Chapter 8

,,Ani na to nešahej," zavrčel Jonghyun a sám seskočil. Zpoza opasku vytáhl dlouhou zahnutou dýku a v přípravném gestu si ji předhodil před sebe. ,,Zabiju to dřív, než to vyroste a sežere někoho z nás. Ustup, Rene. Máš šikovnou vlčici."

Jakmile se jen přiblížil, Rin výhružně zavrčela a postavila se před Rena s lvíčkem v obranném postoji. Minki Jonghyuna neposlouchal a maličkého si vzal do náruče, podrbal ho na hlavě. Lvíček spokojeně zapředl.

,,Rene..." V Jonghyuných očích se zablesklo. V takových situacích byl nevýslovně nerad, když ho někdo neposlechl. Mohlo to ohrozit celou výpravu. ,,Říkám ti, abys to položil. A přikaž své vlčici, ať mi uhne z cesty." Vypadal vážně naštvaně a dosti nebezpečně.

Ren naprázdno polkl. Nechtěl ho naštvať, ale nemohl mu to dovolit. Zavrtěl hlavou a schoval lvíčka za záda. ,,Ten maličký nikomu nic neudělal... Nemůže za to, že ho tu máma nechala..."

,,Rene... Jonghyun má pravdu," vložil se do toho G-Dragon a taktéž slezl ze svého vlka. Minniemu přikázal, ať se do toho raději neplete a hlídá, zatímco oni to budou řešit. ,,Tohle je panlev, dost nebezpečné zvíře. Chápu, že mu chceš pomoct, ale prostě si ho nemůžeš vzít."

,,Ale proč? Budu se o něj starat.... Nikomu nic neudělá...." nedal se stále Ren, zatímco jeho vlčice na ty dva výhružně vrčela.

Jonghyun pomalu zavřel oči, načež řekl: ,,Fenrir, odstraň mi ji z cesty." Jeho vlčice bez problémů uposlechla a se zlým vrkotem došla až z Rině, do které začala tlačit hlavou i tlapami. Nebylo třeba ubližovat vlastním, pouze bylo třeba dostat ji z cesty.

Ren viděl, že tohle dopadne špatně. Jonghyun mu nebude naslouchat. Musel něco udělat. ,,Rin!" přivolal si ji k sobě a prudce mávl levou rukou, následkem čehož se kolem nich vytvořila černá koule. Bariéra, jíž nedokážou proniknout ani sám JR.

,,Ty si ze mě normálně děláš prdel, Rene!" okřikl ho Jonghyun a dýku stáhl. Opravdu nečekal, že kouzlo, které ho naučí, použije Ren proti němu. V jeho duši se v tu chvíli něco změnilo, jako kdyby převzalo vládu něco chladnějšího a rozumnějšího, co potlačovalo lásku k Renovi.

,,Tak mě poslouchej!" oponoval mu mladší. Byl rád, že ho starší nevidí... Celý se třásl a zoufale tiskl lvíčka k sobě.

,,Uvědomuješ si vůbec, že ten levter, jehož držíš v rukou, jak si z toho GD dělá legraci a říká mu panlev, je opravdu nebezpečný? Jak tě mám asi chránit, když děláš takové kraviny, které jsou přesným opakem toho, co jsem tě učil a co jsem ti přikázal?!"

,,Ale... Vždyť ten maličký je úplně bezmocný! Rodiče ho tu nechali, nemyslíš, že se ho pak ostatní budou stranit? Pokud mu nikdo nepomůže, umře..." Minkimu se v očích třpytily kapičky slz, hlas se mu třásl a lámal. Proč... Je Jonghyun najednou tak krutý?

,,Rene... pusť to zvíře na zem..." Jonghyun o trochu zmírnil, přesto jeho srdce žhnulo a nedovolovalo mu se pořádně uklidnit. ,,Okamžitě... nebo si mě nepřej, až se vrátíme."

Tohle už mladší nevydržel. Rozplakal se, bariéra praskla. ,,Tak... Proč jsi tu takhle nenechal i mě? Kdybys mě zabil, měl bys mnohem méně starostí..."

,,Lidé nejsou nebezpečná zvířata, zvlášť slabí lidé," upozornil ho JR a odvrátil tvář k Fenrir po svém boku. Přitiskl se k ní a zabořil svůj nos do jejích černých chlupů. Byla vážně měkoučké a heboučké zvíře.

Lvíček, kterého Ren doposud schovával za zády, se mladšímu vysmekl a seskočil na zem. Obešel ho, opatrně se mu vydrápal na klín a svým růžovoučkým jazýčkem ho olízl. Nechtěl, aby ta hodná holka brečela. Líbila se mu.

,,Jonghyune..." GD viděl, že si oba dva stojí za svým, proto se pokusil pohnout trochu s ním, protože ho znal o dost lépe. Položil mu ruku na rameno a pomalu si ho otočil k sobě. ,,To, že ti panlev zabil matku, neznamená, že budou všichni takoví... když se o něj bude Ren starat, myslím, že to bude fajn. Zauvažuj nad tím. Nebylo by dobré mít panlva jako spojence?"

Ren překvapeně zamrkal. Nevěděl, že se Jonghyunovi stalo něco takového, vážně ne. Teď mu to bylo líto ještě víc, ale onoho nevinného stvoření se vzdát nehodlal. Přitulil se k němu, hladil ho po hebké srsti, v níž topil své drobné slzy. Je tak hloupý...

,,Neříkej tomu panlev... moc dobře víš, jak to nemám rád, G-Dragone," oslovil ho tmavovlásek a jeho ruku od sebe odbyl. Ohlédl se a velitelským hlasem se zeptal: ,,Kde je Taemin?" Nebyl totiž tam, kde měl být.

,,Říkal, že se porozhlédne po okolí," pokrčil G-Dragon rameny. Následně přešel k Renovi, dřepnul si vedle a opatrně panlva pohladil po hlavě. ,,Můžeš si ho teda nechat, dobře?"

,,Ale bude se o něj starat sám. Bude mu shánět žrádlo, vyřeší si, kde bude spát. To zvíře u sebe nechci vidět." JR vyskočil na Fenrir a otočil ji k nim zády. ,,Dělejte si, jak chcete. Jdu najít Taemina, ať se neztratí."

,,Jdeme s tebou," prohlásil GD a tentokrát povzbudivě pohladil Rena. Pak sám vyskočil na svého vlka. Rennie si otřel slzy a vylezl na Rin, lvíčka si posadil před sebe. ,,Drž se, Rannie."

,,Rannie?" otočil se za ním GD a povytáhl obočí. Ren, Rin, Ran. ,,Ty to r máš fakt rád, co, Rene?" ušklíbl se. To, jakým způsobem Ren vybíral jména, bylo vtipné. ,,Navíc ani nevíš, jestli je to kluk nebo holka..."

,,To je pravda," podrbal se mladší na,hlavě a sáhl do kapsy, odkud vytáhl další růžovou stužku. Tu zvířátku opatrně uvázal kolem krku.

,,Ty máš tu růžovou taky fakt ráda, že, Reno?" utahoval si z něj G-Dragon, který měl dnes nějakou povídavou. Nejspíš by si s ním povídal až do nekonečna, kdyby se něco nepohnulo z křoví a nesrazilo jej i s jeho vlkem k zemi. Tak nečekaný útok nečekal nikdo z nich, čekat to ani nešlo.

Oním útočníkem byl gigantický býk, který se momentálně skláněl nad G-Dragonem a chystal se ho probodnout svými rohy. Jonghyun byl pryč, Ren byl jediný, kdo ho mohl zachránit.

Mladík sepjal ruce k sobě a poskládal několik složitých pečetí, k nimž připojil jednoduché zaklínadlo. ,,I'm walking along a path. On long way away. Everything around me is in darkness. Darkness of eternal night. In the woods, there is a monster. It's waitin' on me, on my blood. But then, I discover the light. And in its shine, the darkness is fading...!"

Jakmile odříkal tato slova, rozpoutalo se hotové peklo. Do býka se zabodla snad tisícovka mečů a šípů.

G-Dragon po vyváznutí z prvotního šoku sáhl k opasku a vytasil z něj svůj kratší meč, jímž bleskově podřízl zvířeti krk. Jeho vlk využil toho, že je zvíře téměř nehybné a strhlo ho stranou tak, aby měl GD šanci uniknout. To ještě nikdo z nich nevěděl, že tu býci jsou dva.

,,Proboha, jsi v pořádku?!" vyjekl mladší a chtěl se k němu rozběhnout, byl však zastaven. Kolem jeho těla se ovinuly čiší paže, hlava mu byla nakloněna na stranu tak, že byl schopen pohlédnout do očí oné bytosti. Dech mu uvízl v hrdle. Nacházel se v moci démona, který ho chodil ve snech strašit.

,,Dlouhou jsme se neviděli, maličký," odtušil démon a svým neuvěřitelně dlouhým hadím jazykem ho polechtal na krku. Zároveň mu do úst protlačil prst s asi pěti centimetrovým nehtem. ,,Tak co? Dáš mi svou duši?"

V tu chvíli se po cestě, kudy původně přijeli, vrátil Jonghyun s Taeminem, jelikož zaslechli hluk a také vycítili magii. Tohle se Jonghyunovi nelíbilo, vůbec se mu to nelíbilo. Když spatřil, co se to ksakru děje, přeběhl mu mráz po zádech. Po Renovi se plazil démon, zcela zřetelný pro všechny přihlížející. Minnie ho také musel vidět, nejspíš proto zůstal strnule stát na místě a s očima rozšířenýma hleděl na scenérii před sebou.

Ren jejich příchod nezaznamenal, zůstával stát a hleděl do démonových uhrančivých očí. Otřásl se odporem a pokusil se svého věznitele kopnout.

Ať na něj byl Jonghyun jakkoliv naštvaný a jak bylo jeho srdce předtím chladné, teď to byl přesný opak. Docválal na vlkovi přímo k němu a ve snaze démona od Rena odpoutat, prostrčil ruku v mezeře mezi démonem a Renovým tělem. Postupně se vtěsnal tak, že démon na blonďáčka ani nedosáhl, sváděl teď vnitřní boj s Jonghyunem, který se rozhodně nechtěl dát. Ovšem poté, kdy od sebe Rena odkopl a věděl, že bude v pořádku, přestal bojovat a dobrovolně se démonem nechal posednout. Jeho svět se změnil na černý a on jen při slabém vědomí klesl na kolena a ruce, zůstával na čtyřech. Jeho dech byl trhavý, při každém větším nádechu ho zapíchalo v hrudi, jak se démonova temnota usazovala kolem každé části jeho těla. Nejspíš by mu začaly téct slzy, kdyby si byl alespoň trochu vědom toho, co to vlastně udělal. Obětoval své tělo pro někoho, kdo byl jeho největší slabostí. Jako vůdce selhal.

,,Ne..." vydechl Ren zoufale, po tvářích se mu rozkutálely slzy. Tohle se nemělo nikdy stát. ,,Hyunnie..." klesl na kolena vedle něj. ,,Omluvám se," vzlykl a slzy si setřel. Pokusí se to napravit. Prvně sevřel staršího ramena, stiskl víčka k sobě a začal odříkávat protikouzlo, které našel v knize o černé magii, v odvětví démonické magie. ,,Devil. The biggest evil resides in this broken body. This human... In his chest is beating heart. So, please, help him, the Saint. Take my power and save his life..."

V první chvíli se nic nedělo a Ren už si myslel, že to nějak popletl a nic z toho nebude, že se mu Jonghyuna nepodaří zachránit. To si ale moc málo věřil, protože ono kouslo zafungovalo. Jonghyunovy oči se otevřely, stejně tak jeho doposud zavřená ústa. Démon jeho tělo začínal opouštět, prosakoval skrze jeho kůži a vycházel právě skrze jeho oči a ústa, až dokud nezískal celou svou podobu mihotavého stínu s rudým cosi jako očima.

Ren se vyhoupl do stoje, přičemž sebral Kimovu dýku. V očích měl bouři, celkově připomínal běsnící tajfun. Zachytil oslabeného démona pod krkem a udeřil s ním o nejbližší strom. Zároveň s tím mu zabodl ostrou čepel do břicha až po jílec. ,,Zmiz..."

Zatímco se onen zlý démon se zasyčením začínal rozplývat, Jonghyun v bezvědomí ztratil svou rovnováhu a svalil se na zem. Vypadal skoro jako kdyby ztratil svou duši, což se naštěstí nestalo. Avšak kouzlo mělo i své negativní účinky - bylo posíleno zastoupení upíra v Jonghyunově životě.

Ren vyčerpaně klesl na kolena, neměl už sílu ani na to, aby zkontroloval jeho stav. Bez jakékoliv přípravy provedl dvě nesmírně náročná kouzla. Bylo mu na omdlení.

,,Rene!" Ihned se k němu přiřítil Taemin, který konečně dokázal zareagovat. Cítil se strašně, byl v takovém šoku, že se ani nezmohl na obyčejnou pomoc. Jonghyunův čin na něj dost zapůsobil, přesto byl přimrzlý na místě a nedokázal nic udělat.

Minki se o něj vděčné opřel, oddechoval těžce. Byl úplně bez síly. Ran, který se po celou dobu schovával za Rin k němu přiběhl a olízl jeho ruku. Nevěděl, co se jeho blondýnce stalo.

G-Dragon zpozoroval stav svého vlka, který byl naštěstí v pořádku, pouze lehce zraněn. Teprve poté se rozeběhl se strachem k Jonghyunovi. Měl z těch dvou čím dál více větší respekt, jak z Reny, tak ze svého leadera. Netušil, že by věčně chladnokrevný JR obětoval sám sebe pro někoho jiného a že bloncka dokáže použít tak pokročilé kouzlo.

Ti dva byli holt plní překvapení. ,,Myslím, že bychom se měli vrátit..." navrhl Taemin, jejich situace byla značně nebezpečná. A ti dva potřebovali pomoc.

,,Souhlasím s tebou," zamumlal GD, když se mu podařilo nahmatat Jonghyunův tep. Dýchal opravdu slabě a obdobné to bylo s jeho slabým srdcem. ,,Fenrir!" křikl na Jonghyunovu vlčici, která v tu ránu byla u něj. ,,Za mnou, ano?" Musel si být jistý, že se s ním vlčice vrátí. Mdlé tělo tmavovláska vyhodil na hřbet svého vlastního vlka a vyhoupl se za něj.

Něco obdobného provedl Taemin s Renem, Rinou a Ranem. On sám si před sebou držel Rena, jeho vlčice pak vezla svého nového zvířecího společníka.


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top