Temní, pomyslel si Lokin a rozhlédl se, aby je našel. Nikde je neviděl, ale doufal že to není špatné znamení. Potřásl hlavou a obrátil zrak zpátky ke Keramovi.
,,Stínový mrak!" Přikázal a všichni se co nejrychleji proměnili. Lokin nebyl poslední, kdo tak učinil, ale rozhodně nebyl první. Magie ho nechtěla poslouchat!
Jeden vlk vypadl.
,,Stínová podoba"
Lokin se proměnil jak nejrychleji uměl.
,,Použijte stíny, abyste něco zvedli do vzduchu," řekl Keram. U tohohle úkolu se většina předvedla, zvedali vlky, stromy a obrovské kusy balvanů.
Lokin se v sobě snažil probudit tu magii... Prosím! Je to důležité!
Překvapilo ho, když najednou pocítil tu mocnou sílu a ještě víc ho překvapilo, když z něj vyšlehli obrovská stínová chapadla, která se omotala kolem školy. Pevně jí držela, zatímco Lokin neměl absolutní ponětí, co dělá.
Chapadla najednou doslova nadzvedla školu do vzduchu a pak jí bezpečně položila zpátky na zem. Lokin by nechtěl být zrovna v hradě.
Chapadla zmizela a všichni se bezeslova dívali nejdřív na něj, pak na školu.
Jenže tím, že předvedl tenhle úžasný kousek, si to akorát pokazil. Po zbytek zkoušky nedokázal vytvořit nic víc, než malý obláček kouře, takže i přes trpělivost Kerama, který čekal na další skvělou podívanou, nakonec vypadl.
A pokud dokázal posoudit, byl celkem vděčný.
Byl z toho trochu otřesený, ale stále měl možnost postoupit v jedech. Konečně došlo na poslední zkoušku a to právě v jedech.
Lokin se hluboce nadechl, vystoupil z davu a postavil se ke stolu s několika lahvičkami.
,,Tahle zkouška se skládá z několika částí," prohlásila mistryně Armen. ,,Budete muset připravit lektvar na skrytí mysli před nepřáteli"
Lokin se musel zašklebit. Tak to nebude problém, už ho dělal a vyzkoušel i v praxi. ,,A pak vám dám devět jedů, které budete muset seřadit od toho nejprudšího, po ten nejbezpečnější. Nakonec se napijete toho, který považujete za bez jedu, a pokud se spletete, dám vám protilátku"
Lokin se zhluboka nadechl. To zvládnu, pomyslel si. Přinutil se myslet jenom na zkoušku a vytěsnil z hlavy všechny trápení kvůli vrahovi, Nelvíře, Tibessecovi, tomu co teď udělal a podobně. Když bude chtít postoupit, musí se soustředit.
Měli k dispozici vše, co potřebovali na výrobu lektvaru, plus několik věcí navíc, aby je zmátli.
Lokin zahlédl Xalofův a Gnolisův povzbudivý pohled a to mu dodalo odvahy.
Minuty plynuli, Lokin spěšně plnil vše podle toho, jak si pamatoval, ačkoliv mu to trvalo déle než na poprvé, jelikož tehdy mu pomáhali přátelé.
Nakonec to ale zvládl, a když vypršel čas, měl už dávno hotovo.
Armen kontrolovala každý lektvar, a spolu s ní šla kolem Layla, která se dívala všem do mysli, ačkoliv přes lektvar nemohla nic vidět. Teda, pokud byl lektvar dobře udělaný, samozřejmě.
Když přistoupila k Lokinovi a přičichla si k jeho lektvaru, vytřeštila oči úžasem. ,,Páni, tohle je naprosto dokonalý!" Řekla, ale přesto mu poručila, aby lektvar vypil.
Pak se Layla zaměřila na jeho mysl a přikývla. Směrem k Armen zamumlala: ,,Nediv se, že je ten lektvar tak dobře udělaný. Nedělal ho totiž poprvé"
Lokin odvrátil pohled a byl rád, že si teď nemůže přečíst jeho myšlenky.
Několik jich vypadlo a tak zbyl jen Lokin, Sorron a pět dalších.
Armen před ně naskládala devět lahviček s jedem a už předem si připravila protilátky.
Lokin přimhouřil oči a stručně přeletěl lahvičky pohledem. Tam ten byl kostileb-jed, ze kterého hrozně bolí hlava, až z toho dotyčný vykrvácí. Další byl například svítil, po kterém je vlkovi hrozné horko, až se sám uvaří.
Postupně je seřazoval do nejhoršího po ty nejbezpečnější, až mu zbyli jen dva.
Zarazil se. Nevěděl, co jsou zač a trochu začal panikařit. Nemůže snad prohrát i tohle! Díval se z krvavě rudého jedu na čistě průhledný a nemohl se rozhodnout.
Nenápadně se podíval po ostatních soutěžících, a zachytil pohled Sorrona. Ten na něj nepatrně kývl, a naskládal ty dva jedy, které dělali Lokinovi problém, do správného pořadí.
Lokin doufal, že ho Sorron nechce nechat vyřadit, protože nechápal, proč by mu pomáhal, ale jinou možnost neměl, tak udělal to co mu poradil.
,,Čas vypršel," poznamenala Armen a Lokin odstoupil od stolu.
Armen bez výrazu chodila od stolu ke stolu s příhodnými protilátkami, a nejednou je musela použít. Jednou to ale nestihla a vlk se skácel k zemi dřív, než mu podala protilátku.
Armen nevzrušeně štěkla na nějakou služku: ,,Odnes ho na ošetřovnu"
A pokračovala dál, jakoby se vůbec nic nestalo.
Když přišla k Lokinovi, ten nervózně vypil červenou tekutinu, o které si myslel, že je bez jedu. Nebo, aspoň Sorron si to myslel.
Když se nic nestalo Armen přikývla a Lokin si oddechl. Zvládl to!
Vděčně se na Sorrona usmál, ale pak si Armen odkašlala a prohlásila: ,,Jediní, kteří to měli naprosto dobře, byli Sorron a Lokin. Sorron ale v minulé části byl o něco pomalejší, tím pádem postupuje Lokin!"
Dav začal jásat, hlavně od Lokina přátelé, což se netýkalo Alegena nebo Edipala, ti mlčeli jako hrob.
Lokin se v obavě podíval na Sorrona, jestli nebude naštvaný z toho, že mu pomohl ale pak prohrál, ale Sorron vypadal, že se mu spíš ulevilo.
Lokin tomu nemohl uvěřit! Skutečně postoupil! A za ten výraz na Alegenově tváři to stálo.

,,Takže, postupující jsou následující: Kirtap, Edipal, Tibessec, Alegen, Lokin a-" říkala ředitelka a pak výjmenovala pár dalších žáků, které Lokin neznal. On jí ale stejně moc neposlouchal, protože postoupil! Hrozně ho to potěšilo a ta radost mu dovolila, aspoň na okamžik zapomenout na vraha a na všechno s tím spojené.

Do chvíle, než nastala večeře. Ta byla hromadná, dospělý Stínobijci, kteří se přijeli podívat na soutěž, jedli s mladými žáky, a buď to bylo hrozně trapné, nebo naopak super.
Ke stolu Lokina a jeho kamarádů si sedla k jejich překvapení Anya i se strážemi, kteří z ní nespustili pohled. V klidu se pustila do jídla, a buď si nevšimla že na ní Lokin, Xalof, Gnolis a i Tibessec s Kirtapem zírají, nebo jí to bylo jedno.
Po chvíli zvedla ten pohled od talíře a zatvářila se mrzutě. ,,Co je? Můžu si sednout kam chci," zavrčela.
Gnolis se ušklíbl a řekl: ,,Já bych čekal, že si sedneš ke svým vlkům, například k Edipalovi," ten zloděj byl buď zatraceně odvážný, že takhle mluvil o nejlepší vražedkyni Eldiary, nebo neměl žádný pud sebezáchovy. Tak jako tak, Anya nevypadala na to, že by mu chtěla ukousnout hlavu, spíš se jen ušklíbla. Očividně chtěla něco říct, když v tom Layla strašlivě vykřikla, čímž přerušila rozhovory všech v místnosti.
Lokin nechápal, co se děje. Jeho učitelka historie byla celou dobu v pohodě, stejně nerudná jako vždy, ale teď se tvářila jako na pokraji smrti a vypadala zdrcena žalem.
Prudce se otočila k ředitelce, po tváři jí stékaly slzy. ,,Keram..." Zašeptala jen.