Pov. Yun Minji

Hoseok se začal usmívat, až byly vidět jeho zuby. Pousmála jsem se a schovala mobil.

„Asi bych jim měl poděkovat. Hodně mi teď fakt pomáhají." po slzách ani památky a je tu zase usměvavý Hoseok. Jsem ráda, když se usmívá, aspoň vím, že ho nijak neotravuji.

„Nad čím přemýšlíš?" poklepal mi na rameno, když jsem ho asi nevnímala.

„Oh... Eh, no, že jsem ráda, že se usmíváš." trochu jsem zazmatkovala.

„Vážně? Aha." zasmál se. Jen jsem zakývala hlavou. Když jsi si všimla, kolik je hodin, zvedla jsem se z postele.

„Kam si myslíš že jdeš?" zeptal se Hoseok, když jsem šla pro svou trochu mokrou mikinu.

„Už je pozdě, musím domů."

„Nenene. Nikam. Zůstaneš a přespíš. Nenechám tě chodit samotnou po Soulu takhle pozdě." zvedl se Hoseok z postele a přešel ke skříni. Když mi podal tepláky a triko, vzdala jsem jakékoliv výmluvy a šla si dát rychlou sprchu. Nikoho jsem nepotkala, což bylo jen dobře. Nevím, jestli by neměli blbé narážky.

Do pokoje jsem vletěla jak rychlá střela a poskládané věci jsem položila na židli. Hoseok tu nebyl, takže šel asi za klukama. Jen jsem projížděla sociální sítě, abych se trochu zabavila, než příjde Hoseok.

„Kluci dole pouští film, nabídli, že jestli chceš, můžeme za nimi." otevřel dveře Hoseok.

„Klidně, ale půjčil bys mi nějakou mikinu? Je mi zima a ta má je mokrá." jen přikývl a hodil mi ze skříně šedou mikinu. Byla mi fakt velká, ale byla teplá.

Sešli jsme dolů do prostorného obýváku, kde už kluci seděli nasáčkovaní na sobě. Hoseok vyhodil, doslova vyhodil Taeho z křesla a sedl si do něho. Chtěla jsem si vzít polštář od Namjoona, abych si mohla sednou za Taem na zem, ale to by mě nesměl Hoseok zatáhnout do jeho klína.

„Co blbneš blbečku?" sykla jsem na něj se smíchem. On jen dal dva prsty před rty, abych byla zticha a nerušila ostatní. Protočila jsem nad tím oči a když už, opřela se o Hoseoka. Ten mi dal ruce okolo pasu a spojil na břiše. Chvilku jsem vůbec nevnímala film, ale Hoseoka, který byl úplně v klidu a koukal na obrazovku televize. Co jsem pochopila z kontextu, šlo o nějakou komedii s jump scares. Taky vždy, když jsem se lekla si mě Hoseok přitáhl blíže k sobě a zpevnil objetí. Za to kluci vždy zaječeli a objímali se navzájem. Taky to dopadlo tak, že Jimin NEVIDITELNĚ držel Yoongiho za ruku, Tae s Jungkookem leželi na zemi a Jin ležel na Namjoonovi. Pěkná to podívaná.

„Kterej krerét rozhodnul zapnout horor?" postěžoval si Jimin.

„Vždyť to bylo v pohodě. A to to byla ještě komedie." odfrkl si Jungkook a všechny oči padli na něj. Záhada vyřešena.

„To si s tebou ještě vyřídíme chlapče." přimouřil oči Jimin a Jungkook jen zvedl ruce nad hlavu.

Po chvilce dohadování se všichni někam rozešli. Spíše do patra do pokojů. Já s Hoseokem jsme seděli v pokoji na křeslech u okna a koukali na noční Soul každý zazděný ve svých myšlenkách.

„Pojďme spát, už je pozdě." promluvil na mě Hoseok. Jen jsem přikývla a sundala si mikinu, kterou jsem měla pořád na sobě.

Hádka o tom, kde budu spát už byla dávno za námi a já byla nucena si lehnout s ním do jeho postele.

„Dobrou noc." řekla jsem a zavřela oči.

„Dobrou." zhasl lampičku a přikryl se dekou. Nemohla jsem usnout, takže jsem měla jen zavřené oči a pokoušela se usnout.

To bych ale nesměla dostat pusu na čelo.

„Mám tě rád, sladké sny." po chvilce překvapení jsem už opravdu usnula.