,,Proč se jí prostě nepodíváš do očí a ušetříš si tuhle šaškárnu?" Zeptal se Asmodeuse černý vlk s dlouhou, vlnitou srstí, na které byla sem tam nějaká šedá místa.

Asmodeus ho probodl pohledem. Kdyby se jednalo o kohokoliv jiného, než byl jeho adoptivní syn Zacharias, pravděpodobně by mu prokousl hrdlo.
Nyní černého vlka sjel chladným pohledem.

,,Kde je pak ta zábava?" Zeptal se znuděně.

Zacharias se zašklebil a protáhl se, takže se mu pod dlouhou srstí zavlnily svaly.
Asmodeus zakoulel očima. ,,Přestaň se tady protahovat a místo toho mi pověz, jestli je něco nového," poručil.

,,Jo," přikývl Zacharias. ,,Naši vlci-"

,,Moji vlci," opravil ho Asmodeus, ale Zacharias si z toho nic nedělal.

,,-přepadli mezi Holidestem a Garmorem nějakou vzducholoď. Královskou vzducholoď," dokončil Zacharias.

Asmodeus zvědavě zastříhal ušima a posadil se. ,,Byl tam někdo zajímavý?"

Zacharias zavrtěl hlavou. ,,Vyvraždili celou posádku, ale královna ani princ tam nebyli, jestli se ptáš na tohle."

Asmodeus zklamaně zabručel. Kdyby se mu dostala do tlap královna, pěkně by si užil její mučení. A kdyby se mu dostal do tlap princ, nejdřív by si vyžádal odměnu za jeho vydání a pak by se taky pustil do mučení.

Ale samozřejmě, nic nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát.

,,Bylo na palubě něco zajímavého?" Zeptal se Asmodeus.

Zacharias se zašklebil. ,,Nějaké zbraně, jídlo a mapy. A taky peníze. Dorazí zítra."

Asmodeus spokojeně přikývl. Věděl, že by si jeho vlci nedovolili nic ukrást. Většina z nich ani netoužila po zlatu. Jen po zabíjení a krveprolití.
A Asmodeus jim to velmi rád dopřával, když za něj odváděli všechnu špinavou práci.

,,Máme nějaké... Obchodní nabídky?" Zeptal se Asmodeus.

Nyní se Zacharias napřímil. ,,To ne, ale Vládce Obaryion vyhlásil pátrání po svém ztraceném synovi. Odměna je docela veliká. A myslíme si, že ještě před chvílí byl v Holidestu, což znamená, že je docela blízko."

Asmodeus přikývl. ,,To zní slibně. Někoho tam pošli. Někoho, kdo ho nezabije, sotva ho uvidí."

,,Já můžu jít," nabídl se Zacharias.

Asmodeus po chvíli přemýšlení přikývl. Jeho svěřenec jistě zvládne přivést nějakého namyšleného urozeného. Ne jako ostatní Asmodeusovi vlci.

,,Tak dobře. A já jdu navštívit naší vězeňkyni," řekl Asmodeus a vstal. Její vězení se nacházelo v jeho domě, protože to bylo to nejbezpečnější místo, jaké znal. A navíc, bez možnosti použití magii či nějakou technologii neměla možnost se odtamtud dostat.

Ještě než však stačil vyrazit ke schodům do druhého patra, dovnitř vtrhla Limea.
Bílošedou srst měla naježenou a pokrytou sněhem, v černém obličeji se jí zračilo zděšení.

,,Máme problémy," řekla.

,,Co se-" začal Asmodeus, ale nestihl to doříct, když se ozval výbuch a pod nimi se roztřásla podlaha. Na zem spadlo několik talířů, které se s tříštěním rozbily.

,,Sakra!" Zanadával Asmodeus a vyběhl ven, aby zjistil, co se děje.

Nad Smrťákovem se vznášela velká vzducholoď, ze které bylo shazováno spoustu tmavých předmětů, jež okamžitě, co dopadly na zem, vybuchovaly a ničily chatrné budovy okolo.

Asmodeus zavrčel. Královna se pravděpodobně rozhodla, že když se nemůže vrahů a zlodějů zbavit tak, že je vyžene, srovná se zemí celou čtvrť.

V ulicích se ozval křik raněných, které zasáhli bomby.

Po střechách budov se začaly šířit plameny obrovskou rychlostí, protože domy byly jen z chatrného materiálu a natěsnané hustě na sobě.

Vedle Asmodea se postavili Limea a Zacharias a všichni sledovali vzducholoď, vznášející se na pozadí temných, šedých mračen.

Asmodeus kývl na Limeu: ,,Zaběhni na Základnu a postarej se, aby se všichni, nebo aspoň ti nejužitečnější, dostali ven. A ať se ti, co mají nejvíce destruktivní magii, dostaví přímo pod vzducholoď. A ty Zachariasi, pojď se mnou."

Oba dva bez námitek poslechli, takže zatímco se Limea vydala na na kraj Smrťákova, kde stála budova, ve které většina Asmodeusových vlků trávila svůj čas, on a Zacharias vyrazili hlouběji do středu této čtvrti.

Zem se jim třásla pod nohama, vzduch byl plný dusivého, smrdutého kouře a křiku, ale zločinci a vrazi byli stvoření z chaosu. Vojáci královny se možná snažili v ulicích nastolit paniku a chaos, ale přesně to byla práce zločinců. A s ohněm nelze bojovat ohněm.

Asmodeus doběhl na místo, kde vzducholoď vrhala na zem velký, černý stín.

Kývl na několik dalších vlků, kteří už zde byli a štěkali rozkazy.

V minulosti pracovala většina vrahů a zlodějů na vlastní tlapky. V této době, kdy však královna z nějakého důvodu velmi toužila po jejich vyhubení, všem došlo, že je lepší pracovat spolu, takže po celém Garmoru vznikali gangy, které spolu neustále soupeřili.

Asmodeus nikdy nepovažoval sebe ani své vlky za nějaký gang, ale ostatní ho tak brali, takže i on měl s nimi jisté problémy.

Nyní to všem bylo úplně jedno-všichni zločinci a vrazi se spojili proti jednomu nepříteli.

K Asmodeusovi přiběhlo několik vlků, které musela poslat Limea.

,,Přidejte se k nim!" Křikl Asmodeus, jak se snažil přehlušit burácení bomb, praskání plamenu, hroucení budov a panický křik. Kývl k vlkům, kteří se shromažďovali na střechách okolních budov a chystali se zaútočit.

Zacharias se přidal k nim-jeho schopnost elektřiny byla nanejvýš užitečná.
Ve chvíli, kdy se trochu zorganizovali a dostali všechny rozkazy, vzducholoď vybuchla.

Vlci na střechách se skoro přetahovali o to, aby mohli aspoň částí své magie přispět při zničení vzducholodi.
Do vzduchu vyšlehly plameny a blesky, vzlétly obrovské kusy suti z zhroucených budov a Asmodeus zahlédl i mrak ledových jehliček, který se svištěním vyrazil proti vzducholodi.
Do několika vteřin jí zachvátily plameny.

,,Nesmí spadnout na Smrťákov!" Zavrčel Asmodeus, na jednoho vůdce gangu, který sledoval pád vzducholodi se zvráceným potěšením. Otočil se na něj-pravděpodobně nevěděl, co je zač, protože Asmodeus si svou identitu žárlivě střežil-ale pochopil.

Kdyby se vzducholoď, nyní celá v plamenech, snesla na Smrťákov, naprosto by ho zničila. Už tak způsobila svými bombami dost škod.

Jednotliví vůdci gangů křičeli na své vlky, kteří měli schopnost telekineze a větru-zničehonic se městem prohnala obrovská vichřice, až několik vratkých, dřevěných domů spadlo a Asmodeus měl potíž se udržet na nohou, a hnala vzducholoď dál od Smrťákova.

Asmodeus se škodolibě ušklíbl, když si uvědomil, že poryv větru ustoupil, až když se vzducholoď vznášela přímo nad zbytkem Garmoru.

,,Královští vojáci!" Vykřikl nějaký vlk, který stál na nejvyšší střeše široko daleko. Pravděpodobně měl skvělý rozhled do ulic města.

Zločinci začali jásat-zábava ještě neskončila!

Všichni se rozprchli pryč, hnáni touhou po krvi a představou, že si ještě hodně užijí.
I vůdci gangů je následovali, byť o něco pomaleji a elegantněji.

Asmodeus se však radši rychle vytratil. Nehodlal zůstat na veřejnosti moc dlouho, než si někdo dá dvě a dvě dohromady a dojde mu, že je Chřestýš.

Takže vyrazil zpátky ke svému domu a cestou ještě zahlédl, jak kolem něj probíhá Zacharias, s chtivým výrazem. Pravděpodobně se také těšil, až se zakousne do hrdel královských vojáků.

Asmodeus si odfrkl. Proč se starat těmi ubožáky? On měl v hledáčku jinou oběť.
Až se on někomu zakousne do krku, bude to královna Faezana.

Muhehehe, Chřestýýýýýš! XD
Každopádně, jak vidíte, zase najíždím na každodenní vydávání, docela jsem se rozjela, takže proč ne XD
Zatím ahuuuuj XD