Ahojky!

Tak se nám Tim šťastně probojoval ke konci příběhu... Chvíli mi přišlo, že by možná bylo lepší nechat ho umřít, jenže nakonec zvítězil soucit. Přece jenom nechat někoho kdovíjak dlouho trpět s takovým cvokem, jakým byla Cris, a pak ho ještě zabít, to už mi přišlo trochu moc kruté :)

Chtěla jsem říct něco víc o motivaci k napsání a vydání téhle povídky, ale nakonec jsem zjistila, že bych jenom nadávala na zdejší příběhy o mafii, a bez toho se snad obejdete. Takže zkrátka doufám, že splnila účel, že už víte, před jakou literaturou chránit (třeba jednou) své potomstvo a že to není spíš trapné (ve stylu "nějaká blbka, která sama neumí psát, nadává dalším špatně napsaným příběhům")

Za kontrolu pravopisu a přinucení k vydání tohohle příběhu bych chtěla poděkovat Enthes. Asi je ti to jasný, ale bez tebe by tohle prostě zůstalo někde v šuplíku (přesněji v dokumentech na mobilu) a nikdy by to nespatřilo světlo Wattpadu. Sice mám dojem, že s tou neutuchající slávou skvostného díla jsi to možná trochu přeháněla, ale i tak díky :)

A za milé hlasy a podporu v průběhu vydávání děkuju Tabriarel. Doufám, že sis čtení užila a příběh tě aspoň trochu pobavil :)

No, a pokud tohle čte ještě někdo další, tak samozřejmě díky i tobě. Že jsi dílko vůbec otevřel, ať už jsi dočetl až sem, nebo jen přeskočil na konec, protože i to znamená aspoň minimální zaujetí. Pokud jsi příběh skutečně přečetl, budu moc ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu!

A jelikož už asi není co dodat, tak se loučím. Třeba se setkáme zase u jiného příběhu. Zatím se mějte!

Rabobar