Ráno jsem se probudila a můj první pocit byl,že je mi strašně špatně.A tak rozespale vstanu a leknu se,protože omylem šlápnu na knihu.Tak skočím na zpět a kouknu se na mojí podlahu pokoje.15 knih se bez ladu a skladu válí na zemi a jsou i pomačkaný.Knihovník zrovna dvakrát radostí skákat nebude.Začala jsem knihy sbírat a přemýšlela jsem o noční návštěvě knihovny.Kdyř vtom se mě někdo dotkl.Byl to nějaký elf."Co je?!"zavrčela jsem.Bylo mi totiž stále špatně,elfíto si toho všiml,dotkl se mě a začal něco mumlat tím jejich jazykem.Pocítila jsem úlevu a už jsem nemusela přemýšlet jestli skončím s mojí kamarádkou záchodovou mísou.

"Chtěl jsem se kouknout,kdo je tak vášnivý čtenář,že se jeho knihy válí i na zemi.""Jujdá kam jsem dala dobré vychování...asi do šuplíku s ponožkama."Jmenuju se Sofie."

"Těší mě,Vanir.Dračí jezdec."Wow a teď mám čelist někde pod zemí u zemského jádra.Pořádně jsem si Vanira prohlídla.Má dlouhý stříbřitý vlasy,modrý oči s jakousi jiskrou hypnotizace(co to píšu:D).Ostré rysy elfa se k němu náramně hodily.Měl na sobě zrovna modrou tuniku,kalhoty a kamaše.Kolem pasu měl pás a na něm přípevněný meč fialové barvy.

"Jak se jmenuje tvůj drak?"

"Síta je to dračice."

"A jak dlouho jsi už jezdcem?"vypadlo ze mě.

"No už asi 5 měsíců.Ještě na Síte nemohu létat.Ale máme se rádi."Já chci taky draka.Kdoví ty vejce jsou nevyspytatelný,když si za hlavního jezdce vybraly Eragona.Asi jsem to řekla nahlas,protože Vanir měl co dělat aby udržel vážnou tvář."Cvičil jsem Eragona v Ellesméře."Tak to mě zajímá"Pokračuj."

"No na začátku byl celkem dobrý na člověka,ale pak se začala ozívat jizva od Durzy měl pak třeba tři záchvaty během boje.Pak nastal Oslava pokrevní přísahy.Tam jsem ho začal obdivovat.Je totiž skvělý básník ikdyž si to nikdy nepřizná.Třetí večer a zároveň i poslední ho draci proměnili.Ale on nejenže vypadá jinak,on je silnější než kterýkoliv elf.Nevypadá na to,ale zlomil mi ruku pouhým blbým máchnutím mečem."Jo tu část jsem četla.Vždycky jsem měla Vanira ráda."Hele nepůjdeme do arény?"zeptala jsem se ho.No jo mám ulítlí nápady.

"Jo klidně,ale nechtěj po mě lukostřelbu.Já mám radši meč a dýky."

"Uděláme dohodu.Já tě naučím střílet z luku alespoň základy a ty mě naučíš zacházet s mečem a dýkami,jo?

Šli jsme do arény"Prvně ti ukážu,jak se meč drží,ty mě vyzkoušíš až zítra,bude toho dneska na tebe hodně."

-----O 4 A PŮL HODINY POZDĚJI-----

Příště mi připomeňte,že elfové jsou sakra rychlí.Vanir pořád měl připomínky a pak se řehtal tomu jak mi vyletěla dýka nějaký ženský do klobouku ta pak ječela jak smyslů zbavená.Já se tomu taky smála ,ale né tolik,protože mě bolí celý člověk.

Pak jsme vyrazili na večeři.Bylo vepřový maso a brambory a k tomu nějaké saláty a oblohy.Naštěstí dnes nemám večeři s Nasuadou.To by zase dopadlo.Při jídle jsme si povídali."Ráno na tebe čekám v aréně tak kolem 11 dopoledne,jo?"Přitakal a pak jsme se rozešli před mým pokojem.Svlíkla jsem si tuniku sundal boty a zalehla do postele a moje poslední myšlenka byla.Vstanu zítra vůbec?Všechno mě bolí.

----------------------------------------------------------------

Tak tady je trochu delší kapča a jak jsem minule slibovala tu romantiku tak to nakonec nevyšlo.Měla jsem na výběr dva způsoby,ale ten druhej jsem po dlouhým uvažování nenapsala.Doufám,že se za to ne mě nebudete zlobit.;)

vaše zuzulinBVBarmy