Lara

S trhnutím jsem se probudila z další noční můry.,, Už jsem se bál, že jsem ti ublížil." Otočím se za hlasem. Povzdechnu si.,, Tak to nebyl jen špatnej sen." On se na mě ušklíbne.,, Ty jsi ale po ránu milá." Poznamená. Protočím oči.,, Vstávej máme dneska velké plány." Pobídne mě. Nakrčím obočí. Co má zase ten magorskej klaun v plánu? Opatrně vstanu z postele.,, Docela mám strach když to od tebe slyším." Přiznám. On se zasměje.,, Nemusíš se bát Laro, máš mé slovo, že ti neublížím." Slíbí. Nějak se mi tomu nechtělo věřit. Pokrčím rameny, co mi ale jiného zbývalo.,, No dobrá, co je teda tvůj velký plán?" Zeptám se ho. On se na mě usměje.,, Uvidíš." Řekne s úšklebkem. Nezbyde mi tedy nic jiného než ho následovat.,, Je to ještě daleko?" Postěžuji si. Vedle mě nějakou lesní cestou. Pennywise se zasmál.,, Neboj už to nebude tak daleko." Ujistí mě.,, No jen aby." Zamumlám uraženě. A skutečně naše cesta netrvali moc dlouho a oba jsme se ocitli na kopci, ze kterého byl nádherný pohled na celé Derry. Oba si sedneme na lavičku.,, Tak co?" Zeptá se mě.,, To je ten nejhezčí výhled co jsem kdy viděla." Řeknu s úsměvem. Pak se ale zarazím. Já už jsem tu jednou byla, s Billem, naše první rande.,, Děje se něco?" Zeptá se mě. Já jen zavrtím hlavou.,, Kdysi jsme sem chodívali s Mirandou." Řekne po chvilce ticha.,, Občas jsem sem zašel abych si ji připomněl." Přizná.,, Proč tu s tebou jsem?" Zeptám se ho. Nechápavě se na mě koukne.,, Co tím myslíš?" Nechápe.,, Myslím tím, co je na mě tak strašně zajímavého, že jsi mě musel donutit k tomu abych se všeho vzdala a dobrovolně s tebou odešla. Něco tě k tomu přece muselo vést. Jinak by jsi to přece neudělal." Povzdechne si.,, Jak už jsem ti jednou říkal měl jsem Mirandu velice rád a když zemřela ublížilo mi to." Na chvíli se odmlčí.,, A když jsem tě viděl, tolik si mi ji připomínala. A došlo mi, že tohle může být má druhá šance." Naštvaně si odfrknu.,, To je mi teda pořádný důvod." Poznamenám naštvaně.,, Nezlob se, budeme spolu dlouho, takže by jsi to tím jen zhoršila." Napomene mě. Povzdechnu si. Má pravdu budu s ním kdo ví jak dlouho, takže bych ho neměla naštvat.,, Nemyslel jsem tím ale aby jsi přestala mluvit." Řekne po chvilce ticha.,, Nemám ti už co říct." Povzdechne si, má odpověď ho zjevně zklamala.,, V tom případě to bude docela nuda." Řekne. Já protočím oči.,, Odveď mě zpět na Neebolt street." Rozkážu mu. On nakrčí obočí.,, Co prosím?" Povzdechnu si.,, Buď tak laskav a odveď mě zpátky na Neebolt street. Chci být na chvíli sama." Usměje se.,, Jak si lady Lara přeje." Řekne a chytí mě za ruku. Během vteřiny jsme se objevili zpátky v tom pokoji kde jsem se probudila. Hned potom co jsme se tam objevili zmizel. Praštím sebou do postele. Jak se odsud zatraceně dostanu?