Pov. Jung Hoseok

Zaparkoval jsem do garáže a vypnul motor. Vytáhl jsem klíče a otevřel dveře. Ze zadního sedadla jsem si vzal tašku a vyrazil ke dveřím do dormu. Auto, které zaparkovalo chvilku po tom, co jsem zaparkoval patřilo Jin-hyungovi.

„To už jsou zpátky?" řekl jsem si sám pro sebe.

„Jsme.. Kluci otravovali, že chtějí už do dormu, když už máme to "volno"." vysvětlil a hodil pohled na utíkající kluky ke dveřím do dormu.

„To zase budou sedět u Xboxu co? Co si pamatuji, prý mají remízu." zapřemýšlel jsem, když se Tae rozčilovat, že nad Jungkookem prohrál a mají remízu.

„Jo, Jimin s Namjoonem se prý za chvíli vrátí. Volali, že byli někde zaseklí." jen jsem přikývl a všichni jsme odešli z garáží dovnitř dormu.

„Kam jdeme?" zeptala Minji, když jsme vycházeli do druhého patra.

„Ke mně do pokoje." pokrčil jsem rameny a procházel menší chodbou do pokoje. Otevřel jsem dveře a rozsvítil. Klíče jsem odložil na stůl a tašku na obvyklé místo u zdi.

„Promiň za menší nepořádek, měl jsem trochu naspěch ráno." sehl jsem se pro pyžamo na zemi a odložil ho na opěradlo židle.

„Nic se neděje. Takhle to občas vypadá i u mě." zasmála se a sedla si na postel. Sedl jsem si na židli a přejel na ní k Minji, která si mezi tím lehla na mou postel.

„Rychle měníš pozice." zasmál jsem se a ona se jen zamračila ale hned zase měla úsměv na tváři.

„Máš docela pohodlnou postel." řekla a otočila se na záda. Rychle jsem si stoupl a otočil ji zase na záda. Dlaně vedle její hlavy a kolena u jejích boků.

„H-Hoseok?" zašeptala Minji a já jako bych se probudil ze snění. Její vyděšené oči a pootevřené rty ze šoku mě přinutili se rychle přesunout vedle ní.

„P-promiň, nevím, co mě to popadlo." otočil jsem se zády k ní a koukal z okna už na noční Soul.

„Nechme to být. Jen už mě nestraš." objala mě zezadu a položila si hlavu na mé rameno.

„Dobře. Jen tak, co chceš dělat s tou zprávou?" zeptala se a já si povzdechl.

„Nevím. Opravdu nevím." zavrtěl jsem slabě hlavou a otočil se na Minji. Objal jsem jí a nepouštěl jí.

„Už prostě n-nevím." hlazení na zádech bylo jediné, co jsem vnímal. Ani jsem si neuvědomil, že jsou mé tváře mokré.

„Večeře!" ozvalo se zezdola a já se odtáhl od Minji.

„Promiň." zamumlal jsem a sklopil hlavu. Jen se uchechtla a sundala mokrou mikinu.

„Skočím pro večeři, ty si umyj obličej, dobře?" pousmála se a já jen přikývl. Minji šla dolů, odkud se ozývalo cinkání hůlek a příborů, stejně jako hlasy kluků. Došel jsem do koupelny a smyl si rozmazaný make-up a opláchl si obličej.

Přešel jsem do pokoje, kde už Minji pokládala tác s jídlem na postel. Rozhodl jsem se neřešit, že budeme jíst na posteli a sedl si k ní.

„Jez, a mám pro tebe dobrou zprávu." pousmála se a vzala hůlky do rukou. Udělal jsem to samé a nabral si kousek masa a dal ho do pusy.

Po chvilce jsme měli dojezeno a tác se špinavým nádobím Minji zase odnesla.

„Jakou zprávu pro mě vlastně máš?" zeptal jsem se, když jsme zase leželi v posteli vedle sebe. Ona vzala mobil a ukázala mi náš Twitter.

„Kluci už to vyřešili za tebe." usmála se.

~~
OMG! Lidi.. Hrozně vám děkuju za 1k přečtení! Fakt si toho vážím i veškeré podpory.. 🌸
Ily.. ❤
Lucy