|8|


Pov. Yun Minji

Podívala jsem se překvapeně na Nari a ta se hlasitě rozesmála. Hoseok byl zaražený, což mě taky překvapilo.

„Jen jsem si tě asi spletla s nějakým dalším namyšleným idolem." zasmála a já s ní.

„Hoseok a idol? No ne.. Tomuhle vtipu bych nevěřila za nic." zasmála jsem se tentokrát já a podívala se na Hoseoka. Jeho obličej už byl klidný s menším usměvem.

„Proč myslíš? Třeba jsem." řekl a mrkl na mě. Zavrtěla jsem hlavou a dala mu ruku na rameno.

„Jsi až moc milí, ochotný a přátelský. Všichni, co jsou ve světě slavných jsou namyšlení a neumí si vážit věcí. Vždy, když je vidím nebo o nich slyším "tamten si koupil nový dům" a další, vytáčí mě to. Oni neví, jaký je život normáního člověka. Oni neví, jaký to je dostat se do finančních problému nebo pracovat rukama. Zapomenou a jsou zaslepeni slávou. Ty bys být takový nemohl. Ty ne." řekla jsem a Hoseok na mě jen koukal s vykulenýma očima a Nari mě jen objala. Bylo těžké o tomhle mluvit ale je to můj názor. Položila jsem si hlavu na její rameno a zavřela oči.

Pov. Jung Hoseok

Byl jsem vykolejený. Ještě před chviličkou se tu smála a teď tu objímá Nari. Její proslov mě zarazili. Tohle si myslí o idolech? Je mnoho lidí, co vidí svět slavných jako špatný ale v něčem měla pravdu. Někteří jsou slávou tak zaslepení, že na všechno zapomínají. Ale u nás tohle neexistuje. S klukama dřeme den co den a snažíme se zlepšovat a dělat co se dá. Náš manažer sám tvrdí něco podobného.

Z myšlenek mě probudila mávající ruka před obličejem. Podíval jsem na Minji která se už usmívala.

„Ehm.. V pohodě?" zeptal jsem se a ona jen přikývla. Rukou jsem jí rozcuchal a ona po mě hodila vražedný pohled a bouchla mě do ramene se smíchem. Mezitím se Nari vytratila někam.

„Můžeme jít pokračovat." usmála se a sedla si na gauč. Sedl jsem si za ní a pokračovali jsme v našem doučování.

~~

Už byl večer a my skončili naši hodinu. Byl jsem už unavený a Minji taky. Poklidil jsem si všechny věci a dopil čaj.

„Hoseok? Nechceš zůstat? Třeba by jsme se podívali na nějaký film a tak?" navrhla Minji a já jen překvapeně vykulil oči.

„Jako jestli nemůžeš-" začala a já jí zastavil rukou před pusou.

„Klidně, jen si zavolám." usmál jsem se a ona hned odběhla do kuchyně. Vytáhl jsem mobil a přemýšlel, komu zavolám. Radši jsem se rozhodl pro Taeho, protože o Minji jako jediný ví. Po dvou vyzvánění to vzal.

„Hoseok hyung?" zeptal se a já se zasmál.

„Ahoj Tae, chci ti jen říct, že nevím, kdy se vrátím, protože mi Minji nabídla u ní zůstat na film. Mohl bys klukům říct, že se prostě buď ráno nebo pozdě v noci vrátím? Ale kdyby se ptali, kde jsem, řekni, že nevíš." vyvalil jsem na něj a počkal na odpověď.

„Co bych pro tebe neudělal?" zasmál se do telefonu a já s rozloučením jsem zavěsil hovor. Telefon jsem uklidil do kapsy a sedl si na gauč. Do chviličky přišla Minji s popcornem a flaškou s pitím. Hned potom něco pustila na televizi a posadila se vedle mě.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top