,,Naučíš mě lovit?"
Kelnan se udiveně ohlédl na princeznu Měsíční země.

Ona před jeho pohledem neuhnula. ,,V životě jsem to nedělala. A ty jsi určitě skvělý lovec," řekla.

Kelnan se zašklebil. ,,To je poprvé, co jsem od tebe slyšel pochvalu na mou osobu."

,,Hej" ohradila se Starlia. ,,To není pravda. V tom kočáru jsem řekla, že písaři nejsou možná tak bezmocní."
Kelnan zakoulel očima. ,,A proč se chceš učit lovit?"

Starlia se zamračila a kolem nich zavířil vítr, který jim rozčísl srst.
Bylo horko, ale je to naštěstí nijak netrápilo-vždycky je Starlia ochladila nějakým tím vánkem.

,,Protože se mi nelíbí, že vždycky lovíš ty a já jenom sedím na zadku, čumím na tebe a cítím se příšerně neužitečná!" Zabručela.

Kelnan se zachechtal. ,,Nádherný důvod. Tak pojď. Naučíme tě lovit."
Starlia se rozzářila.

✴️✴️✴️

,,Ne. Je lovit nechci," zavrtěla Starlia hlavou.
Kelnan se zatvářil nechápavě. ,,Chtěla ses naučit lovit, ne?"

,,Ale ne koně," zabručela Starlia. ,,Zaprvé, vypadají jako pegasové. A zadruhé, jsou větší než my!"

Kelnan se na ní podíval. ,,Nejsou to pegasové. Jsou jim podobní, ale nejsou tak chytří. A navíc... Já jsem taky větší než ty. A jsem snad strašidelnější, nebo tak?"
Starlia rozčíleně cukala špičkou ocasu a nic neřekla.

,,Ale když se tak bojíš... Možná se můžeme poohlédnout po něčem snazším. Třeba po myši," provokoval jí Kelnan.

Starlia po něm vrhla rozčilený pohled a skrčila se ve vysoké trávě.
Začala se plížit k malému stádu divokých koní, nacházející se nedaleko od nich.

Kelnan Starliu pobaveně sledoval.
Nijak jí nehodlal říkat, že se plíží jako kachna a že takhle lvi neloví. Musela si to vyzkoušet sama.

Pravděpodobně jim ti koně utečou, ale
Starlia potřebovala vědět, co udělala špatně.

Koně měli hlavu skloněnou k dlouhé, zelené trávě a netušili, že se k nim plíží dravec. Nemohli Starli ani ucítit, protože ta obrátila vítr, takže vál od koní k ní.

Starlia už byl jen kousek od jednoho ze skloněných koní, když v tom se ozvalo poplašné zařehtání jednoho z nich.

Starlia nestačila nic udělat a koně se ani nedali na útěk, když na svém území zeragistrovali dravce.

Ten nejbližší kůň u Starlii se vzepjal na zadních a hlasitě zařehtal.

Starlia k němu překvapeně vzhlédla, stále se krčící v trávě a odkulila se tak tak stranou, když koňská kopyta dopadla na místo, kde se ještě před chvílí krčila.

Starlia zlostně a varovně zařvala, ale nezdálo se, že by se koně chystali na ústup.

Kelnan vyrazil k ní, zatímco koně začali varovně ržát a vzpínat se a snažili se Starliu kopnout do hlavy.

Kelnan se postavil před ní a srazil k zemi jednoho koně dřív, než stačil Starliu kopnout. To by jí mohlo dost vážně zranit.

Kelnan přimáčkl koně k zemi a vydal ze sebe ohlušující řev, kterým disponovali jen lví samci.

Koní bylo málo a oni už přišli o jednoho člena, který se marně snažil postavit pod Kelnanovými tlapami. A navíc, když uslyšeli ten řev, nijak se jim do zpětného boje nechtělo.

Starlia ho podpořila, rovněž zařvala, byť jiným, slabším způsobem a výhružně roztáhla křídla.

Koně se dali na útěk, očividné opravdu netoužili po souboji s těmito tvory.
Kelnan slezl z koně pod sebou, který se rychle postavil na nohy a vyrazil za prchajícím stádem, pod jejichž kopyty se země chvěla.

,,Proč jsi ho pustil?" Nechápala Starlia.
Kelnan se na ní podíval. ,,Postavili se nám a to je obdivuhodné, no ne? Přišlo mi, že nechat ho žít je lepší nápad."

Starlia se zamračila. ,,Tohle jsem nečekala. Takhle to dopadnout nemělo!"
Kelnan se pousmál. ,,Takhle lvi totiž neloví."

Starlia se na něj podrážděně podívala. ,,A to si mi nemohl říct předtím, než si mě všimli?"
Kelnan se nevinně zazubil. ,,Chtěl jsem, aby sis to sama zkusila," řekl a pokrčil rameny.

Starlia vypadala, že má největší chuť ho něčím přetáhnout.

,,Tak a jak teda lvi loví, ctihodný písaři?" Vyštěkla Starlia rozladěně.
Kelnan ovládl uchechtnutí a řekl: ,,Nejsme moc vytrvalí běžci, takže nějaké nahánění koní je vyloučeno, jelikož jsou rychlejší než my."

,,Já mám křídla, oni ne." namítla Starlia. ,,Nepočítaje magii." 
,,Předpokládejme, že nemáš ani jedno," ignorovla jí Kelnan. ,,Lvi nejsou samostatní lovci, teda ve většině případů. Když chceš ulovit myš, nepotřebuješ sice, aby tě obskakovala hromada lvů, ale když lovíš větší zvířata, jako například koně, tak už potřebuješ pomoc. V minulosti se lovilo tím způsobem, že lví smečka spolupracovala a snažila se obklíčit například to stádo, z několika míst. Jejich útok musel být rychlý a smrtící, lvice se nepouštěli do dlouhého pronásledování, jen se pokusili dohnat kořist rychlým sprintem a když to nešlo, tak to vzdali. Když se to však podařilo, většinou na ně skočily a prokously jim hrdlo. Lvi, jakože samci, se zapojovali jen do lovu opravdu velké kořisti, protože byli silnější než lvice, ale méně rychlí, takže nechávali většinu lovu na nich a zapojovali se do těch situací, kde musela být místo rychlosti využitá síla. Dnes už se ve smečkách neloví, na maso především zvířata chováme a když si někdo přeje zvěřinu, stačí mu jí smést nějakým tím větrem nebo uškrtit kořenem bez větší námahy. My, jakožto písaři jsme tohle štěstí neměli a když jsme lovili, museli jsme tak, jak se to dělalo v minulosti.
Já byl vždycky schovaný někde dál, matka vyrazila a nahnala kořist přímo ke mě, což mi umožnilo na ní skočit a usmrtit jí."

Starliu většinou takové věci nebavili-v hodinách, kdy se měla učit, vždycky usínala a strašně jí to nudilo.

U Kelnana však ne, hlavně proto že se jednalo o věc, která jí opravdu zajímala.

,,Takže se neplížíme," hlesla Starlia zklamaně.
,,Plížíme, ale jen když se snažíme obklíčit kořist tak, aby si nás do poslední chvíle nevšimla," uklidnil jí Kelnan. ,,Tvoje chyba byla, že jsi byla sama. Lvi vždycky lovili ve smečkách."

Starlia se zamyslela. ,,Smečky mi zní zajímavě. V paláci jsem se toho o nich moc nedozvěděla. Možná je to způsobeno tím, že jsem neposlouchala, ale i tak."
Kelnan pobaveně zakoulel očima. ,,No, o minulosti všeobecně se toho ví strašně málo. A proto je deník Yellone asi ta nejvzácnější věc v Měsíční zemi."

,,Co je tam napsané?" Zajímala se Starlia.
Kelnan zaváhal. ,,Víš, tohle by mohlo otřást vším, čemu věříš. Takže bych nejdřív zabránil válce, než se pustíme do zlepšování Měsíční země. Aby vůbec bylo co zlepšovat."

Starliu jeho slova znepokojila. Co je v tom deníku tak strašného?

Jak říkám, docela nudná kapitola, ale tak cooo XD
No nic, zatím ahoooj! XD