Nyan
Náraz
Chvíli nic
Náraz
Co se to děje?
Náraz
To mi dali do pokoje naštvanýho nosorožce nebo co? To by mě po tom překvápku se lvem ani neprekvapilo.
Náraz
Otevřela jsem oči a nic jsem neviděla. Naprosto nic což znamená že tu není ani trocha světla. Sedla jsem si a uvědomila si že podlaha podemnou se natřásá a jak padám tak narážím. Cítila jsem čoud jako na silnicích, vrčení motoru, projíždějící auta..... Panenko skákavá!! My jme v autě! ,,Spíte?" Zeptala jsem se nahlas do prostoru. Typovala jsem že tu jsou. Cítila jsem je a navíc mi čísi noha poskakovala na klíně. ,,Co je to ta mučící nástroj!? Takový hluk jsem zažil naposledy, když jsem byl na návštěvě mé tety která má šest hyperaktivních dětí a tři psy. A ještě papouška." Ozval se Liam ospale. ,,Liame! Tak to nevim." Odpověděla jsem mu a vzala nohu na mém klíně. ,,Kdopak to asi je?" Zeptala jsem se pro sebe a zakousla se do lýtka. Ozvalo se šílené zavřísknutí. River řval jak posedlý: ,,Kdo mě sakra kouše do nohy!!" Vtom se ozvala rána a William ho káral: ,,Nech mě spát. Je to tu uklidňující a dá se tu skvěle spát." Zívl a asi si zas lehnul. ,,Jasone! Kde jsi!?" Na rameni mi přistála ruka. Vyjekla jsem a vyskočila, vtom se auto otřáslo a já spadla na zadek na něčí břicho. ,,Ugh!!" Vyrazila ze sebe osoba. Byl to Frank a svíjíc se příšernou bolestí. ,,Promiň to to auto." Omluvila jsem se. Auto se zastavilo. ,,Chci ven!!" Zařvala jsem a dupla. ,,Klid dračice. Nechcem aby se nám to tu rozpadlo." Povzdychl si Frank. ,,Jasone! Vidíš něco?" Nic se neozvalo. ,,Proč musí být zrovna on němej!" Postěžovala jsem si a záhy mě to rozesmálo. Gebila jsem se dokud mě rozjíždějící se auto nehodilo na spícího Willa. ,,Co sakra!!" Zařval. ,,Sorry." Omluvila jsem se. Popravdě jsem z těch týpků nesvá. Vypadají přátelsky, ale kdo ví co se jim skrývá pod maskou přátelství. Uslyšela jsem i Thornův tlumený smích.
Auto už zase zastavilo. ,,Může mi někdo říct, proč mám já takovou smůlu? Měla jsem čupr život v pasťáku!" Postěžovala jsem si nahlas.
Za mími zády se otevřely dveře a to světlo mě oslepilo. Kterej debil? Potom jsem ho zahlédla. Bělovlasý démon s ledovýma očima a i tak nicneříkajícím pohledmem. Poté zatrilkoval: ,,Jak jste se ty čtyři dny prospali?"
Trefil mě šok. Čtyři dny? To je moc! ,,Ale momentálně jsme už na místě." Pokračoval jakoby sežral dvě kila cukru a zapil to karamelem. Odkudsi se za námi objevila stráž a vyvedla nás ven. Teď když jsem viděla kluky bylo to k popukání. Světle hnědovlasý Jason jen ve slipech a bílém tílku, River v boxerkách, Will a Frank v černých teplácích a byla jim vidět super valcha (Ikdyz dle dílčího názoru jí má Frank lepší jak Will), Liam měl celý šedý pyžámko s hlavami ledních medvědů a bylo mu větší a byl naprosto k sežrání. A pak samozřejmě já, moje zebra s radou na čištění zubů a bílé kalhotky vepředu s obličejem pandy. ,,Všichni v pyžamech. A Liam vypadá nejlíp!" Načež se na mě Thorn podíval a předváděl šíp v srdci a umrtí. Praštil jsem ho do ramene. Jako jediný měl jak vytahaný triko tak i vytahaný tepláky a vypadal jak vekslák (tj. bezdomovec).
,,Uznej že je roztomiloučkej v pyžámku s medvídkama." Zase se zasmál. ,,Abys věděla tak kdysi nosil černý s kapsičkou. Potom jsem mu ho zoztrhal a Queens mu nehodlal dát jiný než roztomilý." Pokývala jsem zamyšleně hlavou a dala se spolu s ostatními do zdravotnické procházky. Všude okolo stáli chlápek se zbraněmi a vepředu kráčel Jake. ,,Zastavte." Řekl klidně a všichni se zastavili. My tam stáli polonahý bez bot a tvářili se že jsme spolkli svý vlastní smradlavý ponožky. ,,O co se jedná?" Zeptal se Will pořád ospale. Před námi se ten zástup rozestoupil a přicházel chlap jak hora, ale hezká vypracovaná hora se svalama jak mlýnský kameny.
Jacob mu podal s hraným úsměvem ruku. ,,Generále Johansi. Jsem rád že vás vidím." Uvítal ho. Polil mě studený pot a vyscho mi v puse. Až teď jsem se koukala do obličeje toho generála a najednou byly jeho svaly jako scvrklý gumový bonbónky a byl to spíš chlap jako kopeček. Takovej tiťernej svah. ,,Skelet, děje se něco?" Zeptal se Liam. Nasadila jsem úsměv a zářivě se usmála. ,,Ó ne! Skelet je na tom bídně! Chytací jednotka nástup!" Zařval Thorn na ostatní. ,,To je dobrý. Přeci nespadnu na prdel z mého sexy úsměvu." Povytahl obočí a ušklíbl se. ,,Tak dobrý. Pořád je škodolibá!" Odvolal mojí chytací gardu. Ačkoliv jsem o ní doteď nevěděla. ,,Být vámi nedělám kravinky." Ozval se jeden voják a mířil na mě svou střelnou zbraní. Založila jsem si ruce na hrudi a povíšeně se na ně koukala. Potom jsem udělala výpad dopředu a řekla: ,,Ha!" Všichni předemnou o krok couvli. Zašklebila jsem se a zasmála jako kočka šklíba. Kluci se tlemil taky a dost hlasitě. ,,Co se ti děje?" Zeptal se kdosi." ,,Ale nic jen-" otočila jsem se a hlasitě polkla. ,,...Jen tu.... děsíme? Ehm.... vojáky a odstřelovače?" Vykoktala jsem a přitom se chtěla propadnout. Stál tam ten generál a zíral na na nás a především na mě. ,,Pane Queensi. Vy jste se překonal! Vyrobit dívčí experiment muselo být složité!!" Chválil toho doktůrka. ,,Ale jděte. Šlo hlavně o výběr materiálu a vhodné genetické změny." Šklebil se Jacob a vyprávěl o to jako o receptu na dvoubarevnou bábovku. Tím mě dost naštvali ,,Ehm... já jsem tu taky. Laskavě o mě nemluvě jako o věci, která se náhodou povedla." Jacob po mě střelil varovným pohledem. Generál se jenom zasmál a položil mi na hlavu ruku těžkou jako kámen. ,,Být tebou děvče volím lépe slova. Příště bych ti nemusel jen dát ruku na hlavu. Nasupila jsem se jak jen to mám v povaze. ,,Ztichni špeku přerostlej! Přes svaly jsi přestal používat mozek!? Ani Robert by malý holce nevyhrožoval smrtí! Zvlášť po tom co mě támhleten bílej magor proměnil v kočičí zrůdu s mindrákama! Tak dej laskavě pryč tu hnátu nebo ti jí spřelámu!!" Čekala jsem ránu. Nebo že m zastřelen. Trochu zaraženě sundal ruku z moj hlavy a zašklebil se. ,,A já myslel že tě Maria vychovává jako dámu." Odfoukla jsem si vlasy a zvedla hlavu abych se mu mohla dívat do očí. ,,Snažila se." Všichni na nás koukali jak na kočku a psa. Tak nějak jsem pořád čekala že mě rozdrtí na kaši.
,,Skelet? Kdo to je?" Přerušil naše zírání River. Teatrálně jsem se uklonila a spustila: ,,Přivítejte prosím náležitý potleskem generála Waltera Johanse. Velitele čtvrté jednotky této armády a mého strýce."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top