POHLED ZINY:

Je ráno a už asi dvě hodiny letím na Trnovi a urážím Murtagha"Hele já ti budu říkat Muškát to se totiž lépe vyslovuje."

"Ne a už to opakovat nebudu!"

"Tak Trnovi budu říkat Růžičko.Když ty nechceš být kytka!"Abych vysvětlila,proč sedím na Trnovi a né na Safiře.Sofie remcala,že nechce letět dneska na Trnovi,protože jí Murtík štve.Mě to nevadí já totiž více štvu Murtíka.Ten za chvilku bude červenej jako jeho drak.Pořád mi vrtá hlavou,proč prostě nepoužije kouzlo na to abych byla zticha,možná ho baví mě poslouchat.Nó asi ne.Teď po mě hodil pohledem zabijáka.Jsem ráda,že pohledy nevraždí to bych už byla na místě 10x mrtvá.

Ale líbí se mi tady,nejsou tady cítit splodiny z aut,moc často neprší a je tady nádherně.Škoda,že tady není mamka."Nechceš jíst?"No to mi je otázka mě už tady kručí v břiše Bůh ví jak dlouho a on se mě po dvou a čtvrt hodiny zeptá jestli nechci jíst."Si jako děláš ne?Mám hlad už 2 a čtvrt hodiny!"

ůProč nic neřekneš?Tady máš chleba a sýr, toho mám hodně.Tak jsem si to vzala a hladově se do toho zakousla.Murtagh se mi řechtal a Trn natočil hlavu a roztáhla čelisti do tvaru co měl být úsměv a tak jsem se na něj zakřenila a jedla dál.

---O TŘI HODINY POZDĚJI---

"No konečně pevná zem!"Přistáli jsme kousek od nějakýho velikánskýho města.To město je Ilirea.Začala jsem skákat radostí.Konečně postel a oblečení.Přidala se ke mě i Sofie.Arya,Éro a Murtík s dvěma draky na nás čuměli jak na debili no jo nikdo nepochopí naše myšlenkové pochody.Konečně oznám tu Nasuadu.Murtagh vyrazil k městu a kroutil přitom hlavou a za ním šel Eragon,Arya,Trn a Safira.Vyrazím za nimi a Sofie mě dobíhá.Procházíme velkou hradní bránou na nádvoří a stojí tam nějaká tmavá žena.Měla na sobě rudé šaty a dlouhé tmavé vlasy měla vyčesané do drdolu.Usmívala se hlavně na Murtagha a na nás koukala jako kdyby jsme byli mimozemšťani.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top