Naštěstí už byl oběd, za což Lokin nesmírně děkoval. Pak ho sice čekala ještě hodina magie, ale poté už měl volno, na což se těšil.
Vrátil se do jídelny, poprvé byl mezi prvníma a sedl si vedle Tibessece.
,,Tak jak se ti zatím daří?" Zeptal se ho písečně zbarvený vlk, který kolem sebe měl naskládanou hromadu knih.
,,Nic moc," ušklíbl se Lokin. ,,Přišel jsem pozdě na snídani, pak i na hodinu zeměpisu-"
Tibessec se zatvářil, jakoby Lokin spáchal vraždu.
,,A v historii jsem dostal školní trest. Jedy proběhli celkem dobře, ale na hodině boje jsem se pěkně ztrapnil tím, že jsem si myslel, jak dobře bojuju, i když ve skutečnosti to Aroc jen předstíral," dořekl a Tibessec nevěřícně zamrkal. Pak vážným hlasem dodal: ,,Jestli to takhle půjde dál, budeš horší než Alegen"
Lokin při zmíňce o tom vlkovi nastražil uši.
,,Nevím co je na tom pravdy, ale prý sotva co přišel do školy, dostal ze všech předmětů školní trest, zničil několik obrazů a soch, zmrzačil jednoho vlka a to všechno v jeden den," řekl Tibessec.
Lokina zamrazilo. ,,No tak hrozný teda rozhodně nebudu..."
Pohled mu padl na Alegena a jeho partu přátel.
Zase seděli u toho stolu a něčemu se smáli. Nebo aspoň všichni, kromě Alegena. Ten probodávál pohledem všechny okolo.
Kolem zrovna procházela světle žlutá vlčice se safírovýma očima, kolem které se vznášelo jídlo. Lokin přimhouřil oči, když Alegen zaměřil pohled na tu vlčici a ta pomocí podobného provazce, který vytvořil včera u večeře, zakopla.
Lokin se zvedl a ignoroval Tibessece který ho varoval: ,,Nedělej to..."
Lokin prošel kolem služky která sbírala jídlo a nahnul se k Alegenovi přes stůl. Všichni jeho kamarádi zmlkli a vlastně v celé jídelně se rozhostilo ticho.
,,Co si myslíš, že děláš?" Zavrčel mu Lokin do obličeje.
Alegen ho probodával chladným pohledem. ,,Ta služka jenom zakopla"
Lokin se ušklíbl. ,,To jsi tak blbý jak vypadáš?"
Několik vlků okolo zalapalo po dechu a Lokin si nemohl nevšimnout, že se všechny pohledy-i ty učitelské-upírají na ně.
Alegenovi se zježila temně černá srst na zátylku, když se zvedl a přiblížil svůj obličej k tomu Lokinovému tak blízko, že se skoro dotýkali čumáky. Ledově modré oči se dívali do jantarových.
,,Nezapomeň, s kým mluvíš," zavrčel Stínobijec.
Lokin si najednou uvědomil, jak je mladý. Vždyť sám byl starší než Alegen! A přesto z něj šel strach.
,,Nechte toho vy dva," přerušil je něčí hlas, ve kterém Lokin poznal Edipala.
Alegen si zase sedl na své místo a probodovál Lokina nenávistným pohledem. Ten mu pohled oplácel.
Obešel Edipala, zatímco v jídelně se zase rozproudil hovor, i když se na něj stále občas dívali. Lokin pomohl té vlčici vstát.
,,Díky," přikývla. ,,Za tohle, i za to, jak ses mu postavil. I když to byla naprostá pitomost. Jmenuji se Rafaela"
Lokin se zamračil. ,,Proč by to měla být pitomost? Alegen je Stínobijec jako každý druhý"
,,S Modrou Strážkyni," připomněla mu Rafaela.
,,To já taky," poznamenal Lokin. Když se vracel ke svému stolu, všiml si, že Alegen s Edipalem na sebe kývli.
Přimhouřil oči.

,,Ty jsi vážně neskutečný!" Sykl Tibessec. ,,Nech toho hraní si na hrdinu a dej radši Alegenovi pokoj"
Lokina se to dotklo. ,,Proč bych měl? Nemůže si dělat co chce"
Tibessec zavrtěl hlavou, a pak se podíval na Edipala. ,,Na toho by sis měl také dávat pozor"
Lokin se zamračil. ,,Nechápu, kam tím vším míříš. Edipal mě dovedl na hodinu zeměpisu, přišel mi v pohodě"
Písčitě zbarvený vlk si povzdechl. ,,Edipal je občas horší, než Alegen. Ten dává aspoň svou nadřazenost všem najevo, ale Edipal si hraje na hodného, galantního vlka, i když ve skutečnosti by neváhal, zabít tě"
Bylo vidět, že z něj má hrozný strach. Nedával to najevo, ale Lokin nebyl hloupý a to napětí v jeho hlase a obavy v jeho očích, se nedali přeslechnout ani přehlédnout.
Lokin přimhouřil oči. V téhle škole se toho skrývalo víc, než se na první pohled zdálo.

Hodinu magie vyučoval světle šedý Stínobijec s rudýma očima. Nacházeli se ve třídě, která byla mnohem větší než všechny, ve kterých Lokin zatím byl. A taky tu nebylo nic jiného, než několik figurín a jiných pomůcek.
Lokin si nemohl nevšimnout tmavých skvrn na stěnách a jiných připomínek toho, že se tady Stínobijci učí ovládat svou hrozivou magii.
,,Rozřadím vás podle síly vaší magie," vysvětlil Keram a pousmál se. Už od začátku hodiny se tvářil příjemně a vypadal, že ho snad nic nedokáže vyvést z míry. Lokin doufal, že je na téhle škole aspoň jeden normální učitel.
On byl z celé třídy jediný modrý, což ho celkem rozladilo. A nemohl si nevšimnout, jak se na něj ostatní dívají.
Keram na něj upřel pohled svých rudých očích, které na té světlé srsti skoro svítili, ale pak se zase zaměřil na celou třídu. ,,Magie Stínobijců je silnější, než jakákoliv jiná. Potřebuji vědět, kdo z vás jí umí využít, aniž by mu to dělalo větší potíže. Ti, ať předstoupí přede mě"
Z těch, kteří tak učinili znal Lokin jen Xalofa. Tmavě šedý vlk s bílýma očima měl ve tváři chladný, nečitelný výraz, udržoval si sebejistý postoj, ale i tak na něm šlo vidět nepatrné napětí.
Keram si jako prvního zkoušejícího vybral právě Xalof.
,,Budeš dělat to co ti řeknu, ano?" Řekl Keram a přikázal ostatním, aby odstoupili co nejdál.
,,Stínová podoba!"
Xalof se proměnil téměř okamžitě, jeho tmavě šedá srst se změnila v čistě černou, ze které šlehaly podivné plameny, a vypadal tak nehmotně, snad skoro průhledně.
Keram na něj kývl a Xalof se proměnil zpět.
,,Ví někdo, proč jsem mu neřekl, aby se proměnil zpátky a místo toho jsem na něj kývl?" Zeptal se učitel žáků.
Lokin zamrkal, když nějaký vlk bezchybně odříkal: ,,Když je Stínobijec v téhle podobě, ocitne se v takzvaném duchovním světě, ve kterém nejdou slyšet žádné zvuky"
,,Správně," přikývl Keram a zase se otočil ke Xalofovi. ,,Stínový mrak"
Proměnil se v obláček kouře.
Keram mu dal vyzkoušet ještě pár podob, a pak hlasitě zavolal: ,,Ackwore!"
Do místnosti přiklusal vlk s tmavě zelenou srstí a čistě černýma očima. Neměl jedno ucho.
,,Tohle je protivník v magii," vysvětlil Keram. ,,Stíbobijci na něm zkouší, co umí"
Lokin se zamračil. To by se nemělo, ohrožovalo to vlkův život.
,,Vidím vaše výrazy, ale můžu vás ujistit, že Ackwor je odolný proti naší magii, takže se mu nic nestane," uklidnil je Keram a kývl na Xalofa. ,,Tak do toho. Použij na něj vše, co uznáš za vhodné"
Xalof se proměnil do stínové podoby a vyrazil proti němu.