LUCY

„Potřebuji s tebou mluvit, jen se převléknu“ usmála jsem se na Matta a odešla do pokoje. Oblékla jsem si první tričko, na které jsem narazila a černé legíny. Vyšla jsem zpátky na chodbu, a když si mě Matt všiml, koukal na mě jak na mimozemšťana.

„To jsi ty“ usmál se na mě.

„To jsem já kdo?“ zasmála jsem se, protože jsem situaci absolutně nechápala.

MATT

„Máš moje tričko“ ukázal jsem prstem na tričko, který mi vzala doteď pro mě neznámá osoba. Neznámá osoba, na kterou myslívám dost často. A teď, když se ještě spojila s osobou, kterou chci, je vše dokonalý.

„Jop, no vidíš, ty sis vzpomněl, že jsi se mnou spal, ale ty jsi šikovný“ řekla ironicky celou větu a ještě k tomu ironicky zatleskala. Sakra, mě nedošlo, že by mohla být naštvaná proto, že si ji nepamatuji.

„A o čem jsi chtěla mluvit?“ zeptal jsem se jí, abych změnil téma.

„Co jsi udělal Emily?“ zeptala se na rovinu.

„Já nic!“ zvedl jsem ruce v obraném gestu. Podezřívavě se na mě podívala, ale už nic neříkala, naštěstí. Neměl jsem chuť říct ji vše, co se dnes přihodilo. Sám jsem z toho byl zmatený.

„Já bych s tebou taky chtěl mluvit“ nakonec jsem ze sebe dostal.

„Jop a o čem? Chceš vrátit tričko?“ zákeřně se na mě podívala a já se na chvíli zarazil.

„Já, ne, klidně si ho nech, stejně ti sluší víc, než mě, ale nepůjdeme do tvého pokoje?“ rovnou se rozešla a zapadla do nějakých dveří, já hned za ní.

Když za náma zavřela dveře, objal jsem ji a zvedl její obličej tak, že se mi musela dívat do očí, chtěl jsem jí to říct do očí.

„Miluju tě“ řekl jsem a hned na to ji políbil, ale ona nespolupracovala a odtáhla se ode mě.

„Co?“ vykřikla.

„No tak já půjdu!“

„Ne stůj!“ Udělala na mě kukuč, kterému se nedalo odolat. Nic jsem ale neřekl, jen jsem zastavil. „Myslel jsi to vážně?“ podívala se na mě, když nikdo nic dlouho neříkal.

„Smrtelně“ hrdě jsem se na ni usmál „Jsi dokonalá ve všech směrech a myslím na tebe pořád, nemůžu tě dostat z hlavy a moje srdce bije jen pro tebe.“

„V tom případě už nemá pro co bít“ podívala se na mě smrtelně vážně a já v tu ránu zamrzl. Do očí se mi hnaly slzy a já je úspěšně rozmrkal. Už vím, jak se cítila Emily, když jsem ji odmítnul, už vím, jak bolí to, když jsem odmítal všechny ostatní.

Nechápu, jak jsem se jim dřív mohl smát. Nechápu, jak jsem mohl být tak necitelný. Tohle je karma. Pomocí ní mi vrací všechno, co jsem kdy způsobil všem holkám.

Odmítnutí bolí víc, než rána do srdce. Teď jsem si přál dostat nožem do srdce, ale ne, já jsem tu zůstal stát s rozmazaným viděním a holkou, která mi to zranění způsobila, naproti mně. Však i ráno poté, co jsme se spolu vyspali, mi řekla „Jsem holka na jednu noc“ proč jsem to prostě neakceptoval? Měl jsem hned, jakmile jsem věděl, kdo to je, tušit, že mi řekne ne. Může mít kohokoliv, ale já to nebudu. Protože jsem podle ní teď sráč.

„Mohl bys prosím odejít?“ zeptala se mě s úsměvem na tváři. Ona má ještě radost z toho, co ze mě udělala.

Neměl jsem se ke slovu, prostě jsem odešel jako tělo bez duše. Neměl jsem náladu na nic kromě spaní.

Vždycky jsem si myslel, že víc než ona mě už nikdy nikdo nezraní, ale spletl jsem se, Lucy to dokázala. Lucy dokázala, že Anet byla jen slabé sousto na to, co mě čekalo.

Nemám chuť ani s nikým jebat. K čemu to je? Všechny jsou stejné, všechny jsou bezcitné mrchy.

Nejvíc, ale bylo ubíjející to, jak mě odkopla. Já se je vždy snažím odkopnout alespoň trochu jemně, ale ona mi hned řekla „Už nemá pro co bít“ ale měla pravdu. Nemá pro co bít, protože vše, co chci je ona.

__________________________________________

Další část, vím, že po dlouhě době, ale teď budu přidávat častěji :33

Snad se část líbila :))

Budu ráda za káždou hvězdičku a koment :3

Píšu to na mobilu, takže gif a song přidám později :33