۩

Thorin se zhluboka nadechl. "Výpravu na osvobození Ereboru."  

Matka se na Thorina podívala, jakoby nemohla uvěřit tomu, co právě řekl. "Zopakuj to, zřejmě jsem ti špatně rozuměla."

Thorin se zhluboka nadechl, že jí to zopakuje, ale já ho předběhla. "Thorin chce říct, že chce, abych jela s ním osvobodit Erebor," řekla jsem a podívala se matce do očí. 

Matka vytřeštila oči a zavrtěla hlavou. "Ne. Nepustím ji! Zůstane tady a bude se učit, jak hospodařit a postarat se o domácnost. Nebudeš někde pobíhat a..."

Nenechala jsem ji ani doříct větu, když jsem jí odsekla. "Postarat se o domácnost?! To myslíš vážně, matko?! Možná že jsem trpaslice, ale zapomínáš na jednu dost důležitou věc! A to, že jsem Thráinova dcera a sestra Thorina II. Pavézy! A já ti říkám, že jdu s Thorinem ať se ti to líbí nebo ne!" zavrčela jsem a probodla jsem jí tvrdým pohledem, který jsme měli s Thorinem stejný. 

Matka zalapala po dechu a její oči se rozzuřeně zableskly. "NIKAM NEPŮJDEŠ, TRIANNO, JE TI TO JASNÉ?!" 

A už toho mám dost! Otočila jsem se k ní zády a popadla do rukou luk a toulec šípů. "Ještě slovo, matko, a normálně odejdu z domu!" pohrozila jsem jí.

Matka si posměšně odfrkla. "A kampak by jsi asi šla, děvenko?! Nemáš kam jít!" zařvala matka, ale to už i Thorinovi praskly nervy a chytil matku za halenu. 

"Tak dost! Přijel jsem si pro Tris a nikdo mi nezabrání, abych ji odvedl! Jak vidím, vy dvě spolu moc dobře nevycházíte, takže Tris ode dneška bude se mnou!" zavrčel Thorin a odhodil od sebe mou matku. 

Matka zaklopýtala a podívala se po nás. "Věděla jsem, že budeš stejný jako tvůj otec, Thorine! Ale její matka už není!" zahulákala, ale asi si neuvědomila, co řekla, protože v další chvíli si překryla ústa rukou a zacouvala zpátky. 

Prudce jsem vzala do ruky šíp, založila ho k tětivě a tětivu natáhla jak nejvíc to šlo, a namířila jí na matku. "Jak to jako myslíš?! Kde je moje matka?!" zaječela jsem na ní, ale ona se jen zlověstně usmála. 

"Copak, děvenka to nevěděla?! Tak to se divím," řekla dost nechutným hlasem a probodla nás pohledem. 

Thorin si přede mě stoupl a tím mě za sebou skryl. "Kdo doopravdy jsi?!" zasyčel nebezpečně, až jsem sebou nekontrolovatelně cukla. Fakt umí nahnat strach, když chce. 

Trpaslice, kterou jsem nazývala matkou, se rozchechtala. "Jsem Mary, nejlepší přítelkyně tvojí matky, Trianno. Měla jsem na tebe dávat pozor, dokud si pro tebe někdo nepřijde. A nyní se tak stalo. Jinak jsi vyrostla ve velice silnou a sebevědomou trpaslici a to je to, co jsem tvé matce slíbila. Nyní můžete odejít, pokud si to přejete. Ale nejdříve byste si měli odpočinout, než odejdete, nemyslíte?" 

Podívala jsem se po Thorinovi, který pohledem visel na mně. Jemně jsem kývla. "Ano, zůstaneme tu jen přes noc a poté odjedeme. A nikdy se již nevrátím," odpověděla jsem, vzala Thorina za ruku a odvedla ho do jeho připraveného pokoje. 

Jakmile se za námi zabouchly dveře, tak jsem jeho ruku pustila a sjela jsem po zavřených dveřích k podlaze. "Durin do toho!" zaklela jsem a zhluboka jsem vydechla. 

Thorin se uchechtl. "Klid, sestřičko. Hele, zítra odejedeme a už se sem nikdy nevrátíš, ano?" 

Podívala jsem se na něj a usmála se. "No jasně, bráško. Hele, jak se vlastně má Dís? Nemám o ní vůbec zprávy."

Thorinovy oči náhle dostaly jakýsi podivný lesk. "Dís má dva syny. Kiliho a Filiho. Jsou to mladí trpaslíci, kteří jedou s námi. Ale teď by ses měla vyspat, sestro. Abys byla na zítra odpočatá." 

Odfrkla jsem si. "Jasně. Ty se sem trmácíš já nevím jak dlouho a já mám odpočívat, jo?" řekla jsem a zvedla se. Došla jsem až k němu a, aniž by to stihl zaregistrovat, jsem na něj skočila a povalila ho na postel. 

Thorin lehce vyjekl, ale pak se dostal nade mě a jeho vlasy mu popadaly kolem hlavy jako tmavé prameny vody. "Kdo vyhrál, Trianno?" zasmál se.

Pousmála jsem se a zahleděla jsem se mu do těch ocelově šedých očí, které mu dost závidím. Chtěla bych je taky a to docela dost. Škoda. "No...vzhledem k tomu, že já jsem holka, tudíž slabší stvoření, tak je to nevyrovnaný," opáčila jsem a prudce sebou škubla, takže jsem drahého bratra shodila na zem. 

"Hej!" vykřikl Thorin a žuchl za zem jako pytel brambor. 

Vyplázla jsem na něj jazyk a zvedla se z postele. "Mazej spát, Thorine. Já mám pokoj hned vedle, takže kdyby ses náhodou bál tmy, tak zaklepej," zaculila jsem se a než stačil něco odseknout, tak jsem zmizela ve svém pokoji. 

Jó, bráchu si nikdo nevybere, co? 

Ahoj, Tolkienovci :D

Přináším Vám již druhou kapitolku Trianniných dobrodružství :D 

Co říkáte na fakt, že Mary není její matka? 

Co zase na blbnutí Thorinka a Triannky? :D Oni jsou táák sladcí :3 :3 

Snad se kapitolka líbila :)

~Jess