Gnolis si najednou uvědomil, že za chvíli mají jít na večeři.
,,LOKINE!" Zařval v panice a šedý vlk prudce zvedl hlavu, jestli není jeho kamarád náhodou v nebezpečí.
,,XALOFE!" Zvolal Gnolis, když k němu Lokin nechápavě přiběhl. ,,Co je?" Vykřikl Lokin a rozhlížel se po známkách útoku. Nic neviděl, jen Lesley na Gnolise hleděla jak na blbečka.
Xalof vyletěl z domu, v očích měl ještě pozůstatek slz, které očividně vyplakal při rozhovoru s Kirat.
Zavrčel na Gnolise a podobně jako Lokin se rozhlížel.
,,Už máme být na večeři!" Vyštěkl Gnolis na vysvětlenou a Lokin se podíval na oblohu. Stáhlo se mu hrdlo. Opravdu, slunce už zapadalo a začalo se stmívat.
,,Sakra, sakra, sakra!" Zavrčel Lokin a kývl na Lesley: ,,Díky za pomoc a tak dále, ale my už musíme jít!"
Proměnil se ve stínový mrak a jeho kamarádi udělali to samé. Sotva se vznesli k obloze uháněli ke škole jak nejrychleji mohli. Lokin si ani nechtěl představit, co se stane když přijdou pozdě.
Letěli mnohem rychleji než předtím, Lokin se udržoval v čele a celou dobu kontroloval jejich trasu. K jeho úlevě brzo zahlédli hrad a oni ještě zrychlili. Možná to nebude zas tak hrozné...
Přistáli na nádvoří a vyrazili dveře, zatímco rychle utíkali do jídelny.
Lokinovi najednou něco došlo a prudce se zastavil. ,,Layla a Akshil! Přečtou si naše myšlenky"
Xalof a Gnolis se na něj s hrůzou podívali.
,,Co budeme dělat?" Zeptal se Gnolis zatímco stáli před dveřmi do jídelny.
Lokin usilovně přemýšlel, ale neviděl žádné řešení... Až na jedno.
,,Pamatujete si na ten lektvar, který skryl moje myšlenky před těmi dvěma?" Řekl Lokin rychle. ,,Zbylo něco?"
Xalof se zamyslel. ,,Trochu ano," řekl nakonec a v Lokinovi zasvítila naděje.
,,Tak pojďte!" Sykl a všichni tři se rozběhli ke svému pokoji. A nejspíš by tam došli úplně v pořádku, kdyby Lokin nezaslechl hlas. Ostatní si ho očividně nevšimli a pokračovali v cestě, zatímco Lokin se zastavil. Xalof se k němu obrátil. ,,Co je?"
Lokin zavrtěl hlavou. ,,Běžte napřed," řekl a vypadalo to, že se s ním Xalof chce hádat. ,,Dělejte!"
Xalof se zamračil ale spolu s Gnolisem se zase rozběhli do pokoje.
Lokin se otočil a šel za sotva rozeznatelným hlasem. Procházel temnými chodbami hradu, chabá světla mu sotva svítila na cestu a všude bylo ticho, až na ten hnusný hlas.
Vykoukl na jinou chodbu ale hned se zase schoval, jelikož spatřil tři vlky.
Srdce slyšel až v uších, a když si byl jistý, že ho neviděli, letmo vykoukl.
Opravdu, byli tam tři vlci a on nemohl uvěřit svým očím.
Ten hlas, který Lokin slyšel, patřil vysoké černé vlčici s fialovýma očima. Samozřejmě to byla ředitelka Ajira. Ty dva, kteří se před ní krčili jako ponížená vlčata, Lokin nepoznal, jelikož byli zahaleni v černých pláštích s kápí-dost neobvyklý oděv, na vlky.
,,Koukejte dělat svoji práci!" Vyštěkla Ajira. ,,A první co uděláte, bude zbavit se Lokina! Čmuchá tam kde nemá a jestli to takhle půjde dál, odhalí nás! A pak zabijte i jeho přátele"
Vlci jen poslušně přikývli.
,,A teď běžte na večeři, než vás někdo odhalí. Nebo minimálně ty," řekla Ajira k jednomu z vlků.
Lokin slyšel srdce až v uších. Ředitelka Ajira je zapletená v těch vraždách! A chce ho zabít! Musí se dostat do jídelny, aby zjistil jaký opozdilec přijde poslední.
Vycouval zpátky a zamířil rovnou do jídelny, bylo mu jedno že mu Layla přečte myšlenky. Vlastně... To by bylo nanejvýš užitečné.
Ale pak se zastavil. Jestli Ajira a její vrahové nachytají Xalofa a Gnolise, zabíjí je.
Lokin váhal chvíli, ale pak to otočil a rozběhl se do pokoje.
Sotva tam vtrhl, ulevilo se mu, že Xalof a Gnolis jsou stále tady, živí a zdravý.
Už už se jim chystal říct, co viděl, ale pak se zarazil. Vzpomněl si na to, co říkala ředitelka. A pak zabijte jeho přátele. Čím míň toho budou vědět, tím líp.
,,Co je?" Zeptal se Xalof.
,,Nic," zalhal Lokin. ,,Jen jsem měl pocit, že jsem něco uslyšel, tak jsem to šel zkontrolovat. Nic to nebylo"
Bylo jasně vidět, že mu Xalof ani Gnolis nevěří-šlo na něm jasně vidět vzrušení a zároveň napětí. Ale Lokin jim byl vděčný, že se na nic nevyptávají.
,,Máme ten lektvar?" Zeptal se Lokin a Xalof přikývl.
Všichni tři se napili, až nezbyla v lahvičce se stříbrnou tekutinou ani kapka.
Lokin chvíli váhal, jestli už je bezpečné jít do jídelny, ale stejně tady v pokoji nemůžou tvrdnout navždy.
Xalof ani Gnolis nechápali, proč je Lokin tak nervózní, když otevřeli dveře a vyšli na chodbu.
K Lokinově úlevě se na ně nevrhli Temní ani dva vrazi.
Přesto se celou cestu do jídelny obezřetně rozhlížel, což neuniklo pozornosti Xalofa a Gnolise.
,,Hele, co je?" Zeptal se mladý zloděj, kterého to očividně přestalo bavit.
Lokin se na ně letmo podíval. ,,Co by mělo být? Jsem jen opatrný-po škole se potuluje vrah"
,,Vrahové," upřesnil Xalof a Lokin přikývl.
Gnolis se na ně podíval. ,,Když už jsme u toho, nevěděl jsem že se snažíte odhalit, kdo to je"
Lokin se ušklíbl. ,,Protože jsme nechtěli, aby to někdo věděl"
,,Můžu vám pomoct," nabídl se Gnolis a Lokin se pochybovačně zamračil. Ne že by nechtěl, aby jim Gnolis pomáhal, ale nedokázal přijít na to, proč by to dělal.
,,Jak?" Zeptal se Lokin, na což přesně Gnolis čekal. Ušklíbl se. ,,Jsem nejlepší zloděj na škole-můžu vám pomoct"
Lokin potlačil povzdech. Nechtěl do toho zatahovat někoho dalšího-už tak bylo dost špatné, že nechal Xalofa, ať mu pomáhá. Trochu Tibessece chápal, když s tím nechtěl nic mít.
,,Fajn," povzdechl si Lokin, ale v duchu si slíbil, že nenechá Gnolise, aby se do toho namočil taky a pak umřel.
Otevřeli dveře jídelny, která okamžitě ztichla.
Lokin s Xalofem a Gnolisem zamumlali nějaké spěšné omluvy a šli si sednout. Lokin se celou dobu radši na ředitelku nepodíval, ale když si sedl ke stolu, upřel na ní pohled. Rychle se ale podíval jinam, protože ho propalovala očima.
Proto se nahnul ke Kirtapovi a zeptal se ho: ,,Ředitelka přišla pozdě, že?"
Kirtap se zamračil, ale přikývl. ,,Proč?" Zavrčel, ale Lokin ho nenechal říct nic dalšího. ,,A jaký žák, kromě nás tří, přišel později?"
Kirtap se ušklíbl. ,,Co jsem? Jak to mám vědět?" Odmlčel se. ,,Ale myslím... Myslím že Tibessec"
Lokinovi se stáhlo hrdlo. ,,Myslíš, nebo to víš?" Sykl podrážděně a nemohl si nevšimnout, že ho Tibessec sleduje.
,,Vím," přikývl Kirtap. ,,Ačkoliv nechápu, proč-"
Lokin se otočil k Tibessecovi. Chtěl se ho zeptat proč přišel pozdě, zjistit jestli se mýlí a jeho kamarád není vrah.
,,Chci oznámit, že před jídelnou už visí jména těch, kdo se můžou zúčastnit soutě-" začala Ajira, ale ani to nestihla doříct a Stínobijci se začali hrnout ze dveří.
Ani se nenamáhala je okřiknout, aby nejdřív dojedli.