Seren si nebyl úplně jistý, proč ho překvapilo, když jim uprostřed jídelního stolu přistál rudý vlk, jemuž ze srsti šlehaly plameny a okamžitě se vrhl přímo na něj.

Roztříštila se okna a několik drobných střepů se zarylo Serenovi do srsti, než ho teda před jejich ostrými hranami zachránilo tělo vlka, který jim sem propadl stropem a který k Serenovi skočil, jehož očividným záměrem opravdu nebylo, aby ho ochránil před sklem, které se rozprsklo všemi směry.

Seren mu rychle uhnul z cesty a vlk tak narazil čumákem přímo do zdi.

,,U Bohyně, to jste vážně tak neschopní?" Vykřikl nějaký hlas. ,,Říká vám něco pojem tichá akce?"

Seren se rychle otočil ke svým přátelům a přejel scénu pohledem.

Zrovna obědvali, bavili se o svém dalším představení a pak se jim nad hlavou ozvalo křupání dřevěných trámů a stropem se jim na stůl propadl ten červený vlk.

Serenovi přátelé pořád seděli u stolu, v očích vyjevené výrazy, ale brzo se vzpamatovali a každý z nich se nechal pohltit svou magií, aby svým nepřátelům ukázali, že nejsou tak lehká oběť.

Bohužel se zdálo, že ti se za tu chvíli rozmnožili.

Okny, které nyní postrádaly sklo a jejich střepy se válely po zemi, dovnitř naskákalo několik vlků, včetně černošedého s vlnitou srstí, jenž promluvil jako první.

Přejel pohledem spoušť, kterou způsobili-jídlo se válelo na zemi hned vedle střepů, strhli ubrus a taky tu malou drobnost v podobě obrovské díry ve stropě, kterou nyní dovnitř pronikal ledový vzduch.

Černý vlk se posměšně uklonil. ,,Omlouvám se za tenhle hrubý příchod, ale tihle vlci," řekl a přísně sjel své společníky pohledem. ,,Nechápou pojem nenápadnost."

Seren se posunul blíž ke svým přátelům, kteří naopak poodstoupili od stolu, aby se shromáždili u sebe, připraveni zaútočit, jakmile ten vlk dá najevo jediný náznak toho, že se něco semele.

Ostatně, to už dal tím, že se jeho vlci propadli stropem a rozbili okna, ale Seren nebyl jediný, kterého zajímalo, proč to sakra udělali.

Měl ale nějaké tušení a když si tak toho šedého vlka prohlížel, měl pocit, že správné.

Letmo se podíval na Alocina, který uměl číst myšlenky. Soustředěně pozoroval černošedého vlka a rozrušeně stříhal ušima.

,,Nesnaž se," řekl mu černý vlk nevzrušeně a věnoval mu malý úsměv. ,,Víme, že jsi telepat, takže jsme se pojistili. Ostatně, každý kdo pracuje s mým strýčkem, si dává bacha na myšlenky."

,,Odejděte z našeho domu," zavrčela Assari, jež postoupila dopředu a sjela narušitele jejich oběda nepřátelským pohledem. Seren moc dobře věděl, že tenhle pohled dokáže zchladit i ty nejostřejší vlky z Garmoru, ale tihle se zastrašit nedali.

To v něm jen povzbuzovalo myšlenku, že ví, proč přišli.

,,Odejdeme," přikývl černošedý vlk. ,,Ale ne hned. Jsme tu v jisté záležitosti."
Oči upřel přímo na Serena, což mu potvrdilo, že přišli pro něj.

Vždycky věděl, že ten čas jednou přijde, vlastně se skoro divil, že se to stalo teprve teď.

,,Chcete mě unést nebo nabídnout spolupráci?" Zeptal se Seren. ,,Nelíbí se mi ani jedna možnost, aby bylo jasno."

Černošedý vlk pokrčil rameny. ,,Tohle většinou nedělám," řekl. ,,Ale strýček nemá čas na naši obvyklou taktiku, takže ti dám na výběr. Buď půjdeš s námi a ještě z toho něco získáš, nebo tě k němu dotáhnu."

Seren si byl celkem jistý, že mají velkou šanci na to, aby utekli. Galei je může překrýt nějakou iluzí a ti vlci si ani nestihnou všimnout, že zmizeli.

Podíval se na ni, jenže ona se tvářila vyděšeně-což se většinou nestávalo, Galei byla vždycky ta hlučná a překypující energií a sebevědomím.

,,Konečně," přikývl černošedý vlk. ,,Tenhle prášek se vždycky hodí. Je otravný a nemá dlouhodobé účinky, jako v pevném skupenství, ale dá se."

,,Nějak nás připravili o magii," řekla Aghami klidně. Stará vlčice nikdy nedala najevo, že by ji něco rozrušilo a tohle taky nebyla jedna z těch situací.

Serenovi se strachy rozbušilo srdce a natáhl se po své magii, aby se ujistil, ale k jeho nesmírné hrůze byla pryč. Nahmatal jen prázdno.

,,To jste tak zbabělí, že musíte používat nějaké podvody, abyste nás zbavili magie?" Zavrčela Quentis zlostně a temně modrá srst se jí naježila.

Černošedý vlk pokrčil rameny. ,,Jak říkám, strýček nemá tolik času na to, aby ho mrhal v nějakých předehrách, nebo bojích. Asi by to bylo jistější, ale momentálně je důležitější rychlost," řekl jim. ,,Každopádně, než na nás skočíte a pokusíte se probojovat zuby, nechte mě aspoň, abych vám vysvětlil, proč tu jsem."

Znovu upřel na Serena světlounce modré, až bílé oči, které v jeho tmavé tváři silně vynikaly.

,,S kým máme tu čest?" Zeptala se Assari-její hlas zněl jako nabroušené, ledové ostří.

Černošedý vlk se zazubil a znovu se jim posměšně uklonil. ,,Zacharias, jméno mé!"

A v tu chvíli bylo Serenovi jasné, že jsou v pěkným průšvihu.

✴️✴️✴️

Werric je vytáhl z domu-dokonce i zraněnou Laylu, ale ta se nijak nebránila, protože ji zajímalo, co se venku stalo-a okamžitě vyběhl mezi uličkami k velké a na Garmor docela čisté budově, která stál jen pár honů od jeho domu.

Python běžel přímo za nimi a podařilo se mu uklouznut na náledí, které pokrylo cesty.

Layla si nevěřícně odfrkla. Ona byla tady ta zraněná a stejně měla víc elegence, než tady tenhle vlk. Ať už to byl kdokoliv, že ho Werric znal.

Ten se zrovna zastavil ve stínu jednoho domu a Layla do něj málem narazila.

Zíral na vysokou, dvoupatrovou budovu s roztříštěnými okny, za kterými Layla viděla, hemžit se nějaké vlky.
Na střechách okolních domů taky viděla hlídat další vlky.

Werric si je měřil pohledem a pak natočil hlavu k oknu. ,,A sakra..." Zanadával tiše. ,,Chřestýš."

Layla se naježila. ,,Cože? Osobně?" Zavrčela a napjala se, připravená okamžitě vystřelit do toho domu.

Werric naléhavě zavrtěl hlavou. ,,Poznal jsem nějaké jeho vlky. A to je špatný. Velmi špatný."

,,Kdo žije v tom domě? Co tam chtějí?" Zeptal se Python, který se postavil vedle nich a taky si měřil budovu pohledem.
Layla natahovala uši, aby něco zaslechla, ale byla moc daleko.

,,Seren," řekl Werric zachmuřeně. ,,Jeho magie... Je výjimečná. Hodně. Myslím, že byste nenašli nikoho dalšího, kdo by uměl to co on."

,,Přestaň se rozkecávat a prostě nám to řekni," zavrčela Layla. Ježil se jí každý chlup na těle a měla největší chuť tam vtrhnout a donutit ty vlky, aby ji zavedli za Chřestýšem, aby si to s ním mohla vyřídit.

,,Dokáže... Nevím jak to říct, ale prostě ovládá hvězdy. Ne tak doslova, ale hvězdy mu můžou ukázat cokoliv, co si přeje-minulost, přítomnost, budoucnost, jakékoliv místo a jakoukoliv osobu," vysvětlil Werric rychle. ,,Divím se, že ho ještě nikdo nesebral. Ale to se teď mění. Proč myslíte, že by Chřestýš chtěl Serena?"

Layle to šrotovalo v hlavě. ,,Aby někoho našel," řekla.

,,Třeba někoho, kdo se jmenuje Aurin a shodou náhod byl někým unesen," dodal Python.

,,Což by znamenalo, že ho nemá v držení Chřestýš, ale někdo jiný," dodal Werric a přikývl. ,,Ale to teď není důležité. Důležité je zajistit, aby ho Chřestýš nezískal na svou stranu, protože jinak budeme slušně řečeno v pytli. A záchraně Aurina můžeme říct sbohem."

Tadá, další postava a to konkrétně Sereeeen! XD
No nic, zatím ahuuuj XD