Morally grey postavy

Samozřejmě máme naše milované záporáky, ale ráda bych viděla víc postav, u který to rozdělení na dobrý/špatný není tak jasné. Morally grey postavy nejsou dobráci, jelikož dělají spoustu špatných věcí, ale zároveň je nemůžete nazvat záporáky, jelikož například pomáhají hlavnímu hrdinovi. A potom existují třeba i anti-hero postavy, které dělají špatné věci, aby dosáhly dobrého cíle atd.

Svět není černobílý a někdy musíte udělat něco špatného, abyste dosáhli svého cíle. Neskutečně mi vadí ty hlavní hrdinové, kteří hned podobné postavy odsuzují. Většinou dělají hroznou vědu z toho, že někdo řekl nějakou malou lež nebo navrhl, že ne všechno je růžový a možná budou muset někoho zabít.

Jako někdo, kdo teď píše o takových morally grey postavách, musím uznat, že mě to baví mnohem víc než psaní těch kladných. Můžete jim totiž dát takovou tu spicy jiskru, kterou mají záporáci, ale zároveň se nemusíte cítit špatně, že obdivujete masové vrahy a tak.

Takže jo, chci víc knih jako jsou Six of Crows.

Víc příběhů z vysokých škol

Tohle bude možná kvůli tomu, že jsem prostě přesně v tomhle věku, ale i když mě Young Adult knihy baví, ráda bych si přečetla knihy o starších postavách. Zároveň se ale nechci vrhat do Adult knih, jelikož přece jenom ještě nejsem v tom věku, kdy bych toužila číst o třicetiletých rozvedených matkách a jejich problémech nebo někom, kdo má krizi středního věku. Vysokoškolský život je skvělý zdroj inspirace. Obrovské večírky, nejrůznější aférky a podobně dávají mnohem větší smysl v tomto prostředí než na středních školách, jelikož, co vám budu říkat, kvůli tomu tu většina z nás je. Navíc tou dobou je všem už víc jak osmnáct, takže se nemusíte bát, že byste nezletilé nabádali k nějakým špatnostem. Středoškoláci se stále ještě vyvíjejí a můžou se často chovat dětinsky, přičemž lidé kolem dvaceti už možná trochu toho rozumu pochytili (možná je důležité slovo), ale potýkají se s problémy přechodu do dospělosti, s čímž přichází mnoho problémů.

Vím, že existuje New Adult, které je přesně o tom, ale přijde mi takových knih hrozně málo. A pokud nějaké jsou, je to tak hlavně proto, aby tam autoři mohli hodit podrobnější sexuální scény (ehm, Sarah J. Maas, ehm) anebo se o těch knihách tolik nemluví, takže o nich nikdo nemá tušení.

Podle mě by to dokonce i bylo realističtější, kdyby 20+ lidé vedli gangy nebo tak něco (v téhle době má plno lidí nějaký ten business, že jo). Stále jsou to ale mladí lidé a někdy by je člověk vzhledově nerozeznal od náctiletých, takže je autor může popisovat jako hrozně krásné, sexy atd. ale zároveň to nebude tak velký cringe, jako když se snaží šestnáctiletá holka vést armádu.

Samozřejmě, coming of age knihy jsou super a budou relevantní pro náctileté, jelikož se zabývají jejich problémy, ale přijde mi, že na vysokoškoláky nebo jednoduše dvacetileté lidi, se tak nějak zapomíná. Při tom mi přijde, že z našich životů by se daly tvořit skvělé příběhy.

Hrdinové, kteří jsou rádi za své nově nalezené schopnosti

Jak vypadá většina knih, když hlavní hrdina přijde na to, že má magické schopnosti? Celou dobu brečí, jak je nechce a že chce být normální. Ano, taky takové mám, ale prostě... copak mi neříkejte, že kdybyste jednoho dne přišli na to, že třeba ovládáte nějaký živel, že byste nebyli úplně nadšení? Jasně, většinou s tím pro postavy přijde i to, že musí zachránit svět, musí jít do války atd., ale ráda bych viděla postavu, která se do toho s nadšením okamžitě vrhne.

„Jsi doopravdy kouzelník, který ovládá živly a rád bych tě vzal do své země."

„Cože?"

„Chápu, že bude složité se s tím srovnat–"

„Jdeme! Kufry už mám sbalené..."

Je jasné, že pokud vás někdo najednou vytrhne z běžného života, budete šokovaní a budete si na to muset zvyknout. Ale aby hlavní hrdinka celou knihu brečela, že má super schopnosti, a ještě ke všemu ji nechce jen jeden, ale dokonce dva kluci... holka, tobě se nikdo nezavděčí, co?

A potom by se mi líbili hlavní hrdinové, kteří tyto schopnosti objeví a zjistí, že je ta moc láká. Hrdiny, kteří nemají problém zabíjet lidi a možná si to i celkem užívají a lidé se jich trochu bojí (nejsou to ale záporáci, jelikož vědí, jak se krotit). To se mi celkem líbilo u Aelin v Skleněném trůnu, pozdější Percy Jackson je celkem děsivý, když použije svoje schopnosti, nebo Aliny myšlenkové pochody v Shadow and Bone, kdy chce svou moc neustále zvyšovat.

Romantické dvojce, které se škádlí i po tom, co si vyznali lásku

Já nevím, ale je hrozně moc postav, které společně shippuju a vždy jsem byla nadšená, když se konečně dali dohromady. Jenže když se k sobě dali, většina z nich jako by najednou ztratila všechnu svou osobnost a byli hrozně meh. Clary a Jace byli třeba neskutečně nudní, když se dali dohromady a pardon, ale Rhysand v ACOTAR je potom hrozný simp a nedá se s ním vydržet.

Chci, aby se postavy škádlily, i když jsou spolu už nějakou dobu. Hlavně pokud se jedná o ty, kteří se nejdřív nenáviděli a potom zjistili, že k sobě něco cítí. Přece je jasné, že se i tak budete neustále pošťuchovat, ne? Chci prostě pořádně dynamické páry, které mě budou bavit.

....

Pokud máte doporučení na knihy, kde se něco z toho, co jsem vypsala, nachází, určitě dejte vědět. Můj TBR list je sice nekonečný, ale ráda si tam něco přihodím a třeba si to jednou přečtu.

Souhlasíte s některými body, co jsem napsala nebo máte své vlastní seznamy toho, co byste rádi viděli častěji?