„Lixi, odnes to prosím na stůl," požádala svého syna paní Lee. Blonďák vzal do náruče pět misek a rozešel se do obývacího pokoje, kde se nacházel jídelní stůl. Usmál se při pohledu na svého přítele, který zrovna debatoval s jeho otcem. Do jejich konverzace se moc nezapojoval, protože právu rozuměl asi tak jako pes lidské řeči. Takže dokázal porozumět pár frázím, které Hyunjin opakoval poměrně často, ale zbytek? Jako kdyby mluvili jinou řečí. Raději se vrátil zpět do kuchyně, aby své mamce pomohl s přípravou večeře, která se již chýlila ke konci.

„Innie! Večeře!" zavolala hlasitě paní Lee, aby měla jistotu, že ji její mladší syn slyšel až do prvního patra. Felix byl na toto zvyklý, kdežto Hyunjin se i po roce lekl a nadskočil na židli. Jako vždy se zatvářil dramaticky a prohlásil, že mu tohle jednou přivodí infarkt. Blonďák se zasmál a prohrábl staršímu vlasy, zatímco usednul vedle něho. Pan Lee si začal nandávat nudle do misky, mezitím co jeho manželka neustále kmitala očima ke dveřím.

„Já tam snad pro něho budu muset jít," prohlásila naštvaně paní Lee a už se chystala zvednout.

„Nech ho být, mami. Je to v pohodě," usmál se na ni její syn.

„To teda není! Jeho chování je neakceptovatelné. Takhle jsme ho s tátou nevychovali," zvedla se ze židle a opustila místnost. Felix si povzdechl, podepřel hlavu rukou a pustil se do jídla. Upřímně ani nestál o Jeonginovu přítomnost. Skoro jako by ho ani nepoznával. Nechápal, kam se jeho věčně usměvavý a lehce bláznivý mladší bratr poděl. Ani si nedokázal vzpomenout, kdy ho naposledy viděl doma se smát. Vyhýbal se celé rodině, atmosféra v domě nebyla příjemná. A to asi jen kvůli tomu, že je Felix na kluky a má přítele. Doufal, že Jeongin svůj postoj k němu a Hyunjinovi změní, ale opak se stal pravdou. Čím více času uběhlo, tím silnější byla nenávist, kterou vůči němu Jeongin choval. Slyšel od něho spoustu urážek a hanlivých slov, pokaždé to Felixe velice ranilo. Bylo mu to líto.

Dveře se otevřely a do místnosti vstoupila paní Lee a její mladší syn. Jeongin se tvářil, jako by měl každou chvíli zvracet. Obdaroval dvojici znechuceným pohledem a neochotně se posadil do čela stolu vedle Felixe a své mamky. Paní Lee se hrdě usmála, konečně bylo osazenstvo u stolu kompletní. Nastala ale hustá atmosféra, kterou prokládalo ticho. Jeongin jídlo hltal, aby co nejdříve mohl zmizet. Pan Lee navázal na předešlou konverzaci a začal se Hyunjina vyptávat obecně na jeho studium.

„Teď to bylo dost náročné. Musel jsem všechny testy stihnou tenhle týden, abych vůbec mohl jet. Nevím,  jaký zázrak mi k tomu dopomohl," usmál se Hyunjin a napil se domácí limonády, kterou paní Lee s oblibou chystá.

„A doma pořád to stejné?" optala se starostlivě paní Lee.

„Netuším, přes měsíc jsem tam nebyl a nikdo mě ani neshání," přiznal vyšší. Svému domovu se vyhýbal, jen co to šlo. Tolik se těšil na to, že až odmaturuje, odstěhuje se na druhou stranu Koreji a už do těchto končin nikdy nevkročí. Své plány ale musel předělat, když se dal dohromady se zářivým blonďatým sluníčkem. Vracel se, jak často mu to škola dovolila. Většinou si pronajal pokoj na hotelu a rodinné čtvrti se vyhýbal obloukem.

„U nás vždy budeš vítaným hostem," usmál se pan Lee, který si vyššího chlapce za ten rok opravdu oblíbil. Celkově byl Felix rád, jak moc dobrý vztah mají jeho rodiče nejen k Hyunjinovi, ale i k němu samotnému. Bál se, že se k němu začnou chovat jinak, když zjistí, že je jiné orientace. Naštěstí k tomu tak nedošlo.

„Taky by mohli chodit šukat někam jinam," pronesl tiše nejmladší u stolu, ale nikomu jeho slova neunikla.

„Prosím?!" vykulila oči paní Lee, která nečekala, že by něco takového byl její syn schopný říct. A ještě k tomu před ní. Jeongin nic neopověděl. Zvedl se ze židle, na stole nechávaje nedojedené jídlo a vydal se z místnosti pryč.

„Lee Jeongine, okamžitě se vrať!" vystřelila za ním paní Lee. Zbylé tři osoby u stolu pouze pozorovaly dění okolo. Felix cítil tíhu na hrudi. Nikdy nevěděl, co na takové věci říct. Jeho bratr vždy přijde s něčím dalším. Hyunjin si musel připomínat, že je to blonďákova rodina, jinak by po nejmladším skočil a ukázal mu, co se stane těm, co si na Felixe otevřou pusu. A že už pár takových bylo.

„Budeme s ním muset s mamkou promluvit. Takhle to už dál nejde," řekl vážně pan Lee. Blonďák se již raději nevyjadřoval a dojedl svou porci jídla. Posbíral prázdné talíře a misky a vydal se je naskládat do myčky. Brzy se k němu připojila jeho mamka, která ho z kuchyně vyhnala, že to zvládne. Tak vzal Felix staršího chlapce za ruku a společně se vydali k němu do pokoje. Tam ho Hyunjin přitáhl do své náruče. Mladší zabořil hlavu do ohbí krku a obmotal kolem něj své paže. Tak moc mu chyběl. A ač se přesně takto přivítali odpoledne, když vyšší chlapec přijel, museli to zopakovat ještě jednou.

„Tak moc jsi mi chyběl, baby," zašeptal starší do Felixova ucha, než si ho přitáhl k polibku. Blonďák ho rychle pustil dovnitř a nechal se opečovávat jeho jazykem. Nikdy ho to neomrzí. Hyunjinovy dlaně ho hladily po zádech, přičemž se zastavily na jeho pozadí, které lehce zmáčknul. Felix si do polibku povzdechl a zamotal dlaně do delších vlasů, které se od minulého roku ani kousek nezměnily. Hyunjin ho chytil pod stehny. Mladší pochopil a nechal se zvednout. Byl posazen na psací stůl, odkud starší jedním pohybem shodil všechny papíry. Za normálních okolností by mu Felix vynadal, ale teď byl zaměstnán něčím úplně jiným. Hyunjinovy ruce se rychle ztratily pod tričkem mladšího, zkoumajíc každou část jeho těla. Moc dobře věděl, co má udělat, aby Felixe vzrušil. Rychle doputoval k jeho bradavkám, které naráz zmáčkl. Mladší se odpojil od jeho rtů a tiše zasténal, zakláněje hlavu. Usmál se, když se setkal s úšklebkem staršího, který svůj čin zopakoval. Ani tentokrát nedokázal mladší udržet svůj hlas na uzdě.

„Hyung~ jsou tu rodiče..." upozornil ho, ale starší nevypadal, že by se o to nějak více zajímal. Bylo mu jasné, že se pan a paní Lee dívají na televizi a nevnímají dění okolo. Proto směle pokračoval v činnosti. Vysvlékl mladšího z trička a vrhl se svými rty na jeho hruď. Felix si zkousl ret, zatímco zaklonil hlavu. Na tváři mu ale hrál úsměv.

„A co Jeongin?"

„Ten zmetek mi nemůže být víc u prdele. Ať si tvůj krásný hlas poslouchá třeba celou noc," ušklíbl se do jeho kůže starší. Polibky doputoval zpátky k jeho obličeji a spojil jejich rty. Uvnitř Felixe zavládl malý plamínek pomsty. Byl to on, kdo od sebe Hyunjina odstrčil, aby si před něj mohl kleknout na kolena. Vzájemně si hleděli do očí, když mu Felix sundal kalhoty rovnou se spodním prádlem. Starší se rychle vysvlékl ze svého trička a následně pohladil mladšího po tváři.

„Jsi tak sexy, zlato. Potěšíš mě?" Hyunjin svůj nynější výhled miloval. Mladší vypadal vždycky tak krásně, navíc ještě když se jeho rty otíraly o ztopořený penis. Felixe si vždy bavilo hrát. Nejdříve staršímu věnoval polibky všude, kam dosáhl. Následně celou jeho délku olízl jazykem. Nejvíce času však věnoval jeho špičce, ze které nedočkavě vytékal preejakulát. Rozhodl se staršího netrápit příliš dlouho a nechal jeho penis zmizet ve svých ústech. Hyunjin s úsměvem zaklonil hlavu a slastně si povzdechl. Zamotal dlaň do blonďatých vlasů, za které lehce tahal. Felix se otřel o jeho podbřišek a v pravidelném tempu nechal penis se otírat o jeho mandle. Brzy si ale začal tempo určovat Hyunjin sám. Felix se rukama zapřel o jeho stehna a nechal staršího, aby do jeho úst přirážel dle jeho libosti. Několikrát u toho zasténal, což akorát posílalo staršímu do jeho údu příjemné vibrace. Přesně tak, jak to má rád. Hyunjin zaklonil hlavu a se zavřenýma očima zasténal, když se udělal do mladšího hrdla. Felix vše poslušně spolknul, ale jakmile byla opět jeho ústa prázdná lehce se rozkašlal a lapal po dechu.

Hyunjin mu pomohl se zvednout, protože blonďákovi nohy za tu dobu, co klečel, vypověděly službu. Přitáhl si ho do polibku, kdy vnutil svůj jazyk do jeho úst. Mezitím pomohl mladšímu se vysvléknout z posledních kousků oblečení. Společně padli do postele, přičemž se jejich penisy o sebe otřely, což oběma chlapců vystřelilo do těla slastný pocit. Už byli nedočkaví. Dychtili po tom úžasném pocitu spojení. Proto ani příprava netrvala dlouho. Hyunjin věnoval mladšímu polibek na každou půlku, když si ho obrátil čelem k sobě. 

„Hyung... prosím... ah~" sykl Felix, když do něho starší pronikl. Líbal ho na krku a na klíční kosti, aby ho odvedl od bolesti. Mladší byl už ale zkušenější, strach v něm vůbec nebyl. Moc dobře věděl, že bolest za chvíli ustoupí a nahradí ji slast. Byl to právě on , kdo nedočkavě pohnul boky proti tomu druhému. Hyunjin se ušklíbl. Bral to jako znamení, že už může začít přirážet. A jelikož byl jeho přítel nedočkavý, rozhodl se mu dát přesně to, co chce.

Jeho boky se rozpohybovaly, načež Felix hlasitě zasténal a zaklonil hlavu. Úplně zapomněl na to, že se na stejném patře jako on nachází i jeho mladší bratr. Vůbec ho to ale netrápilo. Obmotal nohy kolem staršího pasu a zabořil mu nehty do zad. Jako vždy tam bude mít Hyunjin několik škrábanců. Prohýbal se v zádech, když starší začal přirážet do jeho slastného místa. Celé jeho tělo se napínalo, uzel v břiše se utahoval čím dál tím víc. Hyunjinovy přírazy byly rychlé a přesné. Sám slastně přivíral oči.

„Ahh~ hyung... Hyun... mhm... jinie~" vycházelo z jeho rtů, zatímco se blížil k vrcholu. Netrvalo to dlouho a jeho tělo ovládl orgasmus. Hyunjin rychle zastavil, sám lapaje po dechu, zatímco se snažil oddálit ten svůj. Felix hlasitě oddechoval, stále vyrovnávaje se s tím příjemným pocitem,. který si rychle zamiloval.

„H-Hyung..." promluvil tiše, když si uvědomil, že se starší neudělal. Pohladil ho po tváři a odstranil mu z výhledu několik delších pramenů, než si ho přitáhl do polibku.

„Zajezdíš si, baby?" zašeptal do polibku Hyunjin. Blonďák rychle přikývl, než převalil staršího pode sebe, aniž by nechal jeho penis z něj vyklouznout. Začal ho líbat na hrudi, několikrát olízl a nasál jeho bradavky. Nebyl na ně ale až tak citlivý, proto se jimi dlouho nezabýval. Zapřel se o jeho ramena a opatrně nadzvedl boky. V téhle poloze cítil staršího penis skoro až v břiše, bylo to sakra příjemné. Postupně své boky zrychloval.

Hyunjin naprosto miloval ten pohled. Mladší vypadal naprosto úchvatně. Chytil ho za boky a pomáhal mu na něj dosedat. Felixovi se líbilo, jak Hyunjin přivírá oči a z jeho úst unikají slastné povzdechy. Chtěl ho potěšit stejně jako on předtím jeho. Proto boky rozpohyboval co nejrychleji to dovedl. Jeho samotného to opět přivádělo ke slastnému vrcholu. Hyunjin to brzy nevydržel a začal do mladšího přirážet zespoda. V tu chvíli už Felix ztratil kontrolu nejen nad svými pohyby, ale i hlasem, zatímco se skácel na staršího hruď.

„Zlato... ahhch... tolik j-jsi mi ch-chyběl... ahh~" ani Hyunjin už neměl daleko k vrcholu. Jeho pohyby se staly trhavější, stále ale přirážel prudce a hluboko, až se mladšímu protáčely panenky. Stačilo už pouze pár přírazů, než oba chlapci vyvrcholili. Jejich zpocená těla se na sebe lepila, zatímco hluboce oddechovali. Hyunjin opustil blonďákovo nitro, než si ho přivinul k sobě. Jejich oči se začaly zavírat vyčerpáním. Postupně ve vzájemném objetí propadli do říše snů.

***

Ráno bylo hektické. Oba chlapci zaspali budík, takže je probudila až paní Lee hlasitým klepáním na dveře. Byli v hodinovém skluzu. Felix panikařil, zatímco starší se ho snažil uklidnit. Pravděpodobně byl v klidu, protože přijel již zabalený. Mladší tedy běhal po pokoji a do kufru házel první věci, co mu přišly pod ruku. Společně pak vše nanosili do auta. Na schodech se potkali s Jeonginem, který na ně hleděl jako vrah. Felixovi lehce zrudly tváře, ale rozhodl se k tomu nijak nevyjadřovat a raději dělat, že o ničem neví. Měl totiž podezření, že ho tentokrát slyšeli i rodiče.

„Příště si nastavte těch budíků rovnou pět," napomenula je paní Lee, když rychle hltali snídani, kterou jim připravila. Odmítala je totiž pustit, dokud se nenají. Následně se rozloučili a nasedli do auta. 

„Máš všechno?" ujišťoval se Hyunjin, protože by asi zešílel, kdyby mu jeho přítel v půli cesty oznámil, že něco zapomněl. A jak znal Felixe, určitě by to nutně potřeboval a museli by se vracet. Blonďák ho ale ubezpečil, že vše má, a ač mu moc starší nevěřil, uvedl vozidlo do pohybu. Čekala je skoro dvojhodinová cesta, nejdříve ale mířili o pár ulic vedle, kde měli nabrat dalšího cestujícího. Jisung se tvářil jako vždy neochotně, když nastupoval do Hyunjinova auta. Rychle si nandal sluchátka a ponořil se do vlastního světa.

... Fall in Love in Seoul ...

Kapitola prošla korekcí klarush_s