Third person:

,, Ano mami, rozumím. Ano, dobře. Já vím. Díky. Měj se." Hnědovláska konečně vydechla a prohrábla si vlasy.

,, Můžu zůstat." Usmála se na postavu muže stojícího ve dveřích. Na jeho tváři se objevil úsměv také. 

,, Dobře, takže já jdu objednat tu pizzu." Řekl a přešel ke stolečku, na kterém se nacházel jeho mobil. Vyťukal již známé číslo nejbližší pizzerie a násdeně jej vytočil. Děvče se začalo rychlým krokem přemisťovat do pokoje svého společníka. V hlavě se jí přehrávaly myšlenky ohledně jeho pozvání na koncert. Frustrovaně si hodila všechny vlasy přes jedo rameno a posadila se na postel. Její zrak spočinul na rámečku s fotkou, kterou si nepamatovala. 

Vzala ji do ruky a pořádně si ji prohlédla. Byla na ní ona se zavřenýma očima a vedle ní kudrnatý chlapec s vyplazeným jazykem. Zamračila se. Nelíbilo se jí, že si ji fotil ve spánku a byla si jistá, že toto nebyla jeho jediná fotografie.

Rámeček znovu položila na noční stolek a lehla si na postel. Zavřela oči a rukama si prohmatala spánky.

,, Sakra, sakra, sakra." Věci, které se jí v poslední době děly ji ničily, protože nad nimi neměla ani nejmenší moc. V posledních několika letech vše držela pevně v rukou a nyní se jí věci vymykaly. 

Zamilovala se, čekaly ji zkoušky, příhlášky, stáže a neskutečně moc dalších věcí. Otřásla se pod náporem myšlenek a oči znovu otevřela. Hlavu a sní i celé tělo otočila k oknu, ze kterého vyhlédla ven. Už se stmívalo. Na ulici nikdo nebyl. 

Náhle ucítila, jak se postel prohla. Zrak přemístila na osobu, která pohyb nábytku vyvolala.

,, Harry, ten koncert."

,, Ano?"

,, Proč si ho označil za rande?" Povzdechl si a rukou si vjel do vlasů. 

,, Chci aby to bylo skutečné rande. Ne jako všechen ten čas, který spolu trávíme takhle. Tímto způsobem. Chci si s tebou vyjít jako kluk s holkou." 

,, Chceš říct, že teď jsme tu jako oba kluci nebo co?" Zasmál se a pokroutil hlavou.

,, Ne takhle to nemyslím. Jde o tenhle náš vztah. Poslední dobou....spíše už od toho víkendu v Holmes Chapel se chováš jinak. Nevím, jestli to způsobila moje rodina, nebo jsem něco udělal já, ale štve mě to. Před tím, jsme nic nebrali vážně, nic nepotřebovalo vysvětlení, ale od toho večera u Steph doma to vysvětlení hledám-"

,,Harry takhle to není já...-"

,, Ne, nepřerušuj mě. " Pokroutil hlavou. Děvče zmlklo.

,,  Už jsem ti hodněkrát říkal, že jestli budeš s tímhle chtít skončit, tak stačí říct. A myslel jsem to vážně, ale poslední dobou mě to začíná vadit. Ne vadit spíš...zamotává se to. Jsou v tom city jak z mé strany , tak z tvojí - a nesnaž se to popřít- a já to chci vyřešit. Možná...."Zmlkl. Dívka se zatvářila nechápavě. Stoupla si a došla k němu.

,, Harry víš co? Neřešme to. Nevím jak ty, ale já na tuhle konverzaci nejsem psychicky připravená a snažím se na to pokud možno nemyslet. Do týhle situace jsme se dostali sami a naší vinou, ale já ji neodlám rozpitvávat. Všechno zase odpluje a pokud jde o ty city. Ano, city tu jsou, ale ne hlubší než kamarádské. Možná o trochu, ale nepřekračují hranici lásky a pravděpodobně ani nikdy nepřekročí. Nebo tak je tomu z mojí strany. Plete se do toho pouze emoční pouto a fyzická přitažlivost, která tě možná trochu mate, protože mě občas ano, ale to je všechno. Žádná láska. A bude lepší, když to tak zůstane. Já nehodlám tvrdit, že jsme jen kamarádi, protože oba víme, že je v tom víc, ale ne tolik, abychom jsme to řešili. Na ten koncert můžeme klidně jít jako na rande, ale předem ti říkám, nic si od toho neslibuj." Kučeravý chlapec kývl a přestal se jí dívat do očí. Nezvládal pohled jejích azurově modrých kukadel, které na něj vyčítavě pohlížely.

,, Dobře. Fajn. Jak myslíš, já si od toho nic nesliboval, myslel jsem, že budeš ráda. Dojdu si dát sprchu, kdyby přišla pizza, tak ji převezmi. Peníze jsou na kuchyňském stole.

Děvče kývlo a otočilo se zpět k posteli. Harry mezitím zmizel za dveřmi.

Kayleigh´s point of view: 

Sedla jsem si na postel a povzdechla si. Cítila jsem, jak se mé oči zalívají slzami.

,, Sakra." Rukou jsem uhodila do polštáře. Měla jsem chuť nafackovat si za všechno, co jsem řekla. Nic z toho nebyla pravda. City, které jsem k Harrymu chovala, nebyly ano zdaleka kamarádské a já to věděla až přespříliš dobře. Zřejmě jsem jen dostala strach. Strach, že na to zjistí a já o něj přijdu.

Třeba je to vzájemné. Zatřásla jsem hlavou a vyhnala z ní tak všechny myšlenky na Harryho. Nebo jsem se o to pokusila. Zrakem jsem znovu zabloudila k fotce na nočním stolku.

Proč ji tady má? Tato otázka mi vrtala hlavou. Povzdechla jsem si, protože jsem neznala odpověď. Jako na všechny ostatní. Očima jsem přejela pokoj a pohledem se zastavila u něčeho, co vyčuhovalo zpod knihovny. Přešla jsem k ní a klekla si. Danou věc jsem vytáhla. Okamžitě mi došlo, co to je.

Harryho deník. Kožená knížečka o velikosti větší peněženky. Zvědavě jsem ji otevřela na jedné z prvních stránek. Datum bylo už hodně staré. Slov jsem si vešímala a listovala dál. Po chvilce jsem došla ke dni, kdy jsme se s Harrym poznali. Zamračila jsem se. Stránky byly popsány ještě hustšíma menším písmem než ty předchozí. Další zápisy byly z dnů následujících. Řádky jsem nečetla, ale často jsem si všímala svého jména. Občas jsem narazila na stránku, která byla divně rozmočená. 

Pozvdechla jsem si a deník jsem chtěla zavřít a vrátit na místo, když jsem si všimla něčeho, co z něj čouhalo.Danou věc jsem vytáhla. Byla to fotka. Podobná té v rámečku. Moje. Spala jsem na ní, ale Harry zde nebyl. 

Ještě zmatenější jsem ji zadnala zpět a deník vrátila kde byl. Hryzal ve mě pocit viny. Přece jen, jsem narušila Harryho soukromí a ačkoliv jsem si nepřečetla víc, než dvě slova, byla jsem na sebe naštvaná.

V se domem rozezněl zvonek. Vyšla jsem z pokoje a zamířila ke vchodovým dveřím. Cestou jsem z linky sebrala několik liber , které se na ní povalovaly.

,, Dobrý den." Usmál se muž, když jsem otevřela. Úsměv jsem mu opětovala.

,, Zdravím."

Harry´s point of view: 

 Vylezl jsem ze sprchy a osušil se. Studená voda, která mě měla uklidnit nepomohla a já stále přemýšlel na jejími slovy. Opravdu ke mě nic necítila? Nebyl jsem si tím jistý, nebo jsem s píš nechtěl.

Moc dobře jsem si uvědomoval, že já ji miluji. I za tu krátkou dobu co se známe. A ona mi city neopětovala. A an nikdy nebude...

Vešel jsem do pokoje a zamračil se. Něco nebylo tak, jako předtím. Rozhlédl jsem se a pohledem jsem zastavil na deníku.

,, Kurva." Zašeptal jsem. Rychle jsem si oblékl kalhoty a šel do kuchyně.

,, Děkuji, tak se měj."

,, Ahoj." Kay přišla s pizzou v ruce. 

,, Večeře." Usmála se. Povzdechl jsem si a úsměv jí opětoval. Vzal jsem si od ní pizzu a přešel k pohovce, na kterou jsem se posadil. Sedla si vedle mě.

,, Kay?"

,, No?"

,, Tys četla ten deník." Zeptal jsem se. Snažil jsem se to říct klidně. Nechtěl jsem na ní křičet ani nic, asi bych byl taky zvědavý, jen jsem chtěl zjistit, kolik toho věděla. Podívala se na mě.

,, Harry já se omlouvám. Ležel tam a já se koukla ,co to je. Když mi došlo, že je to deník vrátila jsem to."

,, Tys ho nečetla?" Pokroutila hlavou.

,, Jen vypadla moje fotka. Taky jsem si všimla, že ho máš dlouho ,a že ho pořád používáš, ale zápisy jsem nečetla." Kývl jsem a trochu si oddechl. 

,, Dobře."

,, Ty mi věříš? A nebudeš naštvanej?"

,, Ne, taky bych se asi podíval, co to je. "

,, Fajn a ta fotka... Kdy si to fotil?"

,, Ten víkend, co jsme tady měli tu soukromou párty."

,, Aha. A to mě jako fotíš často, když spím?" Zasmál jsem se,

,, Občas."

,, Dobře, alespoň si teď nepřipadám divně."

,, Jak to?" Zasmála se.

,, Dělám to taky."

,, To jako fakt." Zamračil jsem se. 

,, Jo. Vždycky vypadáš tak klidně. A mladší. O hodně mladší. Škoda, že jsem tě nikdy nevyfotila, když ráno otevřeš oči. Vypadáš jako štěně." Zasmála se. Pokroutil jsem hlavou.

, Oba jsem psychouši, co?" 

,, To teda." Přisunula se ke mně a položila si na mě hlavu. Usmál jsem se. 

,, Těším se na ten koncert." Zašeptala.

,, To já taky." Vzhlédla ke mě a zamrkala. Pohledem jsem přešl k jejím rtům. Právě teď, když se takhle dívala. Měl jsem strašnou chuť ji políbit.

,, Harry?"

,, Hmm." Zamručel jsem. Zavřela krabici s pizzou, stále se na mě dívajíc.

,, Doháje tak už to kurva udělej." Zavrčela. Usmál jsem se a vrhl se na jejéí rty.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1400 slov... tadá... a to jsem myslela, že nepřidám. Tákže, příště nás čeká koncert..kdo se těší? Já ultramegamoc :33 ( a na Eda vážně jdu :P Je tu ještě někdo, kdo půjde na ten koncert 12.2.2015 v Karlíně?) Taky tam možná hodim nějaký to 13+ uvidíme :DD

Na straně máte písničku od Tori Kelly - All in my head...miluju jí a k týhle části se mi hodila :P

Koukejte si jí pustit.

No...já už se nebudu moc rozepisovat...

Věnováno....Bubny prosíím.... @BarunkaMouchov :D snad potěší :PP

Za votes a comments vás budu zbožňovat

Bye carrots :P

♥firefly♥