Nitra odběhla, aby vydala rozkazy a Zachariase jako vždy táhla za sebou. Ještě předtím upozornila, aby dávali pozor na Alakina, což by udělali tak jako tak. Nikdo, snad kromě Aurina, mu nevěřil.

Layla si prince měřila ostražitým pohledem a přemýšlela, co ho přimělo opustit pohodlný život, jen aby našel ji-vlčici, se kterou si prohodil sotva pár slov.

,,Rádi vás všichni poznáváme, princi," zašklebila se Ferox a vysekla mu posměšnou úklonu.

Pořád seděli v Nitřině pokoji, bylo to jedno z nejbezpečnějších míst v paláci a Alakin byl tady navíc bez magie, takže kdyby je třeba napadl, nebo tak, tak se musí obejít bez ní.

Seren zlostně přecházel před dveřmi a vypadal, že má nutkání vyběhnout za Nitrou a přitáhnout ji zpátky, protože neřekla nic o těch jeho přátelích.

Pokud to Layla mohla posoudit, nechá si je, dokud to půjde, protože by jí Seren mohl být užitečný.

Alakin si sedl do rohu místnosti a dělal, že si jich vůbec nevšímá, ačkoliv Layle bylo jasné, že poslouchá každé jejich slovo.

,,Ráda bych nás představila, ale tam ten by to mohl někomu prozradit," dodala Ferox a trhla hlavou k Alakinovi, který nedal ani mávnutím ocasu najevo, že by ji slyšel.

,,Vždyť mě zachránil," namítl Aurin.

,,Nebo chce, abychom si to mysleli," poznamenala Enyo chladně-ani naokamžik nespustila z černého vlka pohled a hlídala každý jeho krok.

,,Co takhle ho omráčit?" Navrhl Python. ,,Pak nás nebude poslouchat!"

Alakin se k nim se zavrčením otočil. ,,To si můžete zkusit," řekl.

,,Nebo k němu může Maccius přijít a žvanit mu do ucha tak nahlas, že neuslyší nic jiného," napadlo Ferox a Layle chvíli trvalo, že tím jménem myslela Pythona. Kromě ní, Enyo a Werrica jeho pravou identitu neznal nikdo-no, možná ještě Aurin.

,,Potřebujeme si promluvit," utnula je Layla. ,,A to s ním v rohu nejde. Nápad s omráčením se mi docela líbí."
Alakin hluboce zavrčel a srst na zátylku se mu naježila.

,,Počkat, já už vím!" Řekl Werric. Do očí se mu konečně začal vracet ten zvědavý, hloubavý lesk a přestal se potácet jako tělo bez duše. Vstal a přešel k Nitřiným věcem, které se skládaly převážně z různých drátu a kovových konstrukcí. Hrabal se v jedné z krabic, dokud z nich nevytáhl ohnutou, kovovou tyč, připomínající půlkruh na jejichž obou koncích se nacházela měkká, vycpaná mušle.

,,Co to je?" Nechápala Kunna, zatímco si věc nedůvěřivě prohlížela.

,,Tlumí to všechny zvuky," vysvětlil Werric.

,,Jak to víš?" Zeptala se Layla, když k nim Werric s tou věcí přišel.

,,Hrabal jsem se jí ve věcech," přiznal Werric.

Layla se na něj nevěřícně zadívala a přemítala, kdy to jako stihl. Pak potřásla hlavou, že na tom stejně nezáleží.

,,Vyzkoušej to," kývl Werric k Pythonovi a nasadil mu věc na hlavu, aby mušle pasovaly přímo na uši.

,,Přirozeně, něco uslyší, ale když bude daleko a my budeme šeptat..." Řekl Werric a poodešel od Pythona, který se zvědavě rozhlížel, jakoby mu věc nezakryla uši, ale oči a teď vidí něco úplně jiného, než co kolem něj ve skutečnosti je.

,,Slyšíš mě?" Zašeptal a Python mu nevěnoval jediný pohled.

Werric zase přišel blíž a tentokrát skoro křičel: ,,Slyšíš mě?!"

Python sebou trhl. ,,Jo, nemusíš křičet!" Vyprskl.
Layla uznale kývla, když si Python sundával věc z uší.

,,Jak se to jmenuje?" Zeptala se Kunna zvědavě.

,,Nemám tušení," řekl Werric. ,,Ale osobně jsem to pojmenoval jako nicneslyšátka."

Layla se zaškaredila. ,,Aspoň je to originální. Když nic jiného," odfrkla si.
Alakin je celou dobu nepřátelsky sledoval.

,,Já budu hlídat, aby si to náhodou nesundal," nabídla se Enyo, když k němu Werric přišel se sluchátky.
Alakin na něj zavrčel.

,,Hele, vyber si," zamračila se Layla. ,,Buď tě omráčíme, nebo budeš mít na hlavě tohle, jasný?"

Alakin se na ně všechny chvíli vzpurně díval, ale pak si jen odfrkl a nechal Werrica, aby mu nasadil nicneslyšátka na uši.

,,Teď můžeme mluvit," řekl Werric, když se vrátil zpátky k nim a ztišil hlas do sotva slyšitelného šepotu.

Aurin se po zlodějích kolem sebe nervózně podíval a Layla mu je hned představila: ,,Kunna, Ferox, Werric, Seren."

,,A vy všichni jste..?" Zeptal se Aurin váhavě.

,,Zloději," souhlasila Ferox. ,,Klasičtí obyvatelé Garmoru."

,,Takže, Aurine," řekla Layla, než stačili ostatní něco dodat. ,,Proč jsi tady?"

,,Šel jsem tě zachránit," odpověděl a zadíval se na ni žlutýma očima.

,,Zdá se, že to celkem dobře zvládám sama," odfrkla si Layla a ignorovala významný pohled ostatních. ,,Spíš mě zajímá, proč jsi mě šel zachránit? Prohodili jsme si mezi sebou sotva pár vět."

Aurin se nervózně ošil a zatěkal pohledem k zločincům, kteří ho obklopovali.

,,Věřím jim," řekla Layla, která pochopila, co ho trápí. ,,V rámci možností."

Aurin se zarazil, ale pak přikývl. ,,Zdálo se mi o tobě, i když jsem tě v životě neviděl. Ta bílá vrána-"

,,Královna," dodala Layla a opětovně se zamyslela nad tím, kde je asi Jizva a proč nepřiletěla taky.

,,-mě donutila, abych tě šel do Garmoru zachránit," dodal Aurin.

,,A když nás přepadli a tebe unesli, tak našla tebe," souhlasil Python a kývl hlavou k Layle.

,,Jsi si jistá, že je to normální vrána?" Zašklebila se Ferox. ,,Já mám s vránami celkem zkušenosti, ale takovou jsem v životě nepotkala."

Layla se na ně zamračila a neodpověděla. To jí nemuseli říkat, že její vrány nejsou obyčejné. Poznala to i sama.

Werric se na ni narozdíl od ostatních nedíval, spíš na něco vedle ní a tvářil se čím dál překvapeněji.

,,A tobě se zdálo o lvech," pokračoval Aurin a rozhlédl se po ostatních.
Layla už jim o lvech a o hrozící válce všechno řekla, takže se netvářili nijak překvapeně.

,,Myslím si, že to má nějaký důvod," řekl Aurin. ,,Myslím... Nejsem si jistý, ale asi to spolu souvisí, ne?"

,,Už jsi rozhodnutá," ozval se najednou Werric. ,,Ty víš co máš dělat. A oni budou tvojí výpravou, pokud jim teda věříš. Nemá smysl jim to dál tajit."

Layla se na něj ostře podívala. ,,Co víš?" Zavrčela.

Werric se tvářil nezvykle vážně. ,,Nic," odpověděl upřímně. ,,Já jen opakuji."

,,Opakuješ od koho?" Zeptala se Layla s přimhouřenýma očima, ale Werric se odvrátil.

Královna ji zatahala za srst na noze a když se na ni Layla podívala, tvářila se souhlasně, zvědavě, možná skoro nadšeně. Aspoň tak, jak to vrány umí.

Layla se zadívala na Alakina, kterého pohledem probodávala Enyo a který nedal nijak najevo, že by něco slyšel.
Pak se obrátila zpátky k Aurinovi a přemýšlela.

Nakonec se rozhodla, říct jim pravdu. Werric, ať už svá slova opakoval od kohokoliv, měl pravdu.

Byla rozhodnutá už od chvíle, kdy všechny části skládačky začaly dávat smysl. Nevěděla sice, co přesně by měla dělat a jak to udělat, ale věděla, že ji Královna povede a věděla, že je jediná, kdo to může být. A další vlci by se jí mohli hodit.

,,Zdá se, Aurine," řekla a nasadila lhostejný, skoro lenivý tón, ačkoliv srst po páteři se jí zježila. ,,Že teď právě mluvíš na svou hoooodně vzdálenou příbuznou."

Bum, Layla se odhalila! XD
Ach, tak ráda usekávám kapitoly v zajímavých částech XD
No nic, zatím ahuuuj XD