,,Takže, co se rozdělit?" Zeptal se Lokin. ,,Půjdeme aspoň po trojicích, a fakt by neměli jít Alegen a Edipal spolu. Nerad to říkám, ale jste moc silní a musíte jít s někým slabším"
Ta chvála očividně uklidnila jejich ublížená ega, a tak jen přikývli, ačkoliv se jim jistě příčilo, že ho musí poslouchat.
,,Prohledáme celou školu, dokud někoho nenajdeme nebo něco, co by nás přivedlo blíž k vyřešení téhle záhady," řekl Lokin a všiml si, že se k nim připojilo pár vlků. Očividně se dozvěděli, co se chystají udělat a překvapilo ho, že je mezi nimi i Tibessec. Ještě chvíli čekal, jestli nepříjde někdo další, ale to očividně byli všichni, a tak zopakoval svůj plán nově příchozím.
,,Ti, co mají fialovou a modrou Strážkyni, si stoupněte tam," poručil Lokin a kývl kousek dál od skupiny. Když se jich celkem početná část oddělila, přikývl. ,,Jděte každý s někým s růžovou úrovni magie, aby jste se měli jak ubránit"
Edipal řekl: ,,Já chci jít sám"
Lokin se na něj podíval. Nikdy nevěřil, že to řekne, ale teď se to hodilo: ,,Jak jsem říkal, jsi moc silný a byla by škoda, tvé schopnosti vyplýtvat"
Edipal mu na ty lichotky neskočil, ale nakonec přikývl a Lokin si oddechl. Pak se na ně podíval a řekl: ,,Prohledejte to všude, kde jde. Dívejte se po všech nápovědách a pokud cokoliv najdete, vemte to sebou. Teda, pokud to nebude krev"
Mladší Stínobijci se na sebe váhavě podívali, zatímco ti starší jenom klidně přikývli.
Když to tak Lokin viděl, nemohl uvěřit, jaký je v nich rozdíl.
Ti mladší-kteří tu byli jen proto, aby byli za statečné-se tvářili vystrašeně, rozpačitě a nebo nadšeně z toho, že půjdou hledat. Prostě normální vlci. A za pár let se z nich stanou chladní vrazi, jakými byli třeba Edipal a Alegen. Opravdu dokonalá škola vrahů.
,,Budeš na nás jen tak zírat, nebo už začneme hledat?" Zavrčel Alegen a Lokin potřásl hlavou. ,,Jasně, jasně. A kdybyste potkali na chodbách nějakého žáka, který se k nám chce připojit, přiberte ho. A když půjdete do nějaké místnosti, nebo učebny a prohledáte jí, oznáčte jí nějak, aby tam už ostatní nechodili a tím pádem by hledali zbytečně. Sejdeme se tady, když bude správně doba oběda"
Dal tolik času, jelikož škola byla opravdu rozlehlá.
Vlci zamručeli a Lokin kývl na Xalofa. ,,Jdeme?" Zeptal se a ještě se podíval na Tibessece. ,,Půjdeš s námi?"
Písčitý vlk váhavě přikývl a Lokin se pousmál. Opravdu mu neodpustil to jeho lhaní, ale to neznamenalo, že se k němu bude navždy chovat hrozně.
,,Tak pojďte. Chci zkontrolovat Nelvíru," řekl Lokin a nemohl si nevšimnout, jak sebou Tibessec trhl. I když k němu Nelvíra nic necítila, stejně se chtěl ujistit, že je v pořádku.
Společně se vydali ke Strážní věži a cestou se dívali do každé komory na košťata nebo jiné místnosti.
Tady to znali. To bylo patro, kam chodili pořád a znali ho dobře. Lokin ale nikdy nebyl v dolních patrech, teda když zrovna nešel na hodinu jedů, a cítil, že se tam chce podívat.
Brzo se dostali ke Strážní věži a vystoupily nahorů.
Po Nelvíře nebylo ani stopy a stejně tak ani po Temných. Lokin se zamračil. Krásný den se proměnil, začal foukat vítr, který sebou přinesl temné mraky. A taky se ochladilo.
Lokin už se chystal otočit, s pocitem bezmoci, když v tom zahlédl lístek papíru.
Rozložil ho a zmateně si přečetl ty dvě slova: jisté smrti.
,,Co to má znamenat?" Zeptal se Lokin nechápavě.
Xalof se zamračil, když si lístek přečetl. ,,Není tam velké písmeno, a pokud tam není záměrně, znamená to, že ten text musí pokračovat," řekl. Lokin uznale kývl. Xalof uvažoval logicky.
,,A... Máme tady Hvozd jisté smrti. Samozřejmě to nemusí spolu souviset, ale jen mě to tak napadlo," dodal Xalof.
Poté, co celou věž prohledali, a označili jí křídou, ležící opodál, se vydali dál. Střetli se se Sorronovou skupinou, která jim oznámila, že v učebně zeměpisu našli také papírek. Stálo na něm: čeká klíč.
,,Zatím si ho nechte u sebe, pak to dáme dohromady," řekl Lokin, a rozloučili se.
Chystali se vejít do učebny historie, ale ta byla označená křídou, takže už tam nějaká skupina musela jít. Zamířili k soše Waryena a začali stoupat nahorů, do vyšších pater, kde se odehrávala například hodina hvězdářství. Když se Stínobijec ztratí, může se orientovat podle hvězd. Došli na věž s otevřenou střechou, ve které nikdo nebyl a Lokin se zaujatě rozhlédl. Byl si celkem jistý, že tenhle předmět by ho nebavil.
,,Mám papírek," oznámil jim Gnolis a Xalof s Lokinem přišli k němu.
Stálo tam: poklad tajemný.
Lokin se zamračil. ,,Tohle je čím dál zvláštnější"
Prohledali co se dalo, ačkoliv už nenašli ani jeden papírek a pak se všichni sešli u jídelny.
,,Prohledali jste vše?" Ujistil se Lokin a odpovědí mu bylo souhlasné zamručení. ,,A?"
,,Nic, jen ty papírky," odpověděl nějaký vlk a ostatní zase zamručeli.
,,Dejte je všechny na zem," řekl Lokin a chvíli čekal, dokud na zemi neležely všechny, včetně těch jeho.
,,Podle mě, to musíme poskládat, aby to dávalo smysl," poznamenal Gnolis.
,,To nám došlo taky," odsekl Alegen, který samozřejmě musel být vepředu.
Xalof se ujal skládání vět, hodně z nich mu radilo a všeobecně spolupracovali, na což Lokin nebyl zvyklý. Když o něco šlo, dokázali se spojit i přes vzájemnou rivalitu.
To se ukázalo vzápětí, jelikož když se dívali na výsledek, Edipal podotkl, že nějaká dvě slova nedávají smysl. Jakmile to opravili, Lokin si byl okamžitě jistý, že to mají správně. Jakoby mu radil instinkt.
Všichni se utišili a Lokin nahlas přečetl:
,,Když všechny nápovědy najdete, zjistíte polohu místo, kam vydat se musíte.
Skrz Hvozd jisté smrti, však pěšky jít musíte, pak kolem Bílých hor projdete.
Na Louce mrtvých, čeká klíč, který vám řekne, kde hledat poklad tajemný"
Chvíli nikdo nemluvil, dokud Alegen neřekl: ,,Jsem jediný, kdo si myslí že se jedná o Poslední zkoušku v soutěži?"
,,Nejsi," zavrtěl Lokin hlavou a ostatní Stínobijci si začali šeptat. To nedávalo žádný smysl.
,,Kdo tam ale půjde?" Zeptal se nějaký vlk. ,,Jenom ti, kteří uspěli v minulých zkouškách?"
Lokin řekl: ,,Myslím, že musíme jít všichni, protože jste se všichni podíleli na odhalení všech písmen, takže by každý z vás měl mít možnost, vyhrát," usmál se a několik Stínobijců mu úsměv váhavě opětovalo.