POHLED NARDENETH 1/2:
Do určeného tábořiště jsme jeli pět dní.Cesta nebyla lehká,ale já se s Orwinem hodně pobavila.
~~~~~~~~~~~~
Pátý den jsme byli už před tábořištěm.
"Konečně tábořiště.Alespoň se mohu jít vykoupat.Určitě smrdím jak hnijící zvíře."řekl Orwin.
"Ale já tě přesto miluji."řekla jsem a políbila ho z hřbetu koně.On mi polibek oplatil a pak nás přerušil nějaký voják.
"Kdo jste?!"to mě naštvalo tak malý vojáček a dovoluje si na nesmrtelný?No toto."Já sem Nardeneth a toto je elf Orwin!"řekla jsem velitelsky."Promiťe nepoznal jsem Vás pane!"a sklonil kajícně hlavu.
"Já vím,že jsme špinavý z cesty,ale ty máš být v pozoru a ne koukat jen na tu špínu."řekl Orwin a to bylo poprvé,co jsem se ho bála.
"ANO PANE!!Paní Nasuada Vás už očekává."
Tak jsme vyrazili k rudému stanu.Před stanem jsme slezli z koní a podkoní nám je vzali na 'ustájení'.Abych pravdu řekla je to poprvý,co jsem v opravdové válce.
Orwin mi zvedl vstupní plachtu jako gantleman a já jen s přikývnutím vstoupila dovnitř.Nasuada tam plánovala něco z Eragonem a Murtaghem.
Jakmile nás Eragon zmerčil tak nás pozdravil.
"Vítejte Orwine,Nardeneth.Užili jste si cestu?"tu poslední větu pronesl s úšklebkem.Já ho jen stále vraždila pohledem.Murtagh se jen pohihňával a já ho začala vraždit.Jen udělal menší divadýlko.Chytl se za srdce a dělal že padá na znak.Já ho asi zabiju,ale v tom mě přerušila Nasuada asi jediná moudrá osoba v tomto stanu.
"Plány budeme řešit až se vy dva umejete a oblíknete se do čistého.Taky se musíte najíst a trochu odpočinout."mám asi menší pocit deja vu.Takhle pěkně mě odpálkovala,když jsme ji před dvěma roky viděly poprvé.
"Tak jo."řekl rezignovaně Orwin.
A máme už připravený stan?"zeptala jsem se jí.
"Jo už je připravený.Máte jeden dohromady.Doufám,že to nevadí."
"Ale vůbec ne."řekl Orwin a hodil po mě hladový pohled.Ajaj zachraňte mě někdo!Ikdyž to nevypadá Orwin je hroznej perverzák.
"Nech toho Orwine."vrazil mu do ramene Murtagh.
"Tak už jďete.Murtagh vám ukáže stan."chudák nás schytl.Hodil po Nasuadě otrávený pohled a už vycházel ze stanu.
"Uvidíme se zítra při východu slunce.Chci aby jste zde byli včas."dodala ještě Nasuada.
Chvilku jsme šli tábořištěm a Murtagh si jen něco mrlal pod vousy.Došli jsme k tmavě zelenému stanu a Muratgh řekl."Toto je prozatím Váš 'dům'."a ty uvozovky ukázal na prstech.
Vstoupila jsem dovnitř a položila jsem batoh ke své posteli.
_____________________________________________
Tak jo lidičky už jsem konečně vydatlila další kapču.Tato kapitola je rozdělená na půlky,protože je to hrozně dlouhá část a nemám moc času.
Múžete poděkovat Lotticher (doufám,že jsem to jméno napsala dobře) za to,že mě přemluvila abych ještě tuto povídku psala. ;)
!!A POZOR ZMĚNA!!rozhodla jsem se,že kapitoly budu přidávat jen když tam bude nejmíň 10 votes.
Za případně komentáře a votes budu velmi ráda.
vaše zuzulinBVBarmy
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top