Steve rychle došel ke stíhačce. Konečně měl nějaký cíl. Shield obdržel informaci, že Black Death začal shromažďovat materiály pro výrobu séra. Byla tu také hlášení o tom, že se ztrácejí lidé. Shield věřil, že se Black Death snaží postavit armádu mutantů. Pokud by se mu to podařilo, vyvolalo by tu chaos. Bohužel, nebyla tu šance na záchranu zmutovaných. Buňky se změnily a pak se jen bránily ale změnit zpět už nešly.

,,Kapitáne," zasalutoval pilot.

,,Jamesi," zasalutoval Steve nazpět.

Steve vkročil dovnitř. Cílem bylo lokalizovat a zajmout Black Deatha předtím, než se vše zhorší. Natasha prohledávala Rusko a Asii s Brucem Bannerem. Tony a Thor měli na starost Severní Ameriku; Hawkeye a Wolverin měli Jižní Ameriku. Steve netušil, proč jel Wolverine do Jižní Ameriky i přesto, že nesnášel horko. Nova mířila na pól. Spider-man byl v Austrálii. Steve s Falconem mířili do Evropy. Měli se hlásit každé dva dny, pokud nedostanou jiné rozkazy.

Kapitán America byl obvykle optimista ale od té doby, co Caty zmizela, už to nebyl ten samý člověk. Byla tu špetka naděje, že je stále naživu ale opravdu jen špetka.

**************************

,,Ah! Už zase!" vykřikla frustrovaně Caty.

,,Neboj se, Catalino, nakonec to zvládneš," ujistil ji Johann. ,,Ü je těžké na vyslovení."

,,Já vím, ale opravdu jsem si myslela, že to zvládnu."

Johann se usmál. ,,Zníš jako Abigail, když jsem ji učil anglicky."

,,Řekneš mi o ní víc?" zeptala se opatrně Caty.

Johann chvíli mlčel. Vzpomínky na ni byly bolestné ale možná by pomohlo, když by si o ní s někým promluvil. ,,Byla o tři roky mladší než já."

Caty si sedla na zem do tureckého sedu a poslouchala ho.

,,Naše matka umřela, když mi bylo šest a otec byl v armádě, takže nebyl nikdy doma. Pracoval jsem už od devíti. Také jsel ale miloval učení a tak jsem přečetl vše, k čemu jsem se dostal. Byla tu jedna žena, dole v ulici, jejíž manžel zbožňoval knihy a dovolila mi si je číst. Naučil jsem se tak anglicky a pak jsem učil Abigail."

,,To je úžasné, že jsi to zvládl! Jak jsi se dokázal naučil anglicky z půjčené knihy?"

,,Byl jsem chytrý."

,,Skromnost sama," usmála se Caty.

,,Četl jsem každou volnou minutu. Abigail a já jsme měli šťastné dětství, i když jsem v podstatě nikdy dětmi nebyli. Někdy člověk v tomhle světě musí dospět rychle. Každopádně, zvládl jsem vyjít školu a zároveň pracovat."

Catyiny oči se rozšířily. Znovu se cítila jako dítě, naslouchající příběhu. Její otec jí hodně vyprávěl, jaké to bylo dříve. Říkával, že dnešní lidé měli velké štěstí.

,,Ne moc vzrušující dětství," pravil Johann prostě.

,,Co se stalo Abigail?"

,,Umřela, když byla mladá," řekl potichu.

,,Nemusíš mi to říct, jestli nechceš," řekla Caty položila mu ruku na paži. Odtáhl se a stoupl si.

,,Onemocněla, to je vše," řekl. ,,A co ty?"

,,Já?"

,,Jsi agent Shieldu. Jak jsi se k tomu dostala?" zeptal se.

,,No víš-" zastavila se. Pokud měla získat jeho důvěru, musela mu o sobě něco říct. Nezmíní svého otce ale něco málo mu říct mohla, že?

,,Když mi bylo patnáct, dostala jsem se do jedné ze složek Shieldu, což jsem neměla. Byla to vlastně složka o tobě a Hydře, jinak bych tvoje jméno nepoznala. Nick nebyl moc šťastný. Dohlížel na mě a nakonec ho zaujala moje síla a schopnosti. Řekl, že to, proč mě chtěl jako agenta, bylo to, že jsem se poučila ze své vlastní chyby. Tak jsem se v šestnácti přidala k Shieldu," pokrčila rameny. ,,To je celé."

,,Jsem si jistý, že na tom máš víc zásluh, než říkáš."

,,To je možné." Najednou něco zaslechla. ,,Co to bylo?"

,,Taky jsi to slyšela?" Caty a Johann běželi do kontrolní místnosti a podívali se na monitory. Očividně měl Johann kamery po celém lese. Caty pozorně sledovala obrazovku. Nedaleko místa, odkud pocházel ten rámus, byla vesnice. Na monitorech byla skupina temných bytostí, které sháněly lidi z vesnice k sobě. 

,,Co to Albert dělá?" zeptala se zděšeně Caty. Johann neodpověděl. ,,Co uděláme?"

,,Co bychom měli dělat?"

,,Pomoci jim," řekla Caty. ,,To jsou vaši lidé! Musíme jim pomoci, aby se z nich nestali monstra!"

,,Oni pro mě taky nikdy nic neudělali," řekl Johann drsně.

,,To možná není pravda," řekla Caty. ,,Mysli na tu milou ženu, která tě nechala číst knihy. Taky na lidi, kteří pomohli tobě a tvé sestře. A taky na Abigail! Nechtěla by, aby jsi něco udělal?"

Johann byl překvapen jejím proslovem. Nechtěl si to přiznat ale měla pravdu. Roky strávil nenávistí ke všem a co mu to přineslo? Nic. Možná by ji měl opravdu poslechnout. Vypadala šťastně a byla téměř vždy milá. Vždy se díval na svět špatně. Už byl nač na nový pohled na svět.

,,Pak bychom ti měli najít nějaké oblečení vhodnější pro boj," řekl Johann a zamířil si to ke skříni. Caty se usmála a následovala ho.