem mlčky stál a štípal se do ruky, abych se ujistil, že se mi to jenom nezdá.  "Co tak koukáš Draco Malfoyi?"pronesla tím svým nevinně-naivním hláskem a pousmála se. Nevypadala však tak nevinně jako obvykle. Něco se jí lesklo v očích. Takové dva malé plamínky, které tam obyčejně nemívá. Tato její slova mě najednou donutila přemýšlet. 'No jo...Co vlastně tak koukám?' optal jsem se sám sebe.  "Já... tady... Hledám..." vykoktal jsem ze sebe tato tři slova a rukávem si otřel pot z čela "Tuhle knihu!" vydechl jsem a sáhl po první knize v regálu, která mi přišla pod ruku. Střelenka se zadívala na knížku a zatvářila trochu šibalsky a zároveň pobaveně, což mě trochu vyvedlo z rovnováhy.  "Padesát odstínů šedi?" zeptala se kousavě, opřela se o regál a dala nohy křížem - takhle vypadala naprosto neodolatelně. "Jo...jo, Padesát odstínů šedi... to je..." - vůbec jsem netušil jakého žánru tato kniha je, chtěl jsem si něco vymyslet, když vtom mě Střelenka skočila do lhaní "Já vím o čem je, četla jsem ji. Je to mudlovská knížka o sexu" řekla s naprostým klidem a skousla si spodní ret. Podíval jsem se na knihu a po zjištění, že má pravdu jsem vytřeštil oči. Kdyby se můj otec dozvěděl, že jsem držel v ruce erotickou mudlovskou knížku , asi by mi nasadil pás cudnosti, kterého bych se už nikdy nezbavil. Rychle jsem knihu zahodil za sebe a křečovitě se na Střelenku usmál. I přes vlnu studu která mi projela zády, jsem se snažil tvářit co nejvíc přirozeně, ale myslím, že ten můj úsměv mě naprosto prozradil. "Copak Draco Malfoyi? Ty se červenáš?" uchichtla se a pohodila svými dlouhými blond vlasy -Ooh, byla tak sexy! Zadíval jsem se do země a pokusil se o co nejdůraznější "Ne! V žádným případě!" Měl jsem však natolik rozklepaný hlas, že to znělo spíš jako když se snaží malé dítě vymluvit z hodiny se Severusem. Cosi jsem ze sebe tedy vykoktal a prohrábl si vlasy na zátylku. Musel jsem vypadat opravdu tragikomicky. "P-Proč tu vlastně jsi, takhle pozdě?" snažil jsem se zachránit konverzaci a trochu 'odtrapnit! celou situaci. "Já jsem přišla za Tebou" řekla, přimhouřila oči a ušklíbla se. Plamínek naděje svitl, vypadalo to, že to, co se odehrálo před pár minutami, už je dávno zapomenuto. Moje ego pomalu ale jistě dosahovalo stropu knihovny. Opět jsem to byl já.  Úšklebek jsem jí po chvíli opětoval a chytil se za límeček mé košile. Pohodil jsem vlasy, které mi 'ležérně' padali do tváře -zkrátka jsem vypadal jako Hagrid když si vyfénuje vousy, ALE myslím, že se není čemu divit po tom, co jsem dnes všechno zažil- a zkopíroval jsem její postoj - opřel jsem se o regál a skřížil nohy. "Ugh-huh... A copak bych pro Tebe mohl udělat?" zeptal jsem se jí svůdně a skousl si ret- stejně, jako to udělala před chvíli ona. Přišla ke mě blíž a natáhla na mě ruku. Její dlaň spočinula na mé tváři. Byla již tak blízko, že jsem měl problémy s tím, se ovládnout a nevyjet po ní, ale držel jsem se. Její čelo se dotklo toho mého a za chvíli jsem už cítil i její horké rty...


(zdroj obrázků: Google)


Tak je tu další kapitolk! :3 Zítra bude další, zase navečer :P :D Jestli jsou v textu nějaké chybky předem se omlouvám ;)

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top