,,Přivítejte prosím náležitý potleskem generála Waltera Johanse. Velitele čtvrté jednotky této armády a mého strýce."

**

Všichni se na mě koukali jak na blázna. ,,Skvěle Skelet uvaděč by se mi hodil." Mrskla jsem po něm naštvanej pohled. ,,On je co!?" Přerušil náš Thorn. ,,Můj strýc jinak řečeno bratr mého otce." Mluvila jsem na něj jak na retardovanýho. ,,Je mi zima a leze na mě rýmička. Nemáte tu oblečení?" Zeptala jsem se drze. ,,Ale jistě. V tričku od mé ženy ti musí být zima. Jděte za ní jistě vás ráda uvidí." Zatla jsem zuby a pěsti až se mi na krku zatli svaly. ,,Joy je tu taky?" Přikývl s povaveným výrazem. Liam mě chytl za zápěstí a už to mašíroval pryč. Ve stanu- který vypadal naprosto stejně jako všechny ostatní- seděla žena, čili moje teta Joy.
,,Ska-!" ,,Skelet!" Opravila jsem ji hned. ,,Oh Skelet!! Maria měla strach že se ti něco stalo!!" Hryzla jsem se do rtu. Mamince jsem ublížit nechtěla. ,,To je mi líto. A Robert?" Dodala jsem jedovatě. Joy se zatvářila zmateně. ,,Nic neříkal." Stoupla si a objala mě kolem ramen. Prokroutila jsem oči ,,To mi mohlo být jasné. Ehm... Teto Joy tohle jsou: River, jeho dvojče William, Frank, Jason, Thorn a roztomilej Liam." Liam se trochu ošil a přešlápl z nohy na nohu. ,,Vlastně se jmenuji: Li Am-Hong. Ale zůstaň u Liama." Vykulila jsem oči jak mrkací panna. ,,Ty jsi číňan!? Nevypadáš na to." Podíval se jakoby to neslyšel poprvé. ,,Ne." Urychleně mě ujišťoval. ,,Můj praděda byl číňan." ,,Aha" reagovala jsem prostě. Asi ho to trochu zarazilo že to více nerozebírám. Zhluboka jsem se nadechla a taktéž vydechla. Skočila jsem Joy okolo krku. Ona mě taky objala a ukázala na postel a potom si dala prst před pusu. Vtom mi to došlo. Radostně jsem tam doskákala a koukala na spící miminko. ,,Jak se jmenuje?" Zeptala jsme se okamžitě. ,,Ještě nemá jméno. Walter to tak chtěl podle vaší rodinné tradice." Ta tradice mi přišla zbytečná. I já podle ní dostala jméno. ,,To je tvůj mimibratranec?" Zeptal se Thorn. Kývla jsem na souhlas a uvědomila Joy o tom co my všichni jsme a že i já už jsem 'jiná' a že potřebujeme jiný oblečení,  prostě něco jinýho než pyžama. Zasmála se a po klucích ze skříně hodila spoustu kalhot a triček. ,,A ty pojď má milá. Tobě dám něco jiného." Šla jsem s ní okolo těch naprosto totožných stanů. Joy je baculatá paní s milým úsměvem. Teď když už má dítě nebude si svou nevyužitou mateřskou lásku vybíjet na mě.
,,Tak miláčku. Tady máš nějaké oblečení a támhle máš celu. Je pro tebe a tu druhou ženu." No super budu v cele s Anyou. ,,Super. A nemohla bych třeba každou neděli chodit za klukama?" Joy se zatlemila. ,,Oni mají celu hned vedle." Poté na mě spiklenecky mrkla.

O tři dny později
Vlastně ani nevím jestli to byly opravdu tři dny. Možná to byl týden a nebo jen hodina. Ale nehorázně jsem se nudila. Anya buďto spala nebo uklízela a někdy si povídala se strážný vojákem. Strýc Walter je generál v armádě, ale co vím teď by měl být někde na Balkánském poloostrově, tak co dělá v Ameri- sakra! To my nejsme v Americe, ale na Balkánu.
Mou vnitřní hlubokou debatu přerušilo otevření mříží. Vzhlédla jsem k osobě, která byla zase jen voják. ,,Ehm.... Okamžitě se mnou půjdete na rozkaz generála Johanse!" Hlas i ruce se mu klepali. Zvedla jsem se a šla k němu. ,,Já tě nesežeru. Jediný co bych ti mohla udělat je alergická reakce na kočičí chlupy." Uklidnila jsem ho. K mému podivu Anya už stálá venku.
Voják nás zavedl do velkého stanu ve kterém už stáli kluci v řadě a živě debatovali. Okolo nich byl kruh chlapů se střelnými zbraněmi. Vyrazila jsem a skočila Riverovi okolo krku a pozdravila partu: ,,Ahoj kluci!" Pozdravil na oplátku a pokračovali v debatě: ,,...Je hloupost aby se tam dostali. Levitace byla přece prokázaná za blbost." Trochu mi to vrtalo hlavou než mi došlo že debatují o poslední vysílané epizodě Pokémonů. ,,A elektrická myš ti přijde normálnější než levitace?" Skočila jsem jim do toho a nasadila jim brouka do hlavy.
,,Tak dost zrůdky!" Ozval se Jacob vedle Waltera. Zazubila jsem se a něj a sedla si na zem. ,,Je tu jeden přírůstek do vaší společnosti: Kyle." Dopředu strčil kluka s mrtvýma zelenýma očima a zrzavýma rovnýma vlasama. Bledá pleť obsypaná pohání vypadala velcí zvláštně. Letmo se po nás podíval a podal Frankovy ruku. ,,Jsem Kyle. Těší mě." Koukal na něj prázdnýma očima a nesundával ruku dolů. Frank mu ji tedy podal a zase svěsil. ,,Na srdcerivné seznámení bude čas potom. A teď pojďte ukážu vám náš cíl." Spustili promítačku na které se objevil obrázek shromáždění okolo nějakého hradu. Tolik lidí na jednom místě jsem v životě neviděla. ,,Co to je?" Zeptal se William. ,,Dobrá otázka. To je hlavní tábor protilehlé strany." Nikdo na to nic neřekl. ,,Ty budete muset zabít." Odřekl svou myšlenku Walter. Vedle mě se River zachvěl. ,,Zavřete je. Potom jim to osvětlím." A už nás zase vedli pryč. Nechapu proč nás teda volali. Skoro jsem se proklínala že budu zase spát s Anyou. K mému plnému štěstí mě i Anyu zavřeli ke klukům. Větší klec jsem viděla už jen v zoo. Ten Kyle tam seděl v rohu a zíral okolo sebe těma mrtvolnýma očima.
Všichni jsme se posadili naproti němu do půlkruhu a čekali co udělá. Přejížděl nás pohledem a pak ho zastavil na mě. Zíral na mě snad minutu a pak ze sebe vypravil: ,,Skelet?" Nastražil jsem uši. ,,Ty ho znáš?" Staral se ihned Thorn a já vrtěla hlavou. Liam a jeho citlivý sluch se jali vysvětlovat. ,,To byla spíše otázka. Ptal se na podivnost jejího jména." Nikdo to ho však neposlouchal. Mluvil tak potichu že ho bylo těžko slyšet. ,,Ehm... Jo jmenuji se Skelet." Odpověděla jsem nejistě a čekala na jeho reakci. Pořád zíral a nevypadalo to že by toho chtěl nechat. Najednou se v obrovské křeči sesunul k zem a přikryl si rukama uši. Říkal nesmysly a házel rukama. ,,Oni už jdou! Neslyšíš je? Zemřeme jako ostatní!" Liam nastražil uši ale ani on nic neslyšel. Kyle se najednou uklidnil a posadil se. ,,Co se stalo?" Zeptal se jako by byl mimo duchem. ,,Co se stalo s ostatními?"
,,Oni... oni je zabili. Nemají slytování. Mají hlad a musí jíst! Už jdou!" První otázka aby se uklidnil a on začne magořit. ,,Jenom klid." Domlouvala jsem mu. ,,Kdo jsou oni?" Úplně se zastavil v pohybu a nečekaně mě chytil rukama za hlavu a strhl jí k sobě. Potom mi zašeptal tu děsivou pravdu: ,,Neúspěšné experimenty, přece." Vytrhla jsem se mu z držení a odklopýtala o několik kroků dál. Začal se tam mlátit na zemi. A rozhazovat rukama jak šílený. Zvedl se a zaútočil na Liama. Co bych to byla za ženu, kdybych ho nechránila. Zatmělo se mi před očima a cosi se přeplo.  Vyrazila jsem vrhla se na tu zuřící bestii. Aniž bych si cokoli uvědomila prokousla jsem mu hrdlo a začala jíst jeho maso. Když byl ten náhlý nával adrenalinu a zuřivosti pryč uvědomila jsem si co dělám. Odskočil jsem a vrazila si prsty do krku. V okamžení jsem se pozvracela vedle. ,,Já se moc omlouvám. Já to tak nechtěla. Ono.... to samo... já." Rozplakal jsem se a zírala na to co jsem chudáku Kyleovy provedla. Přišel ke mě Liam a objal mě. ,,Díky. A netrap se. Bylo by to my nebo on." Vzlykla jsem. ,,Ale, mě není líto jeho. Mě je ohavné že jste to vyděli." Cítila jsem železnou pachuť krve v ústech. Co bylo horší, že mi to chutnalo.
,,Kéž je ti zem lehká." Zamumlal jsem a otřela si oči. Toto není první a jistě ani poslední smrt mou rukou v mém životě.