,,To je moje žrádlo bastarde!" Vidíte to? První den v pasťáku a už mě chtějí okrást o potřebný přísun vitamínů a minerálů. ,,Zelená si vyskakuje," prohodil ten chudák k ostatním. Odfoukla jsem si pramen vlasů z obličeje a olízla si spodní ret. ,,Sorry hochu. Ale jak si to představuješ? Takové vyskakování?" Zeptala jsem se a postavila. ,,Asi nějak takhle!?" Vyskočila jsem a kopal ho pořádně do ksichtu. Zase jsem si odfoukla vlasy z obličeje. Jak se tam válel po zemi tak mi to nedalo a vyválela jsem mu ještě obličej v jídle. Na to jsem se zašklebila a odešla k mému doprovodu v uniformách se štítkem: Security. ,,Nazdar Kyle. Jak to jde chlape?" IKdyž jsem tu první den tak Kyla znám. Už v jiném sociálním zařízení byl můj hlídač. Potom mu dali lepší flek tady. A když jsem se sem dostala tak se schodou okolností stal i mým hlídačem. Jak romantické.
Všichni tady jsou hubení bastardi a já nejinak. Možná bych vám mohla povyprávět jak jsem se sem dostala.

Bylo jedno krásné letní odpoledne a já byla za školou. Pokuřovala jsem si a na jedno se předemnou zjevila učitelka matiky! Tak jo teď si vymýšlím. Našel mě polda. A jak to bývá chtěla jsem mu zdrhnout. Když mě, ale zahnal do slepé uličky ve které byla i hromada cihel, jednu jsem po něm hodila. Trefila ho přímo do hlavy a můj soud to neuznal jako sebeobranu. A jako neplnoletá teď už sedmnáctka jsem skončila v nejhorším pasťáku na světě.
Konec!

Kyle mě doprovodil až do mojí cely. Poděkovala jsem mu a lehla si na postel. Je deprimující koukat druhým rokem na ty samé sprosté malůvky. A teď si asi říkáte: Neříkala že je tu první den? Ano říkala. Jsem tu první den druhého roku. To to uteklo. Možná jsem vcelku normální. Jak nad tím přemýšlím jsem znepokojená. Co jsem si to myslela?
Už v páté třídě jsem vydloubala ptáčkovy oči. Chtěla jsem vědět jak poletí. Neletěl.
Tak si ležím ve své cele, když se ozve zvonek. Zase si stoupnu a čekám. Zvonek oznamuje že se jdeme proběhnout. Znamená to že nás hodí na udupanou hlínu a můžeme si dělat co chceme.
Kyle odemkl a otevřel. ,,Bad!"
Zařvala jsem. ,,Cože!?" Byla jeho reakce na 'Bad'. ,,Ale nic. Tak jdem," vyzvala jsem ho a vylezla. Dovedl mě na hlavní čáru, kde se všichni schromažďujem. Vlastně tu není co dělat. V davu jsem našla mojí jedinnou podporu. ,,Jenny!" Zařvala jsem na ní a ona ihned přiběhla a stoupla si vedle mě. ,,Ahoj Skelet! To je doba co?" Skelet je moje nepravé jméno. Všem ho říkám aby mě nechali napokoji. Na druhé straně vedle mě stál nejhezčí kluk z týhle díry. ,,Ahoj Skelet," začal konzervaci. ,,Chcípni." Odvětila jsem s grácií slona. ,,Jen jsem se chtěl-" ,,Milý Johne. Vím že jsem tu z těch feťaček nejhezčí, ale hnusíš se mi a pan Queens už jde," někdo chuligánům musí srazit ego. ,,Ne, O to nešlo Skelet. Chtěl jsem se zeptat jestli mi dohodíš svou kamarádku Jenny. Je moc roztomilá," hladově se na ní kouknul. ,,Takže zelenovlasou dívku s leteckými brýlemi na hlavě nechce ani perverzní opice. Už se nedivím že jsi tu za znásilňování dívek," koutkem oka jsem ho pozorovala. ,,Neboj, i na tebe jednou dojde. A až se to stane tak si tě pěkně vychutnám. A ty mi podlehneš," ujišťoval mě a zvyšoval si ego. ,,Ale prosím tě. Buďto ti rozflákám ciferník a nebo se tvůj pták do mě ani nevejde jak je napuchlej." Před námi se ozvalo odkašlání. ,,Mohli byste utnout vaši konverzaci o hodinách a ptactvu?" Zeptal se Queens. ,,Jistě pane. Až si mi přestane vyhrožovat znásilněním." Hrála jsem ublíženou a poté se zašklebila na Johna. ,,Slečno, vy také vyhrožujete zabitím." Konstatoval Queens. ,,Ale já jim to neříkám veřejně," upřela jsem na něj své šedivé oči. On si povzdychl a nechal nás být.
,,Takže dětska! Z normálního světa vám sem poslali novou hračku-" ,,Důkaz tohi že nemáte děti když o nich mluvíte jako o hračkách." Vložila jsem se do toho. ,,Johansová! Nedivím se že z vás váš učitel matematiky zešílel!" Vyčetl mi Queens. Vyplázla jsem jazyk. ,,A dost! Na trest! A potom rovnou do cely ve které budete mít nováčka jako spolubydlícího," pronesl dost naštvaně.
Kyle mě vzal za rameno a od Queense si vzal složku prohřešků. Teatrálně jsem se otočila a poslala na všehny vzdušnou pusu. A na Johna mrkla. Za dveřmi si Kyle povzdechl. Poslední dobou mě bral na tresty čím dál víc. Asi mu to rvalo srdce. ,,Ale copak se děje?" Zeptala jsem se ho a položila mu kostnatou ruku na rameno. ,,Zase tě to bude bolet." Skuhral ,,Ale no tak. Ještě nikdy to nebolelo." Uklidnila jsem ho. Pousmál se a dal mi pusu na čelo. U velkých dveří mi dal složku a poslal mě dovnitř.
Uvnitř za stolem seděla starší dáma s načuřeným kukučem. ,,Zase, Skelet!?" Zeptala se a já přikývla. ,,Kvůli tobě mám pořád nové tresty. Kdysi stačilo mytí oken a praní veškerého prádla. A teď už nevým co s tebou. Dej mi hlášení." Podala jsem jí ten papír a čekala. ,,Proč pana Queense tak provokuješ. Co z toho máš?" Pokrčila jsem rameny. ,,Tvůj trest bude. . . . odvikačka na tři hodiny." Pronesla rázně. ,,Já si nemám na co odvikat. Co třeba napsat slohovou práci o tom co mám z naštvání Queense?" Chvíli přemýšlela a svolila. Vzala jsem si papír a tužku a měla to šmahem hotové. Tuhle věc jsem si přomýšlela od posledního trestu kvůli Queensovi.
Ten byl včera. ,,A jestli vás to neruší: dneska jsem tu druhý rok! Mohla bych za Fredem a říct mu to?" Kývla, sepsala mi papír o dovolení a do mé složky něco načmárala. Já s papírem vystřelili na chodbu za Kylem a podala mu ho. Vzal mě za Fredem kde počkal před dveřmi. Fred je palič mrtvol. Když tu někdo umře tak ho zpopelní právě Fred. ,,Nazdar chlape! Jak to jde?" Zeptala jsem se ho. ,,Ale jo. O co jde Skelet?" Asi měl naspěch. ,,Chtěla jsem ti říct že jsem tu dneska druhý rok!"