Dalšího dne

Kdepak jen Jonghyun je? Je v pořádku? Přemístal neustále Ren, převaloval se z místa na místo a fetoval tmavovláskovu vůni. Nacházel se v jeho pokoji, kde dnes spal, protože nebyl ani skoro schopen chodit.

Den předtím dorazili rychle do podzemí a Jonghyun byl ihned svěřen do péče svého otce, staršího, kde zůstal. Ren o jeho stavu nevěděl prakticky nic, to nevěděl dokonce ani G-Dragon.

Minki se o něj neskutečně bál, celou noc nespal. Útěchou mu byl jen panlev, který se od něj nehnul ani na krok.

Jonghyun sice říkal, že to stvoření u sebe v pokoji nechce nikdy ani vidět, ale blonďáček doufal v to, že v takové situaci to platit nebude. Přeci by nechtěl, aby byl Ren sám, nebo ano? Měl pocit, že ne.

To ještě netušil, že za malou chvíli už sám nebude. Když se mu konečně málem podařilo usnout, v chodbě se ozval jakýsi podivný zvuk.

O pár vteřin později se rozletěly dveře a dovnitř místnosti se nahrnulo několik zvláštních stvoření. Vypadali jako lidé, akorát se zdáli být hezčí, přitažlivější a hlavně silnější. Každý by na nich mohl poznat, že jsou jiní. A pak tu byly ty oči - nebesky modrá kukadla, která vám viděla až do duše.

Ren vyděšeně vykníkl. ,,K-Kdo jste?" zeptal se a posunul se na posteli o kus dozadu. Ran na příchozí zavrčel.

Do velké místnosti těch nebezpečných nádher vešlo pět. Ten, který k Renovi předstoupil, byl výrazně odlišný od ostatních. Zatímco jejich oděvy byly prostší, ten jeho byl protkán zlatými nitkami a jako jediný ze všech měl plášť.

,,Upíři. A jdeme si pro tebe, Kime Jonghyune," promluvil ten hlavní z nich a udělal několik kroků směrem k posteli. Levter chtěl svou blondýnku chránit, ale jeden z upírů byl rychlejší. Jejich leaderovi nesmělo nic stát v cestě.

Shodil lvíčka z postele, až Ran bolestivě zakňučel. Ren polkl... Takže... Oni si přišli pro Hyunnieho? To jim nemůže dovolit. To znamená... Že mu zbývá jen jedno. Stát se Jonghyunem. Nasadil chladnou tvář, s níž se vůdci zadíval do očí. ,,Myslíš, že s vámi půjdu...?"

,,Donutíme tě. Ale zprvu... hodlám osobně ochutnat to, čemu se říká krev křížence." Upír roztáhl rty v úsměv, aby Ren mohl dost snadno vidět, jak mu povyrostly tesáky, s nimiž se hodlal do jeho krku zakousnout. Jeho nebesky modré oči získaly barvu námořnické modři, v níž se měl blonďáček utopit. Ren ani nepostřehl jak a byl svírán v upírově náruči.

Ren se v duchu strachem rozklepal, jeho vnitřní svět se ale na jeho zevnějšeku neprojevil. Odhodlaně upírovi hleděl do očí, zatímco se pokusil složit několik pečetí.

,,Nepokoušej se..." Upír jeho kouzlo jednoduše přerušil, rukou ukradl tu jeho a přiložil si ji na svou tvář. Jemně se pousmál. ,,A teď bud hodný kříženec a nech mě se napít... přeci nechceš, aby ti někdo z mých upírků vysál toho panlvíčka, že ne?"

Minki ztuhl, jeho oči se rozšířily strachem. To... Ne... Rannie! Tiše přikývl, nedopustí, aby jeho maličkému něco udělal.

Upír se tiše zasmál. ,,Hodný... začínáš se mi i docela líbit. Je to pěkně snadné oproti tomu, co říkali naši rodiče... že dostat se ke krvi křížence bude problém." Odstrčil Renovy vlásky, naklonil jeho hlavičku stranou a odhalil tak jeho bělostný krček. Polkl, měl opravdu žízeň. ,,Zkus se uvolnit... nebude to pak bolet," poradil mu ještě upír, než se k němu naklonil, otevřel ústa a něžně se zakousl tam, kde cítil proudící krev, svou drogu.

Přestože se snažil být jemný a ohleduplný, Ren málem bolestí vykřikl. Naštěstí si na poslední chvíli skousl ret a výkřik v sobě zadusil. Víčka pevně stiskl k sobě, snažíc se poslechnout upírovu radu.

Když upír poprvé ochutnal jeho krev, měl pocit, že mu celé tělo každým momentem exploduje. Tak nepopsatelně jemnou a svůdnou chuť v životě nepocítil. Tak tohle byla krev křížence... proto po ní upíři tak bláznili. Chtěl jí víc, mnohem víc. Úplně ignoroval to, že se dobrovolně mladšímu posadil na klín jen proto, aby měl lepší přístup.

Ren zvrátil hlavu dozadu. Neskutečně to bolelo, cítil se, jako by celé jeho tělo bylo v ohni. Zároveň se mu to ale jistým zvráceným způsobem líbilo. Naprosto přestal vnímat okolní svět, slyšel pouze své zběsile pulzující srdce. Z onoho stavu ho probralo až to, když se do místnosti nahrnuli G-Dragon s Minniem a zděšeně ztuhli na místě.

Pohled na to, jak Renovi někdo sedí na klíně, kouše ho do krku a on přitom vypadá ve tváři docela uvolněn, musel být šokující. Zbylí čtyři upíři je přímo hltali pohledem a doufali, že budou mít také možnost ochutnat. Jen jeden z nich si všiml toho, že nejsou v místnosti sami.

,,Pane..." oslovil právě onen upír jejich vůdce. ,,Máme společnost." Ti dva se mu vůbec nelíbili, zdáli se být nebezpeční. A oni rozhodně nemohli riskovat.

Leader zastavil své pití a lehce zavrčel, až rozvibroval mladíčkovo celé tělo. Od jeho krku se odtáhl a dlaní překryl poraněné místečko. ,,Tak je vyřiďte, ne? Pokud vám budou připadat chutní, jen je omračte a vemte si je..."

Když viděl, že jeho poddaní potřebují jakýsi prvotní impulz z jeho strany, povzdechl si a od Rena se odtáhl. Jednoho z mladších pověřil tím, aby zajistil, že jim tu 'Jonghyun' nevykrvácí. To ale netušil, co se stane, když se o kousek vzdálí. Onen upír byl mladý, nezkušený, krvi nedokázal odolat. Na Minkiho se doslova vrhl a dost brutálně se mu zakousl přesně do krční tepny.

Jen co to hlavní upír zpozoroval, vrhl se naopak on po něm. Chytil ho zezadu za hlavu a donutil ho od Rena se odtrhnout. Hlasem prosyceným hladem a vztekem křikl: ,,Nesahej na mého křížence!", načež s ním flákl o nejbližší zeď.

Tímhle ostaním dokázal, že se nemusí bát. Jeden z nich došel až k Minniemu, kterého omráčil, další dva mezi sebou uvěznili G-Dragona. Povalili ho na zem pod sebe, jeden z nich mu roztrhl tričko, druhý ho pro změnu začal zbavovat kalhot. Tenhle se jim vážně líbil, ideální hračka.

Minki se mezitím na posteli svíjel v bolestech, z očí mu tekly slzy a z rány se krev hrnula neskutečnou rychlostí.

,,Omlouvám se..." špitl leader upírů a tentokrát si přitáhl blonďáčka do objetí. Položil si jeho hlavu na své rameno a naklonil se k rankám. Krev v okolí slízl jazykem, vzápětí se do jeho tenké kůže znovu zakousl. Mimoděk mu přitlačil prsty do boků, jak s ním příval té dobroty zamával.

Ren úlevně vydechl. Tenhle upír... Byl zvlášťní. Jakmile se jeho tesáky zabořily do jeho krku, bolest jako mávnutím kouzelného proutku zmizela.

,,Hej, nechte mě, vy šmejdi!" klel G-Dragon, který zcela nahý ležel na zemi a sápali se po něm tři nadržení upíři.

,,Leader řekl, že si tě máme vzít, když chceme..." zahučel nejstarší z těch upírů, jemuž nemohlo být více jak dvacet pět let. Všichni byli neskutečně mladí. ,,A my chceme. Dáš mi ochutnat své krve, slaďouši?"

,,Leda tak ve snu, násosko," uchechtl se dlouhovlásek ironicky. On přece není žádná transfúze, aby si ho mohli dát k obědu?

,,Ale noták," praštil drobnou pěstí upírek do země a stále v oblečení se na něj vyhoupl na čtyři. ,,Nebuď hamoun, poděl se se mnou." Byl snad jeden z milionu upírů, kteří se z velké části chovali jako lidé. A ještě k tomu vypadal rozkošně - dlouhé vlasy stažené v culíku a plné rty. V jedné věci se podobal Renovi - vypadal jako dívka.

,,Hej, Rune, nepatlej se s ním tak " zavrčel jeden z jeho druhů, kterému už chyběly kalhoty.

,,Počkej, počkej, tohle není sranda. On nechce spolupracovat," stěžoval si na G-Dragona Run, onen hezký upírek, a uraženě našpulil rty. ,,Já chci jinýho! Ale když tenhle tak hezky voní..."

,,Tak ho nech bejt. Nemusíš mít jeho souhlas," zabrblal jeho mladší bratr, Ron. ,,Chováš se fakt jak holka. Si prostě kousni, ne?"

,,Zmlkni, Rone!" okřikl ho zbytek upírů.

,,Ale...! To tě nezajímá názor tvojí ledničky?" začal se s ním Run dohadovat. ,,Jde vidět, že jsi fakt bezcitný! To tě nikdo neučil způsobům jak stolovat? Nejdřív člověka hezky připravíš, samozřejmě s jeho souhlasem, a až pak se z něj napiješ..."

,,Hele, já jsem pořád tady!" ozval se G-Dragon. Nelíbilo se mu, že se spolu dohadují a jeho si nevšímají. Byl krapet dotčený.

,,Ticho buď, snažím se tu vyjednávat pro tvoje dobro," zasmál se trochu pobaveně Run a položil mu dlaň přes ústa. ,,Navíc jsi tady mezi třemi, tak by sis moc neměl otvírat hubu." Možná byl hezký, ale jinak to byl opravdu pěkný zmetek, když chtěl.

,,Tak fe... Uhmm... Nafij..." zamrmlal G-Dragon, věděl, že z tohohle už se nevykroutí. Proto to chtěl mít co nejrychleji za sebou.

,,Huh?" Run se na něj překvapeně ohlédl, konečně se nemusel dívat jen na svého bratra. V očích mu zablikaly hvězdičky. ,,Fakt můžu?" Tato nabídka ho popravdě překvapila, netušil, že se GD dá tak snadno. ,,Ale nejdřív mi řekni svoje jméno."

,,G-Dragon... Zachránce všech princezen, případně princů," představil se mu starší a hlavičku provokativně natočil na stranu. Pokud z něj má někdo pít, tak Run. Ten je alespoň hodný.

,,Hmm... ty mě normálně svádíš," škádlil ho svým melodickým hlasem Run a mlsně si olízl spodní ret. Pohledem stále sklouzával k onomu místečku, kam měl sto chutí se přisát. ,,Fakt... můžu?" Ještě nikdy předtím z člověka nepil, byl docela nervózní.

G-Dragom přikývl a zlým pohledem probodl Rona. ,,A jestli se mě ty chystáš znásilnit, počítej s tím, že budu kopat."

To Ronova bratra opravdu pobavilo. ,,Líbíš se mi," prozradil dlouhovláskovi. Rukama mu omotal tělo a zvedl ho do polosedu, protože se mu ta poloha více než zamlouvala. Poté mu naklonil hlavu stranou a rty jemně okusil jeho kůži. Tak moc hezky voněla, že měl pocit, že si toho člověka asi nechá. Dokonce si do něj zapomněl kousnout, spíš ho jen objímal a seděl mu na klíně, občas ho obdařil motýlím polibkem.

Popravdě, G-Dragonovi se to v koutku duše líbilo. A byl proto rád, že ho teď Minnie nevidí. Onen upír se mu docela líbil, byl i hezký a zároveň milý. Nebylo se čemu divit, že se poddal.

Nakonec se v Runovi přeci jen probudila jeho upíří část a on prokousl svými mladými zoubky jeho kůži. Bylo to poprvé, ochutnal lidskou krev přímo. Málem se jí zadusil, její chuť ho překvapila. Byla hustá a taková trochu drsná - nejspíš zkažená G-Dragonovým charakterem. Ale i tak chutnala výborně a on se po ní jako mládě mohl zbláznit.

GDho to opravdu celkem bolelo, ale nehodlal to dát najevo. Ukázal by tím slabost. Proto jen nečinně šeděl a nechával Runa, aby pil.

Run jen ochutnal a po chvilce se od něj z vlastního donucení odtáhl, jinak by ztratil sebekontrolu. Dlaní překryl jeho ránu a svěsil hlavu dolů, nechtěl toho člověka vyděsit svým vzhledem. Po rtech mu stále stékala trocha krve a jeho oči byly až magicky tmavé.

Dlouhovlásek vydechl, něco podobného ještě nezažil. Byl docela rád, že to má za sebou.

,,G-Dragone...?" zašeptal téměř neslyšně Run a trhavě se nadechl. Jeho oči se zvláštně blízkaly, ten zážitek s pitím mu úplně pomátl smysly. ,,Chutnáš... moc dobře. Chci ještě..."

Tímhle dlouhovláska vážně vyvedl z míry. Ten čekal, že už bude mít konečně klid. Tímhle mu Run kompletně narušil plány. Tiše si povzdechl a kývl, hlavu opět naklonil stranou.

Co ale nečekal, bylo, že Ron do svého bratra strčí a vlastně ho tím z GDho úplně shodí. Sám se mu pak bez oblečení vyhoupl na klín a ke stále krvácející rance se přitiskl rty. I on chtěl ochutnat, stejně jako jejich další společník.

Ten si k sobě přitáhl mladíkovu ruku a jazykem přejel po vnitřní straně jeho zápěstí jazykem. Následně se přesně do toho místečka zakousl.

,,H-hej!" okřikl je Run a naštvaně vycenil zuby. ,,On je můj! Najdte si jinýho, je jich tu dost... a neseď na něm bez oblečení, sakra, vypadá to divně! To já chci tak sedět!" zanaříkal. Bohužel měl tu smůlu, že je jeho bratr silnější a pokud z G-Dragona nebude chtít slézt, dolů ho nedostane.

,,Zmlkni, Rune," obořil se na něj bratr. ,,Já jsem ho viděl první," prohlásil sebejistotě, naklonil se k GDho krku a zakousl se.

,,Ale ani ses neřídil slušností! Takhle tě ten člověk mít rád nebude!" obořil se na něj Run a žďuchl do něj vlastním tělem. Rozhodl se, že G-Dragona ochrání, protože se nedokázal koukat na to, jak bezohledně z něj pijí ti dva.

Dlouhovlásek se na něj překvapeně zadíval, něco podobného vážně nečekal. Run se ho... zastává? Nemá už náhodou halucinace? Moc nad tím přemýšlet nemohl, ruka a krk ho neskutečně bolely.

,,Rone, Yuki... varuji vás, jděte od něj pryč," zavrčel Run, ale nezněl vůbec jako předtím. Jeho oči se zmenšily, jeho zuby výstražně povyrostly. ,,Nebo vás od něj osobně odtrhnu... a roztrhám na kusy." Opravdu nevypadal jako někdo, koho byste teď chtěli provokovat.

Této jeho touhy zabíjet si všiml leader a na moment se odklonil od Rena, jen aby je mohl zkontrolovat. Když se však svému blonďáčkovi dostatečně nevěnoval, vydal ze sebe roztomilé kníkání, čemuž se musel pousmát. Prohodil ještě k ostatním: ,,Nechte Runovi toho drobka... a najděte si vlastní." Co leader řekne, to platí.

A tak ti dva opravdu poslechli. Ron si s podrážděným zafrkáním natáhl zpět kalhoty, zatímco Yuki si na klín přitáhl Minnieho v bezvědomí. Rozhodl se, že si večeři udělá z něj. Leader se musel vrátit opět k Renovi. Když z něj pil, blonďáček byl v pohodě, možná se mu to i líbilo. Ále, jakmile přestal, začalo to zase bolet.

,,Pche... vůbec se neumějí chovat... děkuju..." zamumlal Run směrem k Rukimu, jak se jejich vůdce jmenoval. Byl jeden z mála, kdo znal jeho pravé jméno, protože to byl docela tajemný člověk. Tedy upír. Omluvně se zadíval na G-Dragona a setřel si jazykem ze rtů poslední zbytky jeho krve.

,,Děkuju," usmál se dlouhovlásek a přiteplil se k němu, aby se mohl Run znovu napít, přesně, jak chtěl.

Tak se dostali do téměř identické polohy, než byli předtím, protože Run se teď musel chytit DGho pažemi kolem krku, jinak by skončil na zádech, on se totiž nakláněl přímo nad ním. Chvíli váhal, ale nakonec otevřel ústa a pomalu se do něj zakousl. Pokoušel se trefit to samé místo jako předtím, aby to nebylo tak bolestivé.

G-Dragon si mu hlavu opatrně položil na rameno a zavřel oči. Musel uznat... Že tohle se mu líbí. Až zvráceně hodně.

Run se z něj prvně dlouze napil, až se mu z toho zamotala hlava a málem se pustil. Tak hustá a svůdná, že ho vyloženě nutila pít víc. Chtěl víc z něj, do té chutě se přímo zamiloval.

G-Dragon byl ochoten dát mu víc, v jeho případě mu to ani moc nevadilo. Run se mu celkem zamlouval, připadal mu roztomilý.

Jeho krev byla pro mladšího tak lákavá, že se rozhodl se zastavit teď, než to přežene. Jeho zranění olízl jazykem, aby tak urychlil regeneraci, a pomalu se spustil na podlahu. Oči slastně přivíral a zhluboka oddychoval, po bradě mu ještě tekla stružka omamné krve. Byla to neskutečná droga.

V tu chvíli se v G-Dragonovi něco zlomilo. Rozhodl se všechno hodit za hlavu a bezmyšlenkovitě se po něm vrhl. Rukama se opřel u jeho ramen a rty se lehce otřel o jeho plátky růží.

Run pootevřel oči, jeho dotek si až moc dobře uvědomoval. Bohužel byl tak mimo z pití té úžasné životodárné tekutiny, že na to nedokázal nijak adekvátně zareagovat. Popravdě to pro něj nebylo nic nepříjemného.

Dlouhovlásek se rozhodl provokovat ho i dále. Ze svého zápěstí rty otřel zbytek vytékající krve a následně ho konečně opravdu políbil.

Jak měl mladší stále jeho chuť na jazyku a toužil po další várce horké, hutné krve, pootevřel rty v domnění, že toho bude víc. Když se setkal s G-Dragonovým jazykem, jak se pouští do tance s tím jeho, trochu se zarazil. Nic podobného ještě nezažil, ale bylo to příjemné. Rozhodl se, že nechá druhého, aby převzal iniciativu.

Druhý si s ním hrál, s jeho jazýčkem se mazlil. Vážně si to užíval a toužil, aby se to líbilo i druhému.

Ten proti tomu nic neměl, zdálo se to být jako hezká aktivita. Dovolil si se trochu zapojit, ačkoliv v tomhle byl absolutní nezkušenec. Jednou rukou mu sjel po hrudi až na bok a za ten si ho jemně přitáhl k sobě. Připadal si mu tak bližší a to mu přišlo hezké.

G-Dragon v duchu zajásal, neuvěřitelně ho potěšilo, že se Run zapojil. To, že na posteli vedle nich leží Ruki s Renem ho vůbec nezajímalo.

Ti dva se zatím věnovali sami sobě. Ruki jemně pil z jeho krčku a tiskl si ho k sobě, protože měl blízkost se svou ledničkou rád. Věděl ale, že by sebou měli hejbnout, jelikož na ně doma čeká zbytek. Odtáhl se od mladšího a tiše mu do ucha zamumlal: ,,Musíme jít, Jonghyunku... čeká na nás doma překvapení."

Ren vážně netušil, co by to mohlo být, ale už teď se bál. Chytil se Rukiho, v blízkosti ostátních upírů jít nechtěl. Bál se, že ho zakousnou..

GD si zrovna vyžádal vášnivý polibek z Runovy strany, když Ruki zapískal. Run i ostatní upíři zpozorněli a jako ovládaní se ohlédli jeho směrem. Ruki sále pokračoval: ,,Odcházíme. Vezměte si je a jdeme domů." Rena si sám vzal do náruče, aby mu nikam neutekl.

Cože? Slyšel G-Dragon dobře? On teda nikam nepůjde... A Ren taky ne.

Tehdy se konečně probral, všechno mu došlo. Oni si myslí, že Ren je Jonghyun...

Nemůže dopustit, aby mu něco udělali, JR by mu to neodpustil..Zvedl se, natáhl si kalhoty a chtěl na leadera zaútočit, ovšem, nohy se pod ním podlomily a on sletěl na zem.

,,Utíká ti lednička, brácho," ušklíbl se Ron a sám se zvedl na nohy, zatímco Run s obtížemi chytil G-Dragona, aby se nepraštil. Napodobil leadera a vzal si ho do náruče, moc těžký mu ani nepřipadal. To bylo díky jeho velké síle jakožto upírovi.

,,Pusť mě, prosím," zašeptal G-Dragon zoufale. ,,Nemůžu dopustit, abyste ho unesli... To prostě nejde."

,,Však půjdeš s námi a budeš s ním... všechno bude v pořádku," utěšoval ho s milým úsměvem Run. ,,Budeš tam mít své přátele, takže se nemusíš ničeho bát, ju?"

G-Dragon poklesl na duchu. Nemohl uvěřit, že tak fatálně selhal. Nejradši by se na místě zastřelil.

Tak se stalo, že byli Ren jako Jonghyun, G-Dragon a Taemin spolu se spoustou dalších lidí unešeni a na zvláštních neidentifikovaných zvířatech se řítili lesem do doupěte upírů. Venku byla zima, ale nikomu z upírů to nevadilo. Měli proti zimě zvláštní organismus.