„Ty sis opravdu šel koupit noviny, jen aby sis ze mě mohl dělat legraci?" zaúpěl jsem do polštáře.

Jimin mi zvesela mával výtiskem novin před nosem a lámal se smíchy. Zamračil jsem se na něj a měl jsem chuť ho něčím přetáhnout.

„To cos tam napsal?!" další výbuch smíchu. „To nemůžeš myslet vážně!"

„Co je na tom špatného? Napsal jsem to normálně!" bránil jsem se a sebral mu noviny z ruky a praštil ho s nimi po hlavě.

Jimin se svalil na zem, jednou rukou si otíral slzy smíchu a druhou se držel za břicho, které ho začínalo již pěkně bolet. Já byl určitě rudý až na zadku.

„Co je to vůbec za výmysl? Falešný přítel na Vánoce? Jak tě to napadlo?"

„Viděl jsem film Sváteční rande," přiznal jsem a povzdychl si.

„Neznám," kývl na mě Jimin a pomalu se zvedal ze země.

Otíral si slzy a v obličeji byl celý rudý. Pohledem mě vybídl k tomu, abych mu pověděl víc.

„Je to romantická komedie," začal jsem a Jimin se na mě vševědoucně zakřenil. „Její mamka ji pořád hledá partnery, ona nechce. A náhodou potká chlapa, dají se do řeči a on navrhne, že bude její sváteční rande. Na každý svátek budou spolu na všech těch akcích, kam jsou pozvaní. Jen na ty akce, nespí spolu a nic, naprosto nezávazně, dokud si jeden nebo druhý někoho nenajdou. A je to krásný! A tak mě napadlo, že bych to mohl použít, protože už čtyři roky pořád dokola, když jedu domů, tak poslouchám ty blbý poznámky od mého děsně vtipného bratra a otce, přehnaně starostlivé mamky a chápeš. Nechci lásku, chci jim jen zavřít pusu."

„A proto jsi slíbil, že mu dáš padesát tisíc?" nazdvihl obočí Jimin.

„Bude větší šance, že se někdo ozve?" podrbal jsem se nervózně na hlavě.

Bylo to fakt šílený. Ani se mi nikdo neozval, ale co bych chtěl? Noviny vyšly dnes ráno a Jimin na ně čekal frontu jen aby si ze mě mohl utahovat. Nezapomněl dodat, že byl jediný atraktivní muž v té frontě, ale že třeba nějaký sedmdesátiletý stařík by si rád přivydělal k důchodu.

„Mine, já už fakt nemůžu. Rok od roku je to horší," zakroutil jsem hlavou. „Příští rok promujeme a já jsem pořád sám. Ale jsem sám, protože chci být sám."

„Já vím, že oni o předchozích věcech nevědí, Tae," stiskl mou ruku a soucitně se na mě podíval. „Ale myslí to s tebou dobře. Mají tě rádi a myslím, že budou zklamaní, když se dozví, že to byla lež."

„Nedozví se to," pokrčil jsem rameny.

„Zvládneš to tak dobře zahrát? Zvládneš předstírat, že toho cizince miluješ?"

„No jasně, na tom nemůže být nic těžkého," mávl jsem rukou do vzduchu a natáhl se pro počítač, abych zkontroloval svůj email. „Překvapivě, nikdo se neozval."

Jimin se zasmál: „Škoda, že tvoji rodiče nás už všechny znaj, co?"

„Prááávě," zakňoural jsem a obličej si schoval do dlaní.

Celé tohle všechno bylo šílenství.

***

Zbýval týden do mého odjezdu k rodičům. Mamka mi několikrát volala, jestli si někoho přivezu a já ji vždy odbyl s tím, že nevím, že se musíme domluvit. Bylo mi strašně líto, když jsem jí lhal, dal jí falešné naděje. Pochyboval jsem, že se někdo ozve.

Naštěstí se neozval ani nikdo, kdo by si ze mě dělal legraci. Tedy kromě Jimina, od toho jsem to měl na talíři pořád a věřím, že ještě dobrých pár let mít budu.

Povzdychl jsem si a uvelebil se v posteli. Zkoušky pro tento rok jsem měl za sebou, další následovaly až v půlce ledna, tak jsem se nemusel ani učit. Stejně bylo pozdě večer a já si mohl jít pustit film.

„Achjo, kde se stala chyba," zakňoural jsem, když jsem se znovu díval na Sváteční rande. „Asi možná tím, že ona si nedala inzerát do novin. Nebo možná tím, že tyhle věci se v reálným životě nedějou."

Nadával jsem sám sobě a měl jsem chuť si nafackovat. Pustil jsem si další romantickou komedii – abych se náhodou nezačal cítit lépe a jen sám sobě víc dokázal, jak moc sám jsem a jak ten inzerát byl ubohý.

Bylo kolem třetí hodiny ráno, když se mi rozsvítil telefon s novým upozorněním. První, co mě napadlo, bylo že to je Jimin, který vyrazil někam pít. To by mi ale řekl, kdyby to byla plánovaná akce.

Natáhl jsem se pro mobil a zjistil, že to je email. Srdce se mi rozbušilo, i když jsem tušil, že to bude jen nějaká reklamní nabídka.

Od: [email protected]

„Dobrý večer/ráno,

Četl jsem Váš inzerát na falešného přítele. Je stále poptávka aktuální? Je mi 25 let.

Díky za odpověď.

Hoseok

Zarazil jsem se. Musel jsem zastavit film a zprávu jsem četl snad stokrát. Ani jsem nevěděl, že to dělám, ale na email jsem odpověděl.

Od: [email protected]

Dobré ráno (asi lepší, haha),

Ano, je stále aktuální. Mohli bychom se potkat zítra dopoledne ve Starbucksu na Jjeongnamm? V 11h?

Taehyung.

Klikl jsem na odeslat a schoval si obličej do dlaní. Tohle bylo šílený.

A/n: Hello!

Tak prvni dil je venku!

Snad se libil xD Tuhle povídku si uzivaaam.

Dneska jsem v praci a absolutne nepoužitelná. Spala jsem tak 3 hodiny a hotovo, nedavam to, jsem oficiálně stara 😂

Pekny den, zlaticka!

Bye!