S Legolasem jsme právě došli až téměř na okraj pevniny. Dál už se rozkládalo jezero.

"Co teď?" zeptala jsem se tiše a rozhlížela se kolem sebe, zda někde neuvidím trpaslíky.

"Musel jim někdo pomoct. Myslím tím, že odpluli," zašeptal tiše Legolas a stále kontroloval okolí, aby nám nehrozilo nebezpečí.

"Ale jak je teď najdu?" vyjekla jsem a z hlasu mi zněl strach.

Legolas si toho všiml a jemně mě objal kolem pasu. "To bude dobré," zašeptal a sklonil se, ale se mi mohl podívat do očí.

Zatracená výška!

"Co když je ten drak zabije?" šeptla jsem a sklopila pohled k zemi. "Co když o ně přijdu?"

"Nepřijdeš, to ti-" Legolas se zarazil a prudce se narovnal.

Někde praskla další větvička, takže jsem si sáhla na záda pro šíp, který jsem vložila do tětivy.

Rozhlížela jsem se kolem sebe, abych našla zdroj toho zvuku.

Legolas se pak najednou prudce otočil, s šípem připraveným k výstřelu, a zamračil se.

"Myslela jsem, že jsi skřet," řekla rusovlasá elfka, která na mě mířila šípem.

"Kdybych byl skřet, byla bys už mrtvá," zasmál se Legolas a sklonil šíp. "Tauriel, nemůžeš pronásledovat třicet skřetů sama."

"Ale já nejsem sama," řekla s úsměvem a podívala se na nás.

"Věděla jsi, že tu budeme?" zeptala jsem se a zamračila se.

"Samozřejmě. Protože jsem věděla, že budeš chtít za bratrem," řekl elfka a i ona sklonila šíp.

Odhrnula jsem si vlasy z očí a znovu se otočila k vodě. Přemýšlela jsem nad tím, jak se dostat do Jezerního města.

"Myslím, že vím, jak se tam dostat," řekla Tauriel. "Ale trochu se projdeme a pak poplaveme."

"To mi nevadí!" řekla jsem a otočila jsem se s úmyslem, že půjdeme.

"Počkej, Trianno," zastavil mě Legolas. "Nechceš si odpočinout? Vypadáš unaveně."

A byla to pravda. Černé kruhy pod očima, strhané oblečení a i výraz v obličeji. "Budiž. Ale ráno hned vyrazíme," řekla jsem pevně.

"Jistě, maličká," přikývl Legolas, sundal si tuniku a přehodil mi ji přes ramena.

"Díky," usmála jsem se na něj a odešla dál do lesa, abychom nebyli tak nápadní. Tauriel a Legolas přišli chvíli poté.

Lehla jsem si do čerstvé trávy a schoulila se do klubíčka. Zavřela jsem oči a s naivním pocitem bezpečí a úplného štěstí usnula.

•

Probudila jsem se a nade mnou svítily hvězdy. Posadila jsem se a rozhlédla se kolem sebe. Legolas ano Tauriel tu nebyli, takže jsem se zvedla a tiše je šla hledat.

Našla jsem je téměř okamžitě, protože byli jen kousek dál na malé mýtince pokryté měsíčním světlem. Skryla jsem se za stromem a poslouchala je. Sice bych neměla, ale co...

"Měl bych se vrátit, nemůžu ji nechat samotnou, spící a bezbrannou," řekl Legolas ustaraným hlasem.

"Legolasi, proč vlastně ona?" zeptala se Tauriel a nějak jsem vycítila, že ho vzala za rukáv.

"Tauriel...vždyť máš toho trpaslíka, jejího synovce," řekl pevným hlasem. "Musíš si vybrat. Buď on nebo zůstaneš sama, protože já se jí nevzdám."

"Ale chci vědět, proč to je ona a nebyla jsem to předtím já."

"K ničemu ses neměla, mluvila jsi se mnou jako s přítelem. Ona mi do života vnesla klid."

"A já snad ne?!" ohradila se tvrdě Tauriel.

"Jako kamarádka ano. Ale pochop, ona je pro mě všechno," řekl Legolas.

"Nevěřím ti. Dřív jsi na mě mohl oči nechat. Nevěřím tomu, že je to pryč," zašeptala Tauriel.

V tu chvíli jsem se vyklonila a zůstala ohromeně zírat.

Tauriel, ta mrcha, se totiž naklonila k Legolasovi a políbila ho!

"Co-co-" zakoktala jsem se a do očí se mi nahrnuly slzy.

Legolas se od ní a podíval se na mě. "Tris, to-to není tak, jak to vypadá," zašeptal a v očích mu bleskla bolest.

Tauriel se otočila a v její tváři přeběhlo zadostiučinění.

"Jak jsi mohla?!" zaječela jsem a slzy se rozlétly do všech stran.

Tauriel se ušklíbl​a. "Jednoduše."

"Vždyť...ale Kili," zašeptala jsem a nechala slzy stékat po tvářích​.

Náhle se elfka kousla do rtu. "Ano, je hezký. Ale nejsem si jistá, zda by to fungovalo."

Trhla jsem sebou a podívala se na Legolase. "A ty k tomu nic neřekneš?!"

Elf se podíval na mě a pak na ní. "Trianno, já... nenuť mě si mezi vámi vybrat."

Sklopila jsem pohled k zemi. "Budiž tedy," zašeptala jsem zničeně. Otočila jsem se na patě a vrátila se jen pro své věci. Pak jsem šla zpátky za nimi. "Odcházím. A vy si tu můžete dělat, co chcete," zavrčela jsem, probodla je oba pohledem a otočila se k nim zády.

"Trianno, prosím. Rozmysli si, co-"

"Jsem pevně rozhodnutá! A už na mě nemluv!" vyjela jsem na něj a pevně stiskla luk.

"Jen jdi! Nikdy bys ho nedokázala udělat šťastným!" řekla Tauriel.

A teď to prasklo!

Prudce jsem se otočila a rychlostí blesku zasadila šíp do tětivy a namířila na ní. "Ještě slovo a přísahám při samotném Durinovi, že tě zabiju!"

Tauriel i Legolas sebou trhli. Pak ale Legolas udělal něco, čím mě dokonale zarazil. Stoupl si před ní, čelem k šípu.

"Tris, nech toho. Blázníš a nebo žárlíš. Proč proti sobě bojujete? Je to zbytečný."

"Políbila tě!" vyjekla jsem, ale šíp nesklonila, takže pořád mířil přesně na Legolasovo srdce.

"Trianno, poslouchej. Ty moc dobře víš, že miluji jen tebe. Jen tebe."

"Ale miloval jsi i ji," namítla jsem tiše a ruka, ve které jsem svírala konec šípu společně s napnutou tětivou, se mi roztřásla.

"Možná kdysi. Ale ty víš, že bych ti nikdy neublížil, víš to," řekl tiše a začal se ke mně přibližovat.

Po tvářích se mi koulely slzy, když jsem sklonila hrot šípu k zemi. Uklidila jsem ho do toulce a luk si dala na záda. Pak jsem se elfovi podívala přímo do očí.

Legolas mě pozoroval a pomalu se usmál. "Hodná. A teď pojď ke mně," řekl a natáhl ke mně ruku.

Zavrtěla jsem hlavou. "Ne. Promiň, ale já jdu hledat svůj rod, svoji rodinu. A buď té lásky, nech mě odejít," řekla jsem tvrdě a narovnala se, jak se patří na Ereborskou princeznu. Pak jsem se otočila směrem, kterým jsme měli namířeno, a vydala se jím.

"Trianno!" zakřičel Legolas a já se na něj podívala.

"Řekla jsem ne! Buď to budeš respektovat nebo je mezi námi konec!" zasyčela jsem , otočila se k nim zády a šla dál. Nesměla jsem se už otočit, hrozilo nebezpečí, že bych změkla a vrátila se zpátky.

"Tris!" zakřičel Legolas znovu, ale tentokrát jsem se neotočila.

Během chvíle jsem zmizela za stromy a kopci. Podívala jsem se na Jezerní město. "Už jdu, bratře," zašeptala jsem a šla dál.

Ahojky, lidičky 😍😍

Máme tu novou kapitolku 💖💖 upřímně doufám, že se vám líbila 😇

Nějak jsem měla chuť přetrhnout ten bezchybný vztah Trianny a Legolase 😄 #Dontkillmeplease! 😍

Jinak přemýšlím, že Triana buď nestihne první část výpravy, takže zůstane v Jezerním městě a bude přepadena skřety nebo půjde s ostatními za Šmakem 😂 výběr je na vás 😃😃

A) Půjde do Ereboru
B) Zůstane v Jezerním městě a bude přepadena skřety 😂

Je to na vás😃😃