**Trošku jsem přeskočila :D**

LUCY

Je červenec, můj nejoblíbenější měsíc. Miluji ho nejvíc asi, protože je teplo, a když jsem chodila do školy, tak byly prázdniny.

Znovu pracuji v Turner design. Nemám výšku, ale nikomu to tam nevadilo. Žiji společně s Danielem a jsem nejšťastnější, ale dneska je den, který mi změní život, nebo jenom občanku a příjmení. Ano dneska je moje svatba.

8.července se Lucy Flores ve svých pětadvaceti letech vdává za stejně starého Daniela Parkra.

Je pět minut před zazvoněním mého budíku. Už jsme v hotelu, protože svatbu nemám v New Yorku, ale ve Francii. Vždy jsem ji tam chtěla a Daniel nebyl proti. Když jsem cestovala po světě, tak jsem tam našla úplně dokonalý zámek, ve kterém mám teď svatbu. Jsem natěšená jako malé dítě na Vánoce.

Dneska máme každý svůj pokoj, protože do mého se za hodinu nažene Emily, Am a Clara a upraví mě na krásnou nevěstu.

***

Po sprše jsem si na sebe vzala jen spodní prádlo a župan. Stejně se za chvíli budu převlékat. Je osm a holky by tu už měli být. Najednou někdo zaklepal na dveře.

„Ahoj, kde jsou?“ zeptala jsem se Am, která jediná stála za dveřmi.

„Ještě museli pro něco do obchodu, mám tě začít malovat a Clara tě pak učeše“ mrkla na mě a už se cpala do mého pokoje.

Am umí na obličeji vykouzlit úplné umělecké dílo, takže mě maluje ona. A ještě to mám zadarmo. A Clara mě češe, protože ona umí úplně všechno. Stačí, aby se koukla na návod, a účes zvládne hned. Byla by skvělá kadeřnice, ale její rodiče ji nutí pracovat jinde. Teda úplně nepracuje, ale…..

DANIEL

V deset hodin mi zazvonil budík. Nejsem zvyklý takhle brzy vstávat. Do práce chodím až na dvanáctou, takže nepotřebuji brzy ráno vstávat. Ano deset je pro mě brzy.

Nikdy jsem nevěřil, že tento den příjde. Nevěřil jsem, že bych mohl někdy potkat někoho, koho budu milovat, a kdo bude milovat mě.

FLASHBACK

„Chutnalo ti?“ zeptal jsem se ji potom, co číšník odnesl prázdné talíře z našeho stolu.

„Jop, ale proč jsme tu?“ zeptala se mě.

„Nemůžu tě jen tak někdy vytáhnout ven?“

„To někdy není zase tak často“ vyplázla na mě jazyk. Je to můj blázínek.

***

Přišli jsme domů a já se jí vrhnul na rty. Miluji její rty. Miluji ji celou. Došli jsme do ložnice a já ji položil do postele. Začala mě dravěji líbat a já ji to oplácel. Sundal jsem jí její modré šaty, které jí sahaly do půli stehen. V těch šatech vypadala dokonale, ale bez nich ještě líp. Ona mi začala sundávat tričko a pak rovnou i kalhoty s boxerkama. Já ji sundal spodní prádlo a hned do ní vnikl. Byl jsem nadržený.

Našimi vzdechy jsme zaplnili celou místnost. Bylo neuvěřitelné, co se mnou ta holka dokázala.

Když jsme se oba udělali a vydýchali se, našel jsem své kalhoty a vytáhl z nich to nejdůležitější. Malou krabičku.

Klekl jsem si před ni, ona si stoupla z postele a hleděla na mě s očekáváním v očích. „Lucy Flores, vezmeš si mě?“ řekl jsem a otevřel krabičku, kde byl zlatý prstýnek s malým kamínkem uprostřed. V jejích očích jsem najednou uviděl slzy, ale také jiskřičky radosti.

„Ano“ vykřikla a objala mě. Byl jsem nadšený, že bude moje, že bude mít mé příjmení, a že spolu budeme do konce.

Jenže to se může zdát delší, než zo vypadá. Ozval se hlas v hlavě, ale já ho úspěšně ignotoval.

Ale museli jsme vypadat komicky. (Představte si dva nahý lidi, jak se objímají v ložnici).

***

Usmál jsem se při vzpomínce na tento den. Ten den jsem byl nervózní. Nebyl jsem si jist, že mi řekne ano, ale jsem rád, že jsem se ten den zeptal, kdybych se nezeptal, tak dneska nejsme tady.

LUCY

Mám na sobě dlouhé bílé šaty, bílé lodičky. Vlasy mám dané dozadu a svázané velkou mašlí, make-up už mám též hotový, stihli jsme to o půl hodiny dřív, než jsme počítali. (obrázek na boku!!)

„Děkuju“ objala jsem všechny tři a ony mi objetí opětovali.

Můj svědek je samozřejmě moje sestra a za družičky mi jde Am s Clarou.

Daniel má za svědka Matta. Nikdy bych neřekla, že se ti dva tak spřátelí, ale nevadí mi to. Jsem za to spíš ráda.

DANIEL

Stojím před oltářem. Za mnou sedí spoustu lidí, jsou to jen naši přátelé a její rodina. Jsem nervózní. Začne hrát hudba a všichni se se stoupnutím otočí. Spatřím ji. Na obličeji ji hraje její úžasný a neodolatelný úsměv. Má na sobě dokonalé bílé šaty, které jí sluší. Vypadá dokonale. A za chvíli bude jen moje. Při pohledu na ní se taky musím usmát. Navážeme spolu oční kontakt a ani jeden z nás neuhýbá. Vedle ní jde Toby a za ní Am s Clarou. Ale já se soustředím pouze na ni. Ona je střed mého vesmíru. Ona je celý můj svět.

LUCY

Dívali jsme se do očí a ani jeden z nás neuhýbal, dokud jsem nedošla před dva chody, které jsem musela vyjít, abych se dostala k němu. Chytla jsem si šaty, abych neupadla a vyšla schody. Otočila jsem se bokem k lidem a předem k němu. Na sobě měl černý oblek a bílou košili s bílým motýlkem. Vypadal úžasně a já byla ráda, že si beru právě jeho. Nikdy jsem si nedokázala představit tuhle chvíli s Patrickem. Nedokázala jsem si představit, že by pro mě Daniel nepřijel a o ruku mě požádal Patrick. Rychle jsem ho vyhnala ze svý hlavy, protože mi můj velký den nezkazí.

„Vypadáš dokonale“ řekl mi a já zčervenala. Chodíme spolu čtyři roky a já se vždy při takové příležitosti červenám. Nechci, aby tomu tak bylo, ale jemu se to líbí.

Děkovně jsem se na něho usmála.

„Táži se vás, Danieli Parkere, berete si zde přítomnou slečnu Lucy Flores za svoji manželku dobrovolně a s láskou?“ zeptal se starosta, když domluvil o lásce (BTW snad víte, co myslím :))

„Ano“ odpověděl Daniel a ze mě opadla nervozita. Už nemůže říct ne.

„Táži se tedy vás, slečno Lucy Flores, berete si zde přítomného pana Daniela Parkera za svého manžela dobrovolně a s láskou?“ zeptala se teď mě. Podívala jsem se Danielovi do očí.

„Ano“ řekla jsem a ještě více roztáhla svůj úsměv tedy jestli to šlo.

„Vyměňte si prstýnky“ prohlásil oddávající.

Každý jsme vzali do ruky jeden prstýnek a navlékli ho tomu druhému.

„A nyní můžete políbit nevěstu“ řekl a Daniel na nic nečekal a vrhl se mi na rty. Samozřejmě jsem spolupracovala a odtrhli jsme se od sebe, až když nám došel kyslík.

Dnešní den je prostě nejlepší. Jen mi tu někdo chybí. Chybí mi tu táta. Ale ani to mi nemůže zkazit mou nadšenou náladu. Jsem ta nejšťastnější osoba na světě. Právě teď a právě tady. Zase bych zastavila čas.

Když jsme se od sebe odtrhli, všichni začali tleskat a my šli zpátky uličkou ven. Na zámecké zahradě už nás čekalo občerstvení a kapela.

AM/EMILY

Jsem za ni tak šťastná, přeji jim to a doufám, že jim to vydrží, ona si zaslouží mít štěstí. Zažila spoustu věcí, které nikdo nechce, ale ona vše zvládla a teď tu stojí celá šťastná. Rozdává všem radost. Chtěla bych být stejně silná jako ona.

______________________________________________

Hi guys :33

Doufám, že se část líbila :33

Budu ráda za každou hvězdičku a koment :))

Názor na Daniela a Lucy? Vydrží to?

A tohle byl poslední díl :)) Ještě dneska večer přidám epilog, abyste věděli, jak to skončilo :))