28.Smrt
(Pusťte si k tomu^^)
Pharsa probodla Akissej nenávistným pohledem.
,,Znova ti říkám, že se jmenuji Pharsa!" Zavrčela a Akissej se jen zasmála. Pak ale ztuhla, a zavětřila směrem k ní. ,,Kde je... Magie?"
Pharsa cítila nesmírnou zlost, a Faramis se Silenem na tom byli podobně. Tahle vlčice a její rodina, zabila ty jejich.
Chladně se ušklíbla. ,,Příště se dívej na hvězdy... Vlastně, promiň, žádné příště nebude"
Jakoby je vyzvala k útoku, a Akissej, Nimort a Lachim se na ně vrhli.
Lokin tomu nemohl uvěřit, když uviděl probořenou hradbu.
Ještě před chvílí tu byla, a teď...
Vlci zajásali, a začali proudit do města.
Lokin si vyměnil pohled s Mirilou, a oba se vrhli na zem.
Lokinovi dopad vyrazil dech, a trošku zavrávoral, ale jinak byl v pořádku.
Dostali se do města.
Ve Faramisovi to bublalo vzteky, a zaútočil na Akissej.
Silen s Iris doráželi na Nimorta, zatímco Arcalima a Las udržovali v šachu Lachima.
Faramis zavrčel, a naježil se, když kolem sebe s Akissej kroužili.
,,Princátko má strach?" Posmívala se mu. ,,Ukradla jsem ten trůn tvým rodičům. Všichni si mysleli, že Gord zemřel na nemoc... Ale já ho otrávila. A ten požár jsem způsobila také já. Tvoje matka zemřela v bolestech, a já si to pěkně užila"
Faramis rozzuřeně zavyl, a vyslal proti ní obrovskou vlnu větru, která na ní ale nepůsobila.
,,Umím zrušit jakékoliv kouzlo" vysvětlila mu škodolibě.
,,Fajn" štěkl Faramis, a vyrazil proti ní, s tlamou rozevřenou.
Akissej ale byla rychlejší, a když kolem ní proběhl, skočila mu na záda, s úmyslem, zahryznout se mu ze zadu do krku.
Faramis jí ze sebe shodil, a ona odletěla dozadu.
Lokin proběhl mezi vojáky jako stín, nic ho nemohlo zastavit.
Zakousl se jednomu do ocasu, na dalšího skočil a sevřel mu čelisti kolem krku.
Mirila vedle něj vystřelovala paprsky na všechny v okolí.
Cesta se zbarvila krví, všude leželi těla.
Lokina rozesmutnělo, když uviděl mrtvé vlče, a uvažoval, kdo to mohl udělat.
Nejspíš to byla nehoda, pomyslel si, a dál pokračoval v boji.
Přicházelo čím dál více vojáků, až se on, Mirila, Ašas a Ardno ocitli v obklíčení.
Fajn, ušklíbl se.
Pharsa mohla jen sledovat, jak ostatní bojují, protože neměla jak jim pomoct.
Arcalima s Lasem celkem zvládali Lachima, ale ani jeden z nich nebyl zvyklý bojovat.
Silen s Iris si vedli mnohem lépe, jelikož oranžový vlk byl na tohle cvičen, zatímco růžová vlčice předvídala každý jeho krok. Jenže Nimort byl moc silný.
A Faramis s Akissej byli vyrovnanější. Pharsa o něj měla hrozný strach, přála si, aby mu nějak pomohla. Ten moment nastal rychle, ale celý svět, jakoby se najednou zpomalil.
Akissej stála naproti Faramisovi, který se sotva držel na nohou a vyběhla proti němu.
Brnění měl poničené, a hruď úplně odkrytou.
Pharsou proběhlo několik pocitů najednou, a rozběhla se k němu.
Všechno bylo zpomalené, její láska k Faramisovi hořela jako nejjasnější slunce.
Vyběhla Akissej přímo do cesty, a matka jí srazila přímo na zem.
Zakousla se Pharse do krku, ale zároveň se nabodla na bodce, které měla její dcera na brnění.
,,PHARSO!" Zařval Faramis, který nestihl nic udělat.
Okamžitě z ní Akissej shodil, a sklonil se nad Pharsou.
Faramis trpěl tak, jako nikdy.
,,Pharso, neopouštěj mě!" Naříkal a olizoval jí ránu, ze které proudili potoky krve.
,,Faramisi" zašeptala, a láskyplně se na něj podívala. ,,Nech mě jít"
Faramis ztuhnul. ,,Ne, ne, ne! To vyléčíme! Přiveďte někdo pomoc!"
Všichni stáli jako omámení, a každý věděl, že už je pozdě.
,,Pharso!" Zakňučel Faramis, a třásl se smutkem.
Pharsa se pousmála, a olízla mu krk. ,,Miluji tě"
Faramis zavrtěl hlavou. ,,Ne Pharso, dostaneš se z toho!"
Z očí se jí začalo vytrácet světlo, a on zašeptal: ,,Miluji tě"
Nikdy netušil, že existuje tolik slov pro smutek. Vztek, zoufalství, šílenství, žal.
Bolest.
Láska jeho života byla mrtvá.
Bitvu přerušilo vytí.
Všichni na okamžik přerušili boj, a zaposlouchali se do toho zvuku, který vycházel z paláce.
Byli to tak zmučené, zoufalé a smutné vytí, až to vehnalo několika vlkům slzy do očí.
Ticho bylo téměř ohlušující.
Nebylo to obyčejné ticho.
Tohle bylo prosycené něčím zvláštním.
A každý přítomný cítil to samé.
Smrt.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top