Marcus se postavil ze židle.
"No pardon, já nevěděla, že je to státní tajemství" procedila jsem mezi zuby.
Marcus se nahl a vrazil mi facku. Hned jsem ucítila otisk ruky na mé tváři. Pálilo to.
Chris zalapala po dechu. V tomhle světle asi svého miláčka ještě neviděla.
Okamžitě jsem zapla své schopnosti. Vodní vír ho dostal k zemi. Pořád jsem do něj narážela. Používala jsem snad všechna kouzla, která jsem uměla.
Byl to opojný pocit, vidět někoho, jak se nemůže zvednout.
"Přestaň, Saro! Vždyť ho zabiješ!" volala Chris. Já ji však nevnímala.
Když jsem se konečně uklidnila, zjistila jsem, že je Marcus mrtvý.
Schoulila jsem se na zem a začala tiše plakat. Jako bych se přestala ovládat.
Nevěděla jsem, co to do mě vjelo.
"Ty.. Ty jsi ho zabila!" vyhrkla zděšeně Chris.
"Ne, Chris, prosím, já, ne, nemůžu, nevěděla jsem, co dělám, já ne, prosím" mlela jsem, a drkotaly mi při tom zuby. Cítila jsem chlad.
"Nemusíš říkat nic. Všechno chápu" řekla Chris ještě a nechala mě v kuchyni samotnou tak dlouho, dokud jsem sama neodešla.
Marcus to opravdu nepřežil. Chris a ním jela do nemocnice, ale umřel dřív, než tam vůbec dojela.