Pov. Jung Hoseok

Ráno jsem se vzbudil ještě před budíčkem. I když bylo ráno, nikdo nemohl přeslechnou Jin-hyungovo slabé zpívání při přípravě snídaně nebo uklízení. Vstávat dobrovolně o 2 hodiny dříve než ostatní je jeho specialita a nikdo z nás to nechápe. Vedle mě ležela zády Minji. Trochu rozcuchané vlasy a tiché oddechování. Potichu jsem se zvedl z postele a upravil deku Minji. Byla roztomilá.

Hoseoku! Trochu se ovládej!

Zatřepal jsem hlavou a došel ke skříni, kde jsem se nějakou chvíli rozhodoval pro oblečení, co si dnes vezmu. Zavřel jsem dveře a v koupelně se osprchoval a převlékl.

V kuchyni jsem potkal už snídajícího Jin-hyunga. Že mě to vždy tak překvapuje.

„Dobré ráno." pozdravil jsem ho slušně a připravoval si mezi tím kávu.

„Nějak brzo ne? Ale dobré." pokýval hlavou. Jen jsem nad tím pokrčil rameny a chvíli počkal, než se mi má káva připraví.

„Ostatní ještě spí?" zeptal se a já jen s plnou pusou zakýval hlavou.

„Jop, nikoho jsem nepotkal ani neslyšel, že by byl vzhůru." odpověděl jsem mu. Napil jsem se své kávy, když se otevřeli dveře.

„Oh, dobré ráno." pozdravil jsem Joona, který jen kývl a rovnou zamířil si udělat kávu. Prostě máme všichni rádi kávu po ránu.

„Minji tu přespávala?" zeptal se, když usedal za stůl s hrnkem v ruce.

„Jo, proč?" zeptal jsem se na oplátku. Jen pokrčil rameny a nahodil šibalský úsměv. Tohle se mi nelíbí.

„A by-.."

„Ne." odpověděl jsem rázně a hodil po něm vražedný pohled.

„Ale líbí se ti." namítnul a já si povzdechl.

„Jo, stejně jako tobě Jin." práskl jsem ho. Jin-hyung vyprskl svoji kávu a koukal na nás jak na svatý.

„Jo, jenže s Jinem bych chodit nemohl. Prostě se mi líbí ale nechodil bych s ním." pokrčil rameny. Jin-hyung se zvedl a utřel po sobě vyprsknutou kávu.

„Tohle jsem fakt asi vědět nepotřeboval, že?" podíval se na Joona, který se jen uculil a dál si pil svou kávu. Všichni ví, že Joon hodně podporuje lgbt komunitu a je nám to jedno.

„Ale víš co, snaž se. Takovou už nenajdeš jen tak." dodal Joon a já jen přikývl. Nevěděl jsem, co bych na to měl odpovědět. Taky jsem si ani neuvědomil, kdy jsem začal mít Minji takhle rád. Tohle není dobrý.

Rozhodl jsem se jít jí vzbudit, aby stihla práci. Na schodech jsem potkal Jungkooka, se který jsem se jen pozdravil a pokračoval dál k sobě do pokoje.

Furt ležela stejně. Pousmál jsem se nad tím a přešel k posteli. Chvilku jsem přemýšlel, jestli se mi chce jí budit ale musím.

„Minji." trochu jsem s ní zatřásl. Pomalu se po mě ohnala se slovy, ať ji nechám ještě spát.

„Musíš do práce.. Zlatíčko." zasekl jsem se ale nechal to být. Po chvilce, když jí asi došlo, kde je vystřelila do sedu a málem mě srazila, takže jsem musel rychle uhnout.

„Oh.. Promiň." začala se omlouvat, když si mě všimla skloněného. Sedl jsem si zpět a prohlédl si jí. Rozcuchané vlasy, ospalá tvář s otiskem od polštáře.

Asi jsem se opravdu zamiloval..

~~
Furt nemám pozdrav.. No nic..
Další ff na.. ?

•Namjoon
•Jin

Lucy