Hi everybody, Im back #yay

Jetšě, než začnu, chci vás všechny připravit na to, že se povídka blíží ke konci..... Pomalu ale jistě. A to bude konec FYB....strašně jsem si to užila a je mi líto končit.......

*

*

*

*

*

Just KIDDING! Samozřejmě přichází druhá séééérie, tákže buďte v klidu.

....Tak už nebudu zdržovat...

Věnováno @Katarin546 :D A odteď zas hrajem na ty komenty, takže se snažte :D

♥firefly♥

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Harry's point of view:

Otevřel jsem dveře od kavárny a vešel. Rychle jsem se rozhlédl a pohledem ji našel. Seděla u jednoho ze zadních stolků. Rychle jsem k ní přešel.

,, Ahoj Dai." Zašeptal jsem. Trhla sebou a otočila se na mě.

,, Ahoj Hazz." Zvedla se a objala mě.Objetí (pa. Právě jsem si všimla, že jsem napsala ojetí -_- vůbec by to nevyznělo divně) jsem jí opětoval. V tuhle chvíli mě to uklidňovalo. Po chvilce se odtáhla.

,, Takže, co se stalo? V telefonu si zněl dost zničeně." Prohrábl jsem si vlasy a posadil se na židli.

,, Dobře, kde začít?" Daisy si povzdechla a pokrčila rameny.

,, Řekni co potřebuješ."

,, Potřebuju, aby si zahrála holku, se kterou jsem podvedl svojí přtíelkyni a ona odjela na přípravnej kurz od Music&Modeling." Dai se na mě zvláštně podívala.

,, Stylesi o čem to mluvíš? Jestli se s někým chceš rozejít udělej to narovinu." pokroutil jsem hlavou.

,, To nepůjde. Poznala by, že se něco děje."

,, Takže ty sis někoho našel, nechceš s ní být, a tak jí chceš odradit.Zas ubližovat, protože tě nudí" Rukou jsem si vjel do vlasů a zatahal za ně. Vzpomněl jsem si na Kay. Tohle dělala strašně často. Ráda si hrála s mými vlasy.

,, Ale já jí miluj Daisy. Strašně moc jí miluju a nechci jí ublížit. Já musim." Zmateně si mě prohlížela.

,, Jak miluješ? Jak nechceš ublížit? Jak musíš? Harolde do čeho ses to připletl?" S povzdechnutím jsem se zavrtěl na židli.

,, Tak fajn, asi bude lepší, když ti řeknu všechno." Pokývala a trochu si poposedla.

,, Víš Kayleigh je ...je úžasná. Krásná, milá a neuvěřitelně talentovaná. Jde vážně všechno, co si zamane. A dostane , co chce. Ale nemyslím to špatně, prostě má štěstí a všechno jí vychází. My dva se potkali náhodnou. Nedřív jsme byli jen kamarádi, ale potom se to zvrtlo. Zamiloval jsem se. Ale bál jsem se jí to říct. Až jednou..vzal jsem jí na Edův koncert a ..."

,, Počkej, tos byl ty? To o vás mluvili všude?" Zasmál jsem se.

,, Jo. Ale neskákej mi do řeči prosím. Prostě dali jsme se dohromady. Nevydržíme bez sebe ani den. Už teď jí chci strašně moc vidět, ale to odbočuju. Ona chce na Hammersovku. A asi si dovedeš představit, jak těžké je se tam dostat. Ředitelka jí ale dala přihlášku na jakousi přípravku nebo spíše program, který by jí stoprocentně zařídil místo. A ji tam vzali. Jenže ona mi to neřekla. Všem řekla, že jí nevzali. A to jenom proto, že by musela odejít. Na nějakou dobu by jela pryč. Do Sidney nebo do New Yorku. Vzdala se svýho snu jen , aby byla se mnou." Zatnul jsem zuby a snažil se zastavit slzy deroucí se napovrch. Povedlo se.

Daisy mě stále skenovala zamyšleným pohledem.

,, Ty jí miluješ, že jo Harry?" Kousl jsem se do rtu a přkývl.

,, Ani nemáš tušení jak moc." (p.a. asghfd fuuj ne prosím...snažim se bejt romantická, ale nemám na to vlohy, takže se omlouvám za to, jak strašně kýčovitá tahle scéna je-_-)

,, Tak ji přesvědč ať jede."

,, Proto jsi tady." Povzdechla si.

,, Ale zlomíš jí srdce." Cítil jsem, že se slzy zase vrací. Tentokrát jsem se je ani nepokusil zastavit. Nemělo to cenu. Sklonil jsem hlavu. Opět se mi vybavila ona.

*FLASHBACK*

,, Takže tě nevzali?" Zeptal jsem se. Leželi jsme vedle sebe a odpočívali.

,, Ne, bohužel."

,, To je mi líto." Pousmála se.

,, Nemusí. Nešla bych tam." Svraštil jsem obočí.

,, Proč?"

,, Mám tu tebe." Povzdechl jsem si. V tom mě napadla další otázka.

,, A v jaký situaci by si tam šla?" Kousla se do rtu a uhnula pohledem.

,, Kdybych musela zmizet. Odejít. Kdyby si mi zlomil srdce, tak bych tam šla." Prstem jsem ji pohladil po tváři.

,, Nikdy bych ti neubl-" Přerušela mě pokroucením hlavy.

,, Neříkej to. Nikdy nevíš, co se může stát." Nespokojeně jsem zavrčel a přitáhl si ji blíže k sobě.

,, Dobře. " Posadila se. Vypadala ponořená do svých myšlenek.

,, Děje se něco?" Zavrtěla hlavou.

,, Ne, jen je to jiný. A chci abys věděl, že pořád platí stejný pravidla. Kdyby ses třeba zamiloval do někoho jinýho, tak.. já to pochopím. A vezmu to, já už totiž chápu všechno. Všechno o čem mluvila máma a Chantelle. Když někoho miluješ, uděláš cokoliv, ačkoli to bolí sebe víc ."

*THE END OF FLASHBACK*

,, To byla podmínka jejího odchodu." Zašeptal jsem. Věděl jsem, že dělám chybu. Strašnou. Zlomím jí srdce a to svoje vlastně taky. Ale věděl jsem, že to dělám kvůli ní. A že jednou díky mému rozhodnutí bude šťastná. Najde si někoho, kdo pro ní bude dostatečně dobrým a kdo si ji zaslouží a ona díky němu zapomene.

Kayleigh´s point of view:

,, Takže vás vzali a vy tam nechcete jít?" Přikývla jsem. Paní Grahamová si mě prohlížela.

,, Děvče nechcete si to rozmyslet?" Povzdechla jsem si.

,, Ne, já...chci zůstat doma." Žena pokroutila hlavou.

,, Ale s takovou nic nedokážete."

,, Dokážu. Jen chci poslední čas strávit tady. Poté budu připravená. Já.."

,, Ne, jestli zůstanete, nepřipraví vás to. Nedokážete to. Musíte to zvládnout a odejít. Chápu, jste mladá a je těžké udělat v 19 letech takové rozhodnutí, i já jsem na tom tak byla, ale vybrala jsem si. A teď musíte vy.  Pokud pojedete na ten program, máte místo zde jisté. Možná o něj ani nebudete stát, protože vás mohou vzít klidně i na Julliard, ale pokud odmítnete, budete mít opravdu hodně těžké se sem dostat. Klademe vysoké nároky a vy je musíte splňovat." Nerzózně jsem si zatahala za cíp svetru.

,, Ano vím...já. Potřebuji týden. Vš si rozmyslím a poté se rozhodnu. Je možné mi ho poskytnout?" Paní Grahamová přikývla a usmála se.

,, Myslím, že když všem řeknete, jaké máte štěstí, že vás vzali, pochopí, že chcete jet. Navíc není to navěky, tedy pokud by vás nechtěli někam dál a vždy můžete odmítnout, takže se nebojte. Myslím, že za týden se dozvím jak jste se rozhodla." Přikývla jsem. Netušila jsem, proč jsem požádala o týdne, kdžy jsem znala odpověď už nyní. Nehodlala jsem pustit domov a především Harryho.

,, Takže nashledanou." 

,, Nashle." Vyšla jsem ze dveří a sešla schody. Měla jsem nepříjemný pocit. Jako by se mělo něco pokazit.

******

Harry´s point of view:

,, Louisi? Musím ti  něco nutně říct a budu potřebovat tvou pomoc."

,, Dobře sejdeme se za patnáct minut v parku u mýho domu." Ozvalo se pípání. Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. Na plánu jak dostat Kay na M+M jsem pracvoval už několik hodin. Ale potřeboval jsem pomoc více lidí než Daisy. Ta byla hlavní, ale musel jsem najít někoho, kdo Kay dostane tam, kam bylo potřeba. A Louis byl jasná volba. Věřil jsem mu a věděl jsem, nebo spíše doufal, že mě pochopí. 

Vzal jsem si bundu a zamířil do parku. Cestou jsem přemýšlel, co mu řeknu, Jak mu to vysvětlím a jak ho přesvědčím, aby mi pomohl. Měl Kay rád a věděl jsem, že se mu nebude líbit to, že jí chci udělat...tohle. Ale já to dělal pro ni.

Došel jsem do parku a sedl si na nejbližší lavičku. Z kapsy jsem vytáhl mobil a zkontroloval čas. měl jsem ještě téměř pět minut. Když jsem zvedl oči od mobilu uviděl jsem blížícího se Louise.

,, Ahoj, tak co se tedy děje?"

,, Budeš mě nesnášet. Ale já to potřebuju. " Zamračil si.

,, Harry děsíš mě." Kývl jsem.

,, Já...Kay dostala to místo v M+M a lhala nám. Nechce jet kvůli mě. Když jsem se jí ptal za jakých okolností by jela, řekla, že kdybych jí zlomil srdce, odjela by. " Louis mě stále mlčky pozoroval.

,, A přesně to hodlám udělat." Řekl jsem nakonec.